Rusko ztrácí klíčovou výhodu, Trump ho chce vidět na kolenou. Dodá Ukrajině střely do Patriotů

Dne 6. července 2026 Volodymyr Zelenskyj ve svém večerním projevu popsal noční útok šedesáti osmi raketami a více než třemi sty padesáti drony. Proti střelám s plochou dráhou letu hlásila ukrajinská obrana vysokou úspěšnost. Proti balistickým raketám ale přiznal totéž, co opakuje už týdny: interceptorů je kriticky málo. Právě na tuto slabinu Rusko systematicky tlačí. Sází na balistické střely, protože ví, že Ukrajina nemá čím je spolehlivě srážet. Zelenskyj to nazval „posledním argumentem Ruska“ pro prodlužování války. A právě tento argument teď Washington začíná rozbíjet.

Balistický teror jako páka

Ruská strategie posledních měsíců nestojí na průlomu na frontě. Stojí na raketovém teroru proti městům a infrastruktuře. Kombinace desítek balistických střel a stovek dronů za jednu noc má za cíl vyčerpat ukrajinské zásoby protivzdušné munice rychleji, než je spojenci stíhají doplňovat. A funguje to. Agentura Reuters 8. července popsala noc, kdy Ukrajina sestřelila 139 ze 169 dronů, ale žádnou z pěti balistických střel. Nula z pěti. Ne proto, že by systém Patriot nefungoval, ale proto, že v zásobnících nebylo dost interceptorů.

Tady se skrývá ta klíčová výhoda, kterou Rusko dosud využívalo. Nejde o převahu na celé frontě; generální tajemník NATO Mark Rutte před summitem v Ankaře sám řekl, že fronta je „víceméně v patové situaci“. Jde o schopnost beztrestně zasypávat ukrajinská města balistickými raketami s vědomím, že obrana nemá čím odpovědět. Každá vlna útoků ukrajinské zásoby dál tenčí. Každý den bez doplnění interceptorů je den, kdy Moskva diktuje tempo.

Co přesně přichází a co za tím stojí

Po summitu NATO v Ankaře Zelenskyj 9. července oznámil dvě věci. Za prvé: balík interceptorů PAC-3 nejnovější generace dorazí na Ukrajinu „v příštích několika dnech“. Přesný počet kusů veřejně nezazněl a s ohledem na bezpečnost pravděpodobně ani nezazní. Za druhé: s Washingtonem existuje politická dohoda o licenci na výrobu těchto střel přímo na Ukrajině.

Donald Trump v Ankaře licenci veřejně potvrdil a připustil, že část střel může být odeslána okamžitě. Označil Putina za „obtížnou osobnost“ a posunul se od dřívějšího napětí se Zelenským k formulaci o „velmi dobrém“ vztahu. Přímý výrok o tom, že chce Rusko vidět „na kolenou“, veřejně doložený není, ale kroky, které v Ankaře oznámil, mluví jasněji než jakákoli fráze. Licence na výrobu nejpokročilejších protiraketových střel pro zemi, s níž je Rusko ve válce, je tvrdý signál. A Bílý dům k tomu přidal vlastní logiku: obranu Ukrajiny financují hlavně Evropané přes mechanismus PURL, zatímco americký průmysl na tom vydělává. Pro Trumpa je to obchod, který dává smysl.

Proč je PAC-3 tak důležitý

PAC-3 MSE není jen vylepšená verze starší střely. Je to interceptor postavený na principu přímého kinetického zásahu (hit-to-kill). Žádná tříštivá hlavice, žádný výbuch v blízkosti cíle. Střela musí trefit raketu přímo. Podle U.S. Army má oproti předchozím variantám vyšší dosah, větší výšku zásahu, silnější motor a lepší manévrovatelnost. Americká armáda u ní výslovně uvádí schopnost ničit taktické balistické střely, řízené střely, hypersonické hrozby i letouny.

Právě proto je pro Ukrajinu nenahraditelná. Drony a střely s plochou dráhou letu zvládá srážet i jinými systémy. Ale proti balistickým raketám, které letí po strmé trajektorii obrovskou rychlostí, je PAC-3 jedním z mála nástrojů, které reálně fungují.

Evropský rozměr: víc než jednorázová zásilka

Ankarský summit nepřinesl jen americký balík pro Ukrajinu. 7. července Polsko oznámilo dohodu s USA, Nizozemskem, Německem a Švédskem o servisování střel PAC-3 přímo v Evropě. To je zásadní posun. Dosud musela munice na údržbu a opravy putovat přes Atlantik. Evropská servisní infrastruktura zkracuje logistickou smyčku a zvyšuje dostupnost interceptorů pro všechny spojence, kteří Patrioty provozují, Ukrajinu nevyjímaje.

Nizozemsko se navíc bilaterálně zavázalo poskytnout Ukrajině vojenskou podporu za devět miliard eur do roku 2029. Zelenskyj před summitem jednal i s Francií, Německem a Švédskem. Vzniká tak celá síť kolem systému Patriot, která přesahuje jednorázové dodávky.

Česko se do řetězce PAC-3 veřejně nezapojilo. Premiér Babiš v Ankaře oznámil navýšení obranného rozpočtu o 36 miliard korun s cílem dosáhnout dvou procent HDP a zdůraznil obranu proti balistickým střelám, ale zároveň uvedl, že Česko nepřispěje do společného balíku sedmdesáti miliard eur pro Ukrajinu. Praha nicméně v Ankaře úplně stranou nestála, na Defence Industry Forum se připojila k projektu vývoje generické 155mm munice pro NATO.

Od dodávky k výrobě: co to znamená pro Rusko

Okamžitá zásilka PAC-3 sama o sobě válku neobrátí. Ale mění pravidla hry v jedné konkrétní disciplíně. Rusko dosud počítalo s tím, že tempo jeho raketových útoků převýší tempo západních dodávek. Že zásobníky Patriotů vyčerpá dřív, než je spojenci stihnou naplnit. Kombinace okamžité dodávky, evropského servisu a výhledové licenční výroby tento kalkul narušuje.

Licenční výroba na Ukrajině ovšem není otázka týdnů. Politická dohoda je první krok, ale za ní stojí transfer dokumentace, certifikace výrobních linek, zajištění komponent a celý dodavatelský řetězec. I americká armáda teprve letos zrychluje vlastní produkci PAC-3 MSE přes nový miliardový kontrakt. Krátkodobě zůstane Ukrajina závislá na dodávkách ze západních zásob. Dlouhodobě ale směřuje k něčemu, co Moskva nechce vidět: k protivníkovi, který si klíčovou protiraketovou munici vyrábí sám.

Rusko posledních měsíců sázelo na jedinou kartu, balistický teror proti bezbranným městům. Teď se ta karta začíná obracet.