Německo chce skoro 0,5milionovou armádu. Záložníci musí povinně do uniformy, kdyby dělalo Rusko problémy

Cíl je jasný: do roku 2035 mít k dispozici 260 tisíc aktivních vojáků a nejméně 200 tisíc vycvičených rezervistů. Dohromady 460 tisíc lidí připravených bránit Německo a plnit závazky v NATO. Dnes má Bundeswehr necelých 186 tisíc vojáků v aktivní službě. Chybí tedy nejen desítky tisíc profesionálů, ale hlavně spolehlivá záloha, kterou lze skutečně použít, a ne jen evidovat v kartotéce. Berlín proto přestavuje celý právní rámec rezerv tak, aby armáda měla lidi po ruce dřív, než bude pozdě.

Konec dvojí dobrovolnosti

Dosavadní systém stál na principu, který ministr obrany Boris Pistorius opakovaně označil za neudržitelný: aby záložník nastoupil k výcviku, musel souhlasit on sám i jeho zaměstnavatel. Stačilo, aby firma řekla ne, a armáda zůstala bez člověka. Pro éru zahraničních misí v Afghánistánu nebo Mali to snad fungovalo. Pro obranu vlastního území a rychlé posílení aliančních sil to nestačí.

Nový zákon o posílení rezerv tuto dvojí dobrovolnost ruší. Rezervista dostane povolávací rozhodnutí, standardně osm týdnů předem, a musí se dostavit. Zaměstnavatel bude vyslechnut, může žádat odklad při nepostradatelnosti zaměstnance, ale nemá právo veta. Stát na oplátku zvyšuje kompenzace: firmám do 249 zaměstnanců nabízí paušál 500 eur při cvičení delším než 30 dnů a proplácí náklady na náhradní pracovní sílu.

Koho se to týká a jak dlouho budou sloužit

Zákon definuje rezervistu jako bývalého vojáka Bundeswehru, který neztratil hodnost, nebo osobu s přijatým závazkem. Věkové hranice a délka služby jsou odstupňované:

• Méně než 6 měsíců předchozí dobrovolné služby – bez povinného povolání.
• 6 měsíců až 1 rok služby – povinné povolání možné do 45 let věku, maximálně 3 týdny ročně, celkem nejvýše 6 měsíců za život.
• Více než 1 rok jako voják z povolání nebo na dobu určitou – povinné povolání až do 65 let, až 12 týdnů ročně, celkem nejvýše 12 měsíců.

Kdo se nedostaví, riskuje pokutu; návrh mluví o správním deliktu, konkrétní horní hranice zatím nebyla zveřejněna. Odklad je možný z důvodů zdravotních, osobních, ekonomických i kvůli politickému mandátu.

Proč zrovna teď, a proč kvůli Rusku

Německá vláda reformu výslovně odůvodňuje změněnou bezpečnostní situací po ruské plnohodnotné invazi na Ukrajinu v únoru 2022. Rusko je v návrhových dokumentech i na tiskové konferenci po obranném kabinetu pojmenováno jako hlavní hrozba. Pistorius to řekl přímo: armáda musí být schopna rychlého narostení z mírového na krizový stav, protože Moskva svou agresí prokázala ochotu použít vojenskou sílu v Evropě.

Právně ale aktivace povinného výcviku nestojí na jednom konkrétním ruském kroku. Zákon je nástrojem, který bude k dispozici po schválení Spolkovým sněmem. V napěťovém či obranném stavu nebo při zvláštním rozhodnutí vlády podle článku 80a německé ústavy lze povolat i bez standardní osmitýdenní lhůty. Jde o přípravu, ne o mobilizaci.

Současně s personálním zákonem kabinet schválil i zákon o urychlení infrastruktury Bundeswehru. Větší armáda potřebuje kasárny, výcvikové plochy, sklady munice. Zákon zrychluje stavební procesy a umožňuje znovu aktivovat nevyužívané vojenské nemovitosti. Bez střech nad hlavou by 460 tisíc vojáků zůstalo číslem na papíře.

Tři různé režimy, ne jeden

Mediální zkratka „návrat branné povinnosti“ je zavádějící. Ve skutečnosti Berlín staví tři odlišné pilíře:

• Služba v záloze – povinný výcvik bývalých vojáků, právě schválený kabinetem.
• Nová základní služba – od 1. ledna 2026 platí rámec pro mladé ročníky. Od roku 2026 dostávají osmnáctiletí dotazník, od 1. července 2027 mají muži z ročníku 2008 povinný odvod k lékařské prohlídce a zhodnocení způsobilosti.
• Branná povinnost podle potřeby – plná branná povinnost pro mladé ročníky, kterou by musel zvláštním zákonem schválit Spolkový sněm, pokud by se bezpečnost dramaticky zhoršila nebo nestačili dobrovolníci.

Každý pilíř má jiný spouštěč, jinou cílovou skupinu a jiný právní režim. Povinná služba v záloze míří na lidi, kteří už uniformu znali. Základní služba pracuje s novými ročníky. A branná povinnost podle potřeby je pojistka pro nejhorší scénář.

Jak se na to dívají Němci, a co Česko

Průzkum Ipsos z července 2025 ukázal 62 % podpory pro znovuzavedení branné povinnosti v Německu. I mezi lidmi ve věku 18–39 let bylo pro 52 %. Podpora principu ale neznamená osobní ochotu nastoupit; to je zásadní rozdíl, který čísla nepostihují.

Česká republika jde jinou cestou. V míru zůstává branná povinnost realizována na základě dobrovolnosti; povinný režim nastupuje až při stavu ohrožení státu nebo válečném stavu. Aktivní záloha je dobrovolná, vojáci v běžné záloze nejsou pravidelně cvičeni. Personální ambice české armády je do roku 2030 dosáhnout 30 tisíc profesionálů a až 10 tisíc příslušníků aktivní zálohy, řádově jiné číslo než německých 460 tisíc, ale i Praha řeší totéž téma: jak mít dost lidí, kdyby bylo nejhůř.

Německo nestaví válečnou ekonomiku. Staví pojistku proti scénáři, ve kterém by Rusko testovalo odhodlání NATO, a Bundeswehr by neměla koho poslat.