Sedmá noc po sobě. V noci ze 16. na 17. července 2026 americké stíhačky a bombardéry zasáhly pět mostů na přístupových silnicích k Bandar Abbásu, klíčovému íránskému námořnímu uzlu u Hormuzského průlivu.
Do té chvíle CENTCOM systematicky ničil radary, protivzdušnou obranu, raketové a dronové pozice i pobřežní baterie. Šlo o „zuby“, tedy schopnost Íránu střílet a sledovat. Jenže v noci na 17. července se terče změnily. Poprvé se v oficiálních komuniké objevil termín „vojenská logistická infrastruktura“ vedle podzemních skladů zbraní a sledovacích stanovišť. Washington přestal trhat zuby a začal řezat tepny. Právě v tom spočívá posun, který dělá z červencové vlny úderů kvalitativně jinou operaci, než byla ta předchozí.
Od raket k mostům: co se změnilo po 14. červenci
Celá operace Epic Fury běží od 28. února 2026. Po měsících úderů na vojenské cíle přišlo v červnu memorandum o porozumění, jakési příměří, které mělo obnovit bezpečný průjezd Hormuzem. Nevydrželo. Írán podle amerických zdrojů pokračoval v útocích na komerční lodě, a tak Washington 14. července obnovil námořní blokádu íránských přístavů a spustil novou vlnu leteckých úderů.
První noci vypadaly povědomě: pobřežní obrana, raketomety, drony. Ale už 17. července CENTCOM hlásil sedmou po sobě jdoucí noc operací a výslovně uváděl zásahy na logistickou infrastrukturu. Podle AP šlo o cílené přerušení silničních a železničních spojů vedoucích do Bandar Abbásu, města, kde sídlí stěžejní přístavní a námořní zázemí íránského námořnictva i Revolučních gard.
Pět mostů, dva koridory, jeden cíl
Íránské provinční zdroje a agentura Anadolu identifikovaly zasažené mosty Káhúrestán a Geriveh (Gariveh) v Hormozgánské provincii. Oba leží na západních přístupových trasách: koridor Bandar Abbás–Bandar Chamír–Lár a koridor Kešar–Káhúrestán. Zbývající tři mosty spadají do stejného logistického pásu, byť se jejich přesná jména v otevřených zdrojích nepodařilo jednoznačně ověřit; hormozgánská gubernie zveřejnila seznam škod, ale originální dokument nebyl v době psaní článku dostupný.
Pět mostů na dvou koridorech není náhoda. Když vyřadíte jediný most, stačí objížďka. Když na jednom směru spadne víc přemostění, objížďka se prodlouží natolik, že konvoj s municí nebo náhradními díly potřebuje místo hodin celé dny, a navíc jede po trasách, které jsou snáze sledovatelné a zranitelnější.
Výsledek: hlavní pozemní zásobovací tepny k námořnímu uzlu v Bandar Abbásu byly přerušeny. Írán sice okamžitě ohlásil práce na náhradní trase a na části komunikací se provoz postupně obnovoval, takže o hermetické izolaci mluvit nelze. Bandar Abbás zůstává přístavem s námořním přístupem. Přesto je město z vnitrozemí zásobováno výrazně pomaleji a složitěji než před útoky, a právě to byl záměr.
Hormuz pod tlakem: 61 incidentů a ropa nad 91 dolarů
Zásahy na mosty nejsou izolovaný krok. Ve stejné fázi kampaně americké síly zasáhly i věž v přístavu Čáhbahár, což ukazuje na širší strategii proti íránské námořní infrastruktuře. Současně pokračuje obnovená blokáda: CENTCOM už dříve popsal, jak fyzicky zastavil loď porušující blokádní režim v Ománském zálivu.
Námořní bezpečnost v regionu je na historickém minimu. Mezinárodní námořní organizace k 21. červenci evidovala 61 potvrzených incidentů a 17 mrtvých námořníků. Generální tajemník IMO vyzval lodě, aby se průjezdu Hormuzem pokud možno vyhýbaly. Americký MARAD drží aktivní varování před útoky na komerční plavbu, rušením GNSS i spoofingem.
Trhy reagují předvídatelně. Brent 22. července vyskočil intradenně nad 95 dolarů za barel, závěr předchozího dne činil 91,01 dolaru. Přes Hormuz v běžném režimu proudí zhruba pětina světové spotřeby ropy a značná část zkapalněného zemního plynu. Každé další narušení průlivu, ať americkou blokádou, nebo íránskou odvetou, cenu tlačí výš.
Co to znamená pro Česko
Mechanismus je nepřímý, ale rychlý: světová ropa zdraží, evropské rafinerské ceny reagují, české pumpy s mírným zpožděním následují. Podle dat CCS z 21. července stál Natural 95 v průměru 41,65 Kč za litr, nafta 40,76 Kč. Stát výslovně spojoval zavedení cenových stropů s blízkovýchodním konfliktem.
Dopad ale nekončí u benzinu. Český zemědělský diplomat při zastupitelském úřadu v Abú Dhabí už v dubnu popisoval přesměrování tras, přeplnění přístavů, speciální poplatky a u části českých exportérů až desetinásobné zdražení dopravy. Pokud se napětí kolem Hormuzu dál prohloubí, nebo se spojí s tlakem húsíjských milicí v Báb al-Mandabu, logistické náklady porostou dál.
Írán není bezbranný, ale má špatné karty
Teherán už odpovídá: útoky na komerční lodě, drony a střely na regionální cíle, rušení GNSS, tlak přes proxy síly v Jemenu. Prakticky ale čelí situaci, kdy mu protivník systematicky rozbíjí nejprve schopnost bránit se ve vzduchu, pak schopnost útočit z pobřeží a nyní i schopnost přesouvat zásoby po zemi. Každá další noc úderů zužuje manévrovací prostor.
Nejde přitom o jednorázový trestný nálet. Operace Epic Fury trvá pátý měsíc, červencová vlna je její nejintenzivnější kapitolou a Washington zatím nedává žádný signál, že by hodlal přestat. Bandar Abbás není smazán z mapy, ale jeho zásobovací tepny krvácejí, a opravit pět mostů pod hrozbou dalších náletů je podstatně těžší než je zničit.