Palivová krize ničí státní pokladnu. Rusko utrácí 1,5krát více, než naplánovalo. Analytici varují: „Do konce roku to bude ještě horší“

Čísla, která ruské ministerstvo financí zveřejnilo v červenci, mluví jasně: za šest měsíců stát utratil víc, než si naplánoval na dvanáct. Příjmy z ropy a plynu meziročně spadly o téměř čtvrtinu, výdaje naopak vyskočily o šestnáct procent. A do toho přišel faktor, který Kreml nečekal v takové síle: domácí palivová krize, která žene nahoru inflaci, komplikuje logistiku a dál rozežírá už tak napjatý rozpočet. Tři tlaky najednou, žádný z nich sám o sobě smrtelný, ale dohromady vytvářejí mix, ze kterého se Moskva bude těžko dostávat.

Schodek, který spolkl celý roční plán za půl roku

Podle předběžných dat ministerstva financí RF, která cituje RBK, dosáhl kumulovaný schodek federálního rozpočtu za leden až červen 5,731 bilionu rublů. Celoroční plán přitom počítal se schodkem 3,786 bilionu. Poměr je 1,51násobek. Nejde tedy o to, že by Rusko utratilo jedenapůlkrát víc peněz celkově, ale o to, že rozpočtová díra už v polovině roku překročila limit stanovený na celých dvanáct měsíců. O 1,945 bilionu rublů.

Celkové výdaje za pololetí dosáhly 24,35 bilionu rublů, meziročně o šestnáct procent víc. Příjmy sice rostly také, ale pomaleji a nerovnoměrně. Nenergetické daně přidaly 16,3 procenta, jenže ropné a plynové příjmy, páteř ruského rozpočtu, klesly o 22,7 procenta. Cena ropy Urals se na začátku roku propadla k 40 dolarům za barel, zatímco rozpočet počítal s 59 dolary. V červnu sice vystoupala na průměrných 63,52 dolaru, ale daňové inkaso reaguje se zpožděním a slevy, za které Rusko ropu reálně prodává, zůstávají výrazné.

Ministerstvo financí situaci částečně vysvětluje takzvaným předstižným financováním, tedy zálohováním kontraktů a dřívějším uvolňováním prostředků. Červen sám o sobě přinesl měsíční přebytek kolem 279 miliard rublů, takže kumulovaný deficit se oproti květnu mírně snížil. Bez této jednorázové úlevy by pololetní číslo vypadalo ještě dramatičtěji.

Benzín jako zbraň proti vlastní ekonomice

Palivová krize, o které se v Rusku mluví od června, není jen mediální zkratka. Vicepremiér Alexandr Novak podle agentury TASS přiznal, že deficit benzínu a nafty přímo souvisí s výpadky rafinerií poškozených ukrajinskými drony. Rafinerie odcházejí do oprav, kapacity klesají, a to v období, kdy poptávka tradičně stoupá kvůli dovolenkovému provozu a zemědělské sklizni. Jak připomíná Deutsche Welle, Rusko zažívá letní napětí na trhu s palivy téměř každý rok. Letos ale přišlo dřív a tvrdě.

Praktické projevy: fronty u čerpacích stanic, regionální limity na prodej pohonných hmot, nestabilní zásobování. A hlavně ceny. Podle Rosstatu zdražil benzín v červnu o 6,88 procenta za jediný měsíc, nafta o 7,1 procenta. V prvním červencovém týdnu přidaly další 2,11, respektive 3,35 procenta. Týdenní inflace vyskočila na 0,31 procenta a právě pohonné hmoty byly hlavním akcelerátorem.

Přímý rozpočtový dopad palivové krize vláda nevyčíslila a v otevřených zdrojích takové číslo neexistuje. Nepřímý kanál je ale zřejmý: dražší benzín a nafta zvedají náklady na dopravu, logistiku, zemědělství i stavebnictví. Tlačí inflaci, snižují reálnou kupní sílu domácností a komplikují práci centrální banky. Válečně prioritizovaný stát, který investuje obrovské sumy do zbrojní výroby, najednou zjišťuje, že ho dokáže destabilizovat něco tak banálního jako cena benzínu na domácí pumpě.

Analytici se shodují: druhé pololetí bude horší

Ministr financí Anton Siluanov už 4. června oznámil, že parametry rozpočtu budou korigovány a deficit se proti plánu zvýší. Otázka zní, o kolik.

Vladimir Černov z Freedom Global odhaduje celoroční schodek na 6 až 7 bilionů rublů, pokud výdaje zůstanou na současné úrovni a ceny ropy trvale nevzrostou. Igor Nikolajev z Institutu ekonomiky Ruské akademie věd upozorňuje na zrychlující inflaci a její dopad na reálné příjmy státu. Alexej Veděv očekává výsledek kolem „dvou a něco procent HDP“ a dodává, že prostor pro škrtání výdajů zatím nevidí.

Nejtvrdší scénář přinesl už v únoru Reuters přes zdroj blízký ruské vládě: při pokračujícím poklesu indických odběrů a rostoucích slevách na ruskou ropu může deficit dosáhnout 3,5 až 4,4 procenta HDP. Oproti plánovaným 1,6 procenta by to znamenalo téměř trojnásobek.

Pro srovnání: pololetní schodek 2,5 procenta HDP je sice pod maastrichtskou referenční hranicí tří procent, kterou dodržují (nebo se o to snaží) členské státy EU. Agregátní deficit EU za rok 2025 činil podle Eurostatu 3,1 procenta HDP, eurozóny 2,9 procenta. Jenže ruské číslo je za půl roku a týká se jen federálního rozpočtu, ne celé vládní sféry. Srovnání je orientační, nikoli ekvivalentní. A hlavně: trend míří nahoru.

Polštář se tenčí, ale ještě drží

Rusko zatím není na pokraji fiskálního kolapsu. K 1. červenci měla likvidní část Fondu národního blahobytu 3,61 bilionu rublů. Siluanov počítá s financováním schodku přes rozpočtové zůstatky, prodej aktiv a domácí dluhopisy, bez zásadního navyšování objemu půjček. Stát má ještě nástroje. Vláda si navíc vyjednala možnost v některých případech navyšovat výdaje i bez klasické novely rozpočtového zákona.

Jenže právě tady začíná problém střednědobého horizontu. Pokud energetické příjmy zůstanou slabé, válečné výdaje porostou a palivová krize bude dál živit inflaci, manévrovací prostor se bude zavírat. Prioritu logicky dostane armáda, na úkor méně chráněných civilních položek. Nominální škrty vojenských mezd nebo sociálních dávek zatím nikdo neavizoval, ale reálnou kupní sílu už teď ukrajuje inflace a dražší benzín.

Oproti prvnímu pololetí 2025 se deficit prohloubil o 2,345 bilionu rublů. Výdaje narostly ze zhruba 21 bilionů na 24,35 bilionu. Ropné příjmy spadly o téměř čtvrtinu. Trend je jednoznačný a žádný z faktorů, které ho pohánějí (válka, sankce, poškozené rafinerie, slabší globální poptávka po ropě), nemá důvod v druhém pololetí zmizet.

Rusko si stále může dovolit financovat válku. Ale cena, kterou za to platí vlastní ekonomice, roste každý měsíc, a teď ji poprvé viditelně zvedá i obyčejný benzín na domácí pumpě.