194 úderů za půl roku: Ukrajinci likvidují rafinerie a Rusku dochází palivo tak rychle, že se mu hroutí armáda i průmysl

Číslo 194 neznamená 194 různých rafinerií. Znamená 194 jednotlivých útoků, často opakovaně na stejné závody, které se nestačí opravit, než přiletí další vlna. Podle analýzy Financial Times a dat poradenské firmy Rochan Consulting dosáhla Ukrajina jen v květnu 2026 rekordu šestnácti úspěšných zásahů. A podle shrnutí agentury Reuters, které převzala Meduza, do konce května neunikla útoku žádná velká rafinerie v evropské části Ruska. Z jednotlivých špendlíků se stala soustavná strategická kampaň a její důsledky se začínají projevovat v číslech, která Kreml už nedokáže skrýt.

Co znamená „likvidovat rafinerii“

Nejde o smazání celého závodu z mapy. Jde o systematické vyřazování klíčových technologických uzlů, destilačních jednotek, hydrotreaterů, zásobníků, přístavní infrastruktury, na týdny až měsíce. Několik příkladů ukazuje, jak to vypadá v praxi:

• Moskva / Kapotňa – dronový zásah 16. června poškodil destilační jednotku tvořící 53 % kapacity závodu. O dva dny později byla podle Reuters zasažena i jednotka Euro+ pokrývající zbývajících 47 %. Opravy potrvají minimálně do roku 2027.
• Kiriši (KINEF) – poškozeny tři ze čtyř destilačních jednotek, závod byl po útoku kompletně odstaven.
• Tuapse – dubnový útok nezasáhl jen výrobní linky, ale i přístavní infrastrukturu, přes kterou se expedovaly hotové produkty. Rafinerie téměř zastavila provoz.
• Rjazaň – podle Reuters odstávka od 15. května, ukrajinské ministerstvo obrany uvádí poškození jednotek AVT-3, AVT-4, AT-6 a dieselového hydrotreateru.
• Jaroslavl (JNOS) – provoz na zhruba čtvrtině nominální kapacity.

Jen sada velkých centrálních rafinerií zasažených v květnu představovala podle Reuters téměř čtvrtinu celkové ruské rafinační kapacity. Ukrajinské ministerstvo obrany k tomu dodává, že během květnových úderů do hloubky bylo zasaženo nejméně 18 ropně-zpracovatelských a logistických objektů s kombinovanou projektovanou kapacitou přes 110 milionů tun ropy ročně.

Palivová krize v číslech

Že nejde jen o mediální rámec, potvrzují tři vrstvy důkazů. Za prvé: Vladimir Putin 28. června 2026 veřejně připustil „určitý deficit“ paliva, poprvé za celou válku. Za druhé: Reuters popsala propad ruského benzinového výstupu o zhruba 25 % oproti dennímu průměru z června 2025 a pokles námořního exportu ropných produktů v první polovině června o 15 % proti první polovině května. Za třetí: Moskva začala řešit nouzová opatření, dovoz paliv ze zahraničí, možné dotace a další omezení exportu.

V některých ruských regionech se objevují omezení prodeje pohonných hmot a fronty u pump. Analytický text The Moscow Times z června situaci shrnuje střízlivě: nedostatek je pro většinu země zatím zvládnutelný, ale možnosti Kremlu se zužují. Každý další zásah zmenšuje manévrovací prostor.

Proč to dopadá na armádu

Ukrajina neútočí jen na rafinerie. Cílí i na logistickou páteř, která z nich rozvádí palivo k vojskům. Kolem Moskvy vede podle ukrajinského ministerstva obrany více než 400 km dlouhý prstenec produktovodů, jimiž proudí benzin, nafta i letecké palivo z moskevské, rjazaňské a kstovské rafinerie. Právě čerpací a přečerpávací uzly tohoto systému se staly terčem úderů.

Stefan Meister, analytik německého Institutu pro mezinárodní a bezpečnostní záležitosti, v rozhovoru pro švýcarskou SRF výslovně uvedl, že se dopad projevuje i v zásobování ruských vojsk na frontě. „Hroutí se armáda i průmysl“ proto není třeba číst jako doslovný rozpad celého ruského státu. Je to rozpad částí palivového zázemí, bez něhož Rusko válku sice hned nezastaví, ale vede ji dráž, pomaleji a pod rostoucím logistickým tlakem. Každý litr nafty, který nedorazí k frontové jednotce včas, je třecí ztráta: neviditelná, ale kumulativní.

Jak Ukrajina škáluje útoky

Prudký nárůst úderů má čtyři pilíře. Prvním je masová domácí výroba dlouhodosahových dronů: podle ukrajinského ministerstva obrany pochází 95 % nakupovaných bezpilotních prostředků z domácí produkce a jen za necelých pět měsíců roku 2026 armáda přes nákupní platformu DOT-Chain převzala 485 tisíc kusů dronů a další techniky. Druhým je zlepšení řízení a navigačních systémů, které dronům umožňují létat na delší vzdálenosti. Třetím (podle Financial Times s odkazem na ukrajinské představitele) je americká zpravodajská pomoc při plánování tras kolem ruské protivzdušné obrany. A čtvrtým je prostý tlak objemu: ruská PVO sice hlásí přes 63 000 sestřelených dronů za první pololetí, ale opakované průniky k nejcennější infrastruktuře ukazují, že je přetížená a nedokáže pokrýt všechno.

Co to znamená pro Česko

Přímý fyzický dopad na české pumpy je omezený. Díky dokončenému projektu TAL-PLUS je Česko technicky připravené pokrýt svou spotřebu neruskou ropou přes ropovody TAL a IKL až do objemu 8 milionů tun ročně. Riziko je spíš cenové: sám mluvčí Kremlu Peskov varoval, že další výpadky ruské infrastruktury mohou tlačit světové ceny ropy výš. A vyšší cena ropy na světovém trhu se nakonec promítne i do ceny na české pumpě, bez ohledu na to, odkud ropa fyzicky teče.

Česká armáda konkrétní rafinerijní kampaň veřejně nekomentuje, ale dronovou válku jako takovou bere smrtelně vážně. Vrtulníková jednotka AČR nasazená v Polsku v roce 2026 systematicky cvičí postupy proti nízkoletícím bezpilotním prostředkům. Válka na Ukrajině mění bezpečnostní prostředí celé Evropy a palivo je v ní teď zbraň i cíl zároveň.

Rusko válku kvůli palivové krizi nezastaví ze dne na den. Má zásoby, může přesměrovávat toky, omezovat export, dovážet. Ale náklady na pokračování rostou s každým dalším zásahem do rafinerie, kterou nestihlo opravit. A opravit ji nestihne, protože další dron je už na cestě.