„Válka může reálně skončit.“ Zelenskyj prozradil, co mu řekl Trump po telefonu, než se sjeli na summit NATO

Formulace je nejsilnější, jakou Kyjev za celou dobu kontaktů s Trumpovou administrativou použil. Ještě v prosinci 2025 ukrajinský prezident po osobním jednání v Mar-a-Lagu mluvil o „věcném a konstruktivním“ rozhovoru. Tentokrát šel výrazně dál a svůj optimismus okamžitě propojil s konkrétním požadavkem na americkou protivzdušnou obranu i s pokračováním jednání na summitu NATO. Co přesně Trump Zelenskému řekl, veřejně nevíme. Víme ale, co z toho Kyjev vyvodil a kam to směřuje.

Co Zelenskyj skutečně prozradil

Oficiální zpráva z webu ukrajinského prezidenta je stručná a pečlivě formulovaná. Zelenskyj uvedl, že s Trumpem hovořil o situaci na frontě a o diplomatickém úsilí. Po hovoru napsal, že existuje „reálná perspektiva ukončení této války“ a že rozhodující je americká odhodlanost. Dohodli se, že v debatě budou pokračovat na summitu NATO v Ankaře.

Žádnou přímou Trumpovu větu Kyjev nezveřejnil. Zelenskyj tedy neprozradil doslovnou citaci, ale svou interpretaci výsledku hovoru, a ta byla nezvykle sebejistá. Bílý dům o den později potvrdil osobní schůzku na středu 8. července na okraj summitu. Americký zdroj citovaný agenturou AP dodal, že Trump cítí naléhavost válku ukončit a že po jednání se Zelenským plánuje navázat kontaktem s Putinem.

Proč je tentokrát optimismus silnější

Kontrast s předchozími setkáními je markantní. V únoru 2025 skončilo jednání v Oválné pracovně podle serveru Axios otevřenou hádkou a předčasným odchodem. V prosinci téhož roku se atmosféra oteplila, ale Kyjev volil opatrná slova. Červencový telefonát 2026 je první případ, kdy Zelenskyj veřejně spojil hovor s Trumpem s výrazem „reálná perspektiva konce války“.

Důvody jsou minimálně dva. Za prvé, Washington drží současně linku do Kyjeva i do Moskvy; Trump jedná s oběma stranami a Ankara měla být místem, kde se diplomatický tlak přetaví do konkrétních kroků. Za druhé, Zelenskyj optimismus okamžitě převedl do hmotného požadavku: více střel pro systémy Patriot, licence na jejich výrobu přímo na Ukrajině a zapojení do širší protibalistické koalice. V projevu ze 6. července to řekl otevřeně: pokud by Ukrajina získala od Ameriky licence na výrobu protivzdušných systémů, změnilo by to rovnováhu na bojišti.

Bojiště mluví jinou řečí

Diplomatický signál přichází na pozadí tvrdé reality. 6. července Rusko zasáhlo Kyjev a okolí raketovým útokem, při kterém zahynulo nejméně 28 lidí. Reuters současně upozornil, že Ukrajině docházejí americké interceptory pro Patrioty, tedy přesně ta munice, o kterou Zelenskyj žádá.

Na zemi je situace složitější, než jak ji prezentuje kterákoli strana. Ukrajinské střednědosahové drony podle AP zpomalují ruskou logistiku a zvyšují náklady postupu, ale ruská armáda dál tlačí. Fronta se nehýbe dramaticky ani jedním směrem; jde o vysoce opotřebovací fázi, kde každý kilometr stojí obě strany enormní materiál i životy. Kyjev proto nestaví svůj optimismus na vojenském vítězství, ale na předpokladu, že rostoucí cena války pro Moskvu otevírá diplomatické okno.

Co to znamená pro Česko

Do Ankary odjel premiér Babiš s ministry zahraničí a obrany. Česko je přímo zapojeno do jednoho z nových aliančních projektů, vývoje společného prototypu 155mm munice NATO, na kterém spolupracuje devět spojenců. Muniční iniciativa, kterou Praha spoluzaložila, může podle vlády pokračovat, pokud ji budou financovat další státy.

Pro více než 300 tisíc Ukrajinců žijících v Česku by případné příměří neznamenalo okamžitou změnu. Dočasná ochrana platí do 4. března 2027 a ministerstvo vnitra výslovně uvádí, že při příměří se může pozastavit vydávání nové ochrany, nikoli zrušit stávající. O zvláštní dlouhodobý pobyt už projevilo zájem 56 500 osob. Budoucnost po březnu 2027 Praha váže na celoevropskou debatu a vývoj na Ukrajině.

Reálnější okno, ne hotový mír

Zelenskyj svou formulací posunul veřejnou rétoriku o stupeň výš. Ale mezi „reálnou perspektivou“ a podepsanou dohodou leží propast, kterou zatím nevyplnil žádný veřejně známý návrh podmínek, žádný časový plán příměří, žádný kompromis Moskvy. Rakety na Kyjev dopadaly ještě dva dny po telefonátu.

Co se otevřelo, je diplomatické okno, širší než kdykoli za poslední rok. Washington jedná s oběma stranami, Ankara poskytla platformu a Kyjev poprvé nahlas řekl, že konec je představitelný. Jestli tím oknem někdo projde, záleží na tom, co padlo za zavřenými dveřmi v Ankaře. A to zatím neví nikdo mimo místnost.