Král Pyrrhos byl oddaný bojovník, který celý svůj život zasvětil válce. Od jednoho tažení putoval k dalšímu a snažil se získat co největší moc a území.
Král Pyrrhos byl slavný válečník, který celý svůj život obětoval bojům. Sám sebe bral jako potomka Achillova syna a za cíl si kladl zničit potomky trojských uprchlíků, Římanů. Roku 280 př. n. l. tedy vyslyšel volání řeckého města Tarent a vylodil se v Itálii. Během dlouhé a krvavé války sice docílil vítězství, ale přišel o velké množství mužů. Po boji prohlásil, že další taková výhra vy ho porazila. Po konfliktu nabídl Římu mír, ale kladné odpovědi se nedočkal.
Pro plánovanou invazi do Afriky potřeboval více peněz
Pyrrhos chtěl osvobodit některá okupovaná města na Sicílii. Během následujícího tažení porazil Kartágo a stal se vládcem celého ostrova. Jeho chování však začalo sicilské Řeky štvát, protože pro plánovanou invazi do Afriky potřeboval mnohem více peněz, a tak rapidně zvýšil daně. To nemělo dlouhé trvání, protože se jeho lid spolčil s Kartaginci a Římany. Společně proti němu povstali a do války se zapojilo i Kartágo a Řím. Pyrrhos tak byl nucen ostrov opustit s myšlenkou pomsty Římu.
Jeho dalším cílem byla Makedonie
Znovu se tedy vylodil v Tarentu a vyrazil na Řím. Tamní obyvatelé se však mezitím na jeho útok připravili a roku 275 př. n. l. došlo k nerozhodné bitvě u Beneventa. Pyrrhos utrpěl tak velké ztráty, že na další válečný konflikt neměl už ani pomyšlení. Rozhodl se tedy vrátit domů, kde ovšem už nebyl pět let. Přestože chtěl rozpustit vojsko, neměl na to peníze. Musel tedy začít další válečné tažení, které by mu nějaké finance získalo. Tentokrát si jako svůj cíl vybral Makedonii, která byla bohatá.
Přestože byla síla Makedonie větší, řada vojáků svého pána zradila
Makedonie však nebyla tak slabá, jak si myslel. Její armáda byla o třídu výš, ale Pyrrhos měl obrovské charisma a známosti. Velká část makedonských bojovníků tak přešla na jeho stranu a zradila svého krále. Ten musel utéct a ze svého území mu zůstal jenom kousek, o který Pyrrhos nestál. Než se stihl po těchto bojích dát dohromady, už vyrazil na další válečné tažení.
Kleonym se rozhodl pomstít a získat trůn
Mezitím ve Spartě vypukl boj o královský trůn, kterého se účastnili bratři Areus a Kleonym. Nakonec vyhrál Areus, a jeho bratr musel odejít ze země. Po čase vyhledal Kleonym Pyrrha, aby mu pomohl získat vysněný trůn. Toho samozřejmě Kleonymova touha po moci nezajímala, ale viděl v tom dobrou příležitost, jak získat slavné řecké město.
Sparťané přes noc vykopali příkop
Pyrrhos s armádou a Kleonymem dorazili ke Spartě ve večerních hodinách, kdy stále neměla hradby. Kleonym přemlouval Pyrrha, aby zaútočili ještě ten večer, ale on nesouhlasil. Nechtěl bojovat po tmě a také nechtěl ztratit kontrolu nad svými muži. Vojsko se tak utábořilo a čekalo na další den. Ve Spartě mezitím všichni připravovali obranu a výkop kolem města. Když se ráno Pyrrhos chystal k útoku, překvapily ho výkopy, které mu kazily plány.
Vojsko se nemohlo dostat přes strmé svahy
Pyrrhos se se svou armádou přes strmé svahy nedostal ani po celodenní snaze. Ztrácel tak více a více vojáků a byl zoufalý. Po čase se podařilo na jednom místě obrany prorazit. Sparťané na ně vyslali 300 nejlepších mužů, kteří si s přesilou Pyrrhova vojska poradili. Následně však udělali jednu velkou chybu. Mrtvá těla naházeli do příkopu, aby odstrašily nepřítele. To se však nestalo, právě naopak. Pyrrha napadlo, že když naplní příkop těly, vznikne most, přes který může jeho vojsko přejít a zaútočit.
Sparta zocelila své síly
Při útoku si však Pyrrhos pohmoždil záda, a zůstal ležet na zemi. Okamžitě se stal terčem nepřítele. Jeho ochranka ho však za cenu vysokých ztrát zachránila, a odtáhla do bezpečí. Rozzuření Sparťané však zahnali nebo pozabíjeli všechny muže. Pyrrhos byl silně otřesený a přerušil útok. Sparta navíc sehnala další posily, a stala se tak téměř nedobytnou pevností, proti které neměl Pyrrhos šanci. Rozhodl se tedy Spartu opustit, ale na Peloponés zůstal i nadále.
Pyrrhos zůstal obklíčen z obou stran
Na jednom z kopců u Argosu čekalo na Pyrrha nepříjemné překvapení. Stál proti němu Antigonos s armádou. Měl tak protivníka zepředu i zezadu. Mezitím však přijela delegace z Arga, která uskutečnila setkání pro všechny tři vojevůdce. Předmětem setkání byly boje na území Argosu. Místní totiž nechtěli, aby k nim došlo právě tady, a tak nabídli zlato a jídlo, když se bitva uskuteční jinde. Pyrrhos i Antigonos s těmito podmínkami souhlasili.
V noci však začali potají Pyrrhovi muži pomalu zaplňovat ulice. Přestože měli nařízeno mlčet, začali znásilňovat ženy, které křičely a probudily tak spící město. Následně na jeho armádu udeřili Sparťané a nakonec také Antigonos se svými muži. Pyrrhos tak byl se zbytkem svých mužů uvnitř města v úplném obklíčení ze všech stran. Útoky přicházely odevšud, dokonce i ze střech. Pyrrhos musel okamžitě něco podniknout, jinak by je čekala brzká zkáza.
Konec přišel brzy
Poručil tedy svému synovi, aby za pomoci slonů vyboural do hradby díru, která by se dala použít jako únikový východ. Mezitím se Pyrrhos snažil získat čas, ale na koni ho zasáhla dlaždice do krku, kterou hodila žena ze střechy. Po pádu na zem ho poznal jeden z Antigonových vojáků a okamžitě mu usekl hlavu. Vojsko se následně bez velitele rozpadlo a následoval masakr. Nejhorší osud potkal Galy a Kelty, které Sparťané přímo nemohli vystát.
Slyšeli jste příběh slavného krále Pyrrha?