Gerasimov tvrdí, že Rusové na Donbasu dobyli 8 měst. Analytici ho usvědčili ze lží, do poloviny se ani nepodívali

Valerij Gerasimov přijel na velitelské stanoviště skupiny „Západ“ a před kamerami odříkal seznam úspěchů, který zněl jako zpráva o drtivém postupu. Pyskunivka obsazena, Mykolaivka dosažena, do Oleksijevo-Družkivky, Dobropillje a Hannivky ruské jednotky „vešly“, Ševčenko, Krasnojarske a Svitle se „dokončují“. Jenže když washingtonský Institute for the Study of War přiložil k těmto tvrzením vlastní mapu kontroly terénu postavenou na geolokovaných záběrech a otevřených zdrojích, obraz se rozpadl. Pět lokalit bez jediné stopy ruského vojáka. U zbytku kilometry mezi nejbližší doloženou ruskou pozicí a místem, které Gerasimov prohlásil za dobyté.

Osm měst ve dvou skupinách: nula důkazů versus kilometry odstupu

ISW rozdělil Gerasimovův seznam na dvě kategorie. První je tvrdší, a pro Kreml trapnější.

Bez jakéhokoli doloženého důkazu ruské přítomnosti:

• Dobropillja
• Hannivka
• Oleksijevo-Družkivka
• Svitle
• Krasnojarske

U těchto pěti obcí analytici nenašli geolokované záběry, hlášení z otevřených zdrojů, a co je výmluvné, ani proruští vojenští blogeři, kteří obvykle ruské zisky hlásí jako první, o vstupu do nich nepsali. Gerasimov tedy tvrdil něco, co nepodporuje ani jeho vlastní informační ekosystém.

S doloženými pozicemi, ale kilometry od tvrzeného cíle:

Ševčenko je jediný bod, kde ISW připouští alespoň částečný průnik. Ne dobytí, infiltraci do části obce. Rozdíl mezi těmito dvěma pojmy je zásadní: kontrola znamená, že území držíte, infiltrace znamená, že tam pronikla malá skupina, která může být kdykoli vytlačena.

Formulace „do poloviny se ani nepodívali“ v číslech

Pět z osmi. U pěti lokalit z Gerasimovova seznamu neexistuje podle ISW vůbec žádný důkaz, že by se tam ruští vojáci dostali. Ani záběr, ani blogerské hlášení, ani satelitní stopa. Analytici je nemuseli složitě vyvracet, prostě nebylo co ověřovat. Ruská strana si tyto body připsala z ničeho.

U zbylých tří je situace o málo lepší jen formálně. Devět kilometrů od Mykolaivky není „dosažení okrajů“. Tři kilometry od Pyskunivky nejsou „obsazení“. A malá infiltrace do Ševčenka není „dokončování osvobození“. Gerasimov použil slovník vítězství na situaci, která tomu neodpovídá ani vzdáleně.

Vedle těchto osmi bodů Gerasimov ve stejném vystoupení prohlásil, že ruské síly jsou „méně než pět kilometrů od Kramatorsku“, a samostatně zmínil převzetí Mirne/Lenina. ISW tyto body analyzoval odděleně a s jinou granularitou, proto je nelze míchat do stejného balíku, ale celkový obraz nafouklých tvrzení doplňují.

Systém, ne přešlap: měsíční choreografie od ledna 2026

Nejde o jednorázovou nepřesnost v bojovém hlášení. ISW dokumentuje, že podobná choreografovaná vystoupení s nadsazenými nároky probíhají nejméně jednou měsíčně od začátku roku 2026. Konkrétní data: 15. ledna, 27. ledna, 15. února, 16. března, 21. dubna. Dubnový případ byl ještě křiklavější: Gerasimov tehdy mluvil o více než 1 700 čtverečních kilometrech a 80 osadách dobytých od začátku roku, zatímco ISW ve stejném období evidoval 381,5 čtverečních kilometrů a 13 osad. Rozdíl čtyřnásobný v ploše, šestinásobný v počtu obcí.

Proruští blogeři si toho všímají. ISW zachytil opakovanou kritiku „krásných hlášení“ a „zabírání obcí na úvěr“, tedy situace, kdy velení hlásí nahoru zisky, které jednotky na zemi ještě nemají. Když vás kritizují vaši vlastní fanoušci, problém je reálný.

Proč to dělá: kognitivní válka místo skutečného průlomu

Motivace je podle ISW dvojí. Za prvé: vytvořit dojem, že ukrajinská obrana kolabuje a ruské vítězství je nevyhnutelné. Cílovou skupinou není primárně ruská veřejnost, ale západní rozhodovací centra a ukrajinská společnost; tlak na ústupky roste snáz, když fronta vypadá beznadějně. Za druhé: zakrýt skutečné tempo postupu, které je pro třetí rok plnohodnotné ofenzivy žalostné.

Čísla mluví jasně. V červnu 2026 činilo ruské tempo na celém bojišti pouhý 1,01 čtvereční kilometr denně, přičemž téměř 77 % zisků připadlo na jediný směr, okolí Kostjantynivky v Doněcké oblasti. To není široký průlom. To je pomalé taktické ukusování za obrovské ztráty, soustředěné do úzkého koridoru.

A zatímco Gerasimov 18. července nafukoval postup, Ukrajina v noci předtím zasáhla dva sklady Wildberries na ruském území. Kreml řešil logistiku vlastního týlu ve chvíli, kdy jeho náčelník štábu vykresloval obraz triumfálního tažení.

Jak poznat, že jde o propagandu

Existuje jednoduchý filtr: je k tvrzení geolokovaný záběr, nebo jen slova mluvčího? Potvrzují zisk nezávisle obě strany? Mluví zdroj o kontrole, nebo jen o bojích na okraji? A hlavně, sedí tvrzení s mapou a s kilometrovou vzdáleností od posledních doložených pozic? Gerasimovův červencový blok neprošel ani jedním z těchto testů.

České bezpečnostní instituce s ruskými prohlášeními pracují právě tímto způsobem. Ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun opakovaně zdůrazňuje, že VZ je „všezdrojová“ služba využívající mimo jiné satelitní snímky. BIS dlouhodobě označuje ruské dezinformace za bezpečnostní hrozbu, ne za věrohodný popis reality.

Gerasimov potřebuje, aby svět věřil mapě, kterou kreslí slovy. Problém je, že skutečná mapa vypadá jinak, a rozdíl mezi nimi se dá změřit v kilometrech, které ruské jednotky k těm osmi městům stále nemají.