Krym se ponořil do tmy. Ukrajinci v noci zasáhli dvě rozvodny, Rusové ztrácí kontrolu nad energetikou

Když se nad Krymem rozednilo, úřady teprve začínaly sčítat škody. Bez proudu zůstaly části severního, centrálního, západního i východního Krymu současně. V Jevpatoriji stály tramvaje, v Saky přešel vodovod do omezeného režimu a města otevírala krizová centra, kde si lidé mohli dobít telefon nebo získat pitnou vodu. Nešlo přitom o náhodný zásah jedné trafostanice na okraji poloostrova. Drony zamířily na dva uzly, jejichž výpadek dokáže paralyzovat celé regiony, a oba byly zranitelné ještě dřív, než na ně dopadl první úder.

Dva zásahy, široký dopad

Prvním cílem se stala rozvodna Bachčisaraj 220 kV, důležitý uzel jihozápadní části krymské přenosové soustavy. Podle plánovacích dokumentů ruského systémového operátora byl tento uzel přetížený už před válkou; výpočtová zátěž jednoho z transformátorů dosahovala 104 procent jmenovitého výkonu a plánovalo se nahrazení 40MVA jednotky silnější 63MVA. K výměně zjevně nedošlo. Úder tedy dopadl na místo, které sotva stačilo běžnému provozu.

Druhým cílem byla rozvodna Zimino v Razdolněnském rajonu na severu poloostrova. Jde o uzel napěťové hladiny 110/35/10 kV se dvěma transformátory o celkovém výkonu 50 MVA, uvedený do provozu v roce 1976. Padesát let stará stanice zásobující severní Krym, a teď poškozená dronovým útokem. Podle otevřených zdrojů a hlášení okupačních úřadů šlo pravděpodobně o bezpilotní prostředky, přesný typ platformy ale veřejně potvrzen nebyl.

Výsledek obou zásahů dohromady: rozsáhlé výpadky ve více regionech najednou, sekundární dopady na zásobování vodou a městskou dopravu a úřady, které nedokázaly uvést pevný termín obnovy dodávek.

Satelity ukazují temný poloostrov

Že nejde jen o jednu špatnou noc, dokládají satelitní data. Srovnání nočního osvětlení z produktu NASA VIIRS Black Marble mezi červencem 2025 a červencem 2026 ukazuje viditelně slabší záři nad Krymem. Nejde o přesné procentní vyčíslení (k tomu by bylo potřeba vlastní zpracování pixelových dat), ale kvalitativní rozdíl je na snímcích zřetelný. Poloostrov, který býval na nočních mapách jasně osvětlený, postupně bledne.

Tato data potvrzují to, co naznačují i zprávy z terénu: UNITED24 Media upozornilo, že trend slábnoucího osvětlení koreluje s opakovanými ukrajinskými údery na energetickou infrastrukturu. Krym se neponořil do tmy během jedné noci. Tmavne postupně, útok za útokem.

Systém na hraně ještě před prvním dronem

Krymská energetická síť měla strukturální problémy dávno před tím, než se stala vojenským cílem. Poloostrov je oficiálně vedený jako energeticky deficitní oblast; vlastní výroba nestačí pokrýt spotřebu, a to ani s instalovaným výkonem přes 2,1 GW. Rozdíl dorovnává takzvaný energetický most z Kubáně přes Kerčský průliv s maximální kapacitou 800 MW. Důležitý detail: tento energomost je samostatná infrastruktura, nesouvisí přímo s Kerčským silničním a železničním mostem.

K tomu přistupuje stáří sítě. Velká část vedení na hladinách 0,4 až 110 kV pochází ze 40. až 60. let minulého století a u mnoha linek se uvádí opotřebení přesahující 70 procent. Když na takovou síť dopadne cílený úder na klíčový uzel, důsledky jsou nepřiměřeně velké. Není to jako zasáhnout moderní, redundantní soustavu s dostatkem záložních cest. Je to jako vyrazit slabý článek z řetězu, který už dávno drží pohromadě jen setrvačností.

Kampaň, ne náhoda

Zásah Bachčisaraje a Zimina není izolovaná epizoda. Ukrajinský prezident Zelenskyj 25. června oznámil čtyřicetidenní kampaň středně- a dlouhodosahových úderů. Už o den později se mezi cíli objevily elektrické rozvodny na Krymu. Podle analýzy Critical Threats / ISW jde o systematické oslabování logistického a energetického zázemí, které Rusko na poloostrově potřebuje k vedení války na jižním bojišti.

Předchozí vlna úderů 23. června zasáhla okolí Kerčské tepelné elektrárny a vyvolala výpadky v několika rajonech. Červencové zásahy ale měly geograficky širší dopad a vyžádaly si organizačně náročnější krizovou reakci, od center pomoci v Bachčisaraji přes nouzový dovoz vody v Saky až po odstavení městské dopravy v Jevpatoriji.

Ruské opravárenské brigády pracují nepřetržitě, to přiznávají i okupační zdroje. Jenže zároveň nedokážou slíbit, kdy bude síť plně obnovena. Při běžných lokálních poruchách utility komunikovaly tříhodinový odhad obnovy. Po bojových zásazích z 6. července žádný konkrétní termín nezazněl.

Cena okupace roste

Ukrajina nemusí Krym dobývat pozemními silami, aby z něj udělala problém, který Rusko stojí stále víc zdrojů. Každý zásah rozvodny znamená, že Moskva musí na poloostrov posílat opravárenské kapacity, náhradní díly, protivzdušnou obranu a krizové zásoby, a to všechno v situaci, kdy tyto zdroje potřebuje i jinde na frontě.

Krym stále funguje. Není to absolutní blackout. Ale je to území, kde se elektřina stala nejistotou, voda luxusem a noční obloha nad městy tmavší než před rokem. Rusko poloostrov vojensky drží, energeticky ho ale stále častěji jen hasí.