3,5 bilionu Kč za 2 roky: NATO slíbí Ukrajině dosud nevídanou vojenskou pomoc a označí Rusko za dlouhodobou hrozbu

Dne 3. července 2026 se velvyslanci členských zemí NATO shodli na textu, který má 8. července potvrdit třicítka hlav států a vlád v tureckém hlavním městě. Jádro dokumentu tvoří příslib 70 miliard eur vojenské pomoci Ukrajině pro letošní rok a „alespoň srovnatelné úrovně“ i pro rok příští. Současně text označuje Rusko za „dlouhodobou hrozbu pro euroatlantickou bezpečnost a stabilitu“, tedy formulaci, která navazuje na loňský summit v Haagu a dává politický základ dalšímu zbrojení i posilování východního křídla Aliance. Informaci nezávisle na sobě přinesly agentury Reuters a Euronews. Pokud lídři text potvrdí, půjde o dosud největší koordinovaný finanční závazek vůči Ukrajině od začátku ruské invaze.

Proč se mluví o „nevídané“ částce

Čísla mluví sama. Podle Kielského institutu alokovaly Evropa a Spojené státy dohromady za celé roky 2022 až 2024 přes 120 miliard eur čistě vojenské pomoci. Samotných 70 miliard eur za jediný rok 2026 tak představuje zhruba 58 % objemu, který Západ nasměroval k Ukrajině za první tři roky války. Dvouletý ankaraský rámec 140 miliard eur tuto hranici překonává.

Zásadní je ovšem rozklíčovat, co se pod tím číslem skutečně skrývá. Podle informací agentury EFE a německého deníku FAZ obsahuje roční balík 70 miliard eur tři vrstvy:

• 30 miliard eur z již schválené dvouleté půjčky Evropské unie, jejíž první výplaty začaly ve druhém čtvrtletí 2026.
• Přibližně 40 miliard eur z bilaterálních závazků jednotlivých spojenců a z rámce dohodnutého na washingtonském summitu v roce 2024.
• Zbývající část má pokrýt nové alokace nad rámec dosavadních příslibů.

Nejde tedy o čistě novou hotovost. Spíš o institucionalizaci, tedy politické zastřešení a zafixování toků, které už částečně existují, do jednoho závazného summitového dokumentu. Právě v tom je ale síla: rozptýlené sliby se mění v jednotný rámec s konkrétním číslem a časovým horizontem.

Kdo platí a kde jsou USA

Finanční závazek se vztahuje na evropské členy NATO a Kanadu. Spojené státy se do nového evropského balíku nezapojují, a to je vědomá volba, nikoli opomenutí. Washington zůstává nenahraditelným dodavatelem klíčových zbraňových systémů. Přes mechanismus PURL (Pledge of Urgent Resources and Logistics) spojenci a partneři k červnu 2026 financovali přes 6 miliard dolarů amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu, jak uvádí NATO. Model se dá shrnout jednoduše: Evropa a Kanada financují, Amerika dodává a koordinuje.

Německý kancléř Friedrich Merz, jeden z hlavních architektů ankaraského čísla, k tomu řekl, že Evropa nechce podporu snižovat a že Moskva si z toho má vyvodit důsledky. Zároveň dodal, že zahájení jakýchkoli mírových jednání závisí výhradně na Rusku.

Právě kolem roku 2027 se přitom vedly nejtvrdší diplomatické spory. Podle dostupných informací se Itálie bránila explicitnímu ukotvení stejné úrovně pomoci i pro příští rok. Italské vládní zdroje později prostřednictvím agentury ANSA popřely, že by Řím cokoliv blokoval, a tvrdily, že výhrada byla stažena ještě před finalizací textu. Výsledný kompromis, tedy měkčí formulace „alespoň srovnatelná úroveň“, tlačilo hlavně Německo.

Co to znamená pro Česko

Česká republika je jako člen NATO politicky součástí závazku. Oficiální rozpočítání po jednotlivých státech ale zveřejněno nebylo a veřejně známé národní kvóty neexistují. Pokud bychom modelově rozdělili 70 miliard eur podle podílu ČR na obranných výdajích evropských spojenců a Kanady v roce 2025, vychází přibližně 775 milionů eur ročně, tedy asi 19,4 miliardy korun. Zdůrazňujeme: jde o náš redakční propočet, ne o oficiální kvótu.

Důležitá výjimka: Česko se spolu s Maďarskem a Slovenskem neúčastní posílené spolupráce na unijní půjčce 90 miliard eur. Podle Rady EU tak tato část nemá dopad na české rozpočtové příspěvky.

Česko přitom není jen dárcem, ale i průmyslovým uzlem západní pomoci. Ministerstvo obrany v říjnu 2025 vyčíslilo souhrnnou vojenskou pomoc za roky 2022 až 2025 na 17,4 miliardy korun: 390 kusů techniky, příspěvky do muniční iniciativy, výcvik téměř deseti tisíc ukrajinských vojáků. Zahraniční dárci navíc přes český obranný průmysl pořídili vojenský materiál za 261,6 miliardy korun. Praha tak funguje jako logistická a výrobní platforma, nejen jako přispěvatel.

Ukrajina jako poskytovatel bezpečnosti

Ankaraský text posouvá Ukrajinu z role příjemce pomoci do role bezpečnostního partnera. Zástupkyně generálního tajemníka NATO Radmila Šekerinská to pojmenovala už 1. června 2026 na zasedání Parlamentního shromáždění Aliance: „Ukrajina není jen příjemcem bezpečnosti, stále více se stává jejím poskytovatelem.“

V praxi to znamená přebírání ukrajinských bojových zkušeností do evropských armád, společné projekty v oblasti dronů a inovací, zapojení ukrajinského průmyslu do aliančních dodavatelských řetězců. Kielský institut upozorňuje, že v prvních měsících roku 2026 Evropa vojensky alokovala průměrně dvě miliardy eur měsíčně a klíčová zůstává rychlost, s jakou se politické sliby přetaví ve skutečné dodávky na frontovou linii.

Silný slib, ne právní smlouva

Summitová deklarace není mezinárodní smlouva s automatickými sankcemi za nesplnění. Je to politický závazek, ale takový, který prošel týdny ambasadorského vyjednávání, opírá se o existující mechanismy NATO i unijní úvěrový rámec a nese podpisy třiceti lídrů. Kreml z něj má vyčíst jedno: evropská podpora Ukrajiny neklesne, naopak se stává trvalou součástí obranné politiky kontinentu.

8. července v Ankaře se ukáže, zda lídři text potvrdí beze změn. Dosavadní průběh jednání naznačuje, že ano, a Rusko tak bude čelit Alianci, která svou podporu Ukrajiny poprvé vyčíslila na biliony korun a nazvala ji investicí do vlastní bezpečnosti.