Rusové vyvinuli náboj Mnogotochie, který se rozpadne na 3 kusy a sestřelí dron na první ránu. Už ji mají na frontě

Začátkem července 2026 zveřejnil ruský státní koncern Rostec video, ve kterém střelec bez profesionálního výcviku zasáhl zavěšený FPV dron z padesáti metrů prvním výstřelem z pušky AK-74M. Náboj se jmenuje Mnogotočije, oficiálně nese označení SC-226 v ráži 5,45×39 mm a SC-228 v ráži 7,62×54 mm, a Rostec ho prezentuje jako průlom v pěchotní obraně proti dronům. Jenže mezi firemní demonstrací a realitou fronty, kde ukrajinské bezpilotní stroje podle dostupných dat způsobují většinu ruských ztrát, zeje propast, kterou jeden nový náboj sám nezaplní.

Tři elementy místo jedné střely

Princip Mnogotočije není broková kartáč ani tři náhodně vložené projektily. Jde o jednu střelu složenou ze tří stabilizovaných elementů, které se po opuštění hlavně řízeně rozevřou do kontrolovaného vějíře. Každý element letí po vlastní dráze, ale všechny tři zůstávají v předvídatelném obrazci, a zvyšují tak pravděpodobnost zásahu malého a rychlého cíle, jakým je FPV dron s rozpětím kolem třiceti centimetrů.

Rostec tvrdí, že účinnost proti dronům stoupá 2,5krát oproti klasickému střelivu, a to do vzdálenosti zhruba 300 metrů. Varianta SC-226 je určena pro standardní ruské samopaly AK-74M a AK-12, varianta SC-228 pak pro kulomety PKM a Pečeněg. Nábojnice i prachová náplň zůstávají standardní, takže výroba může běžet na existujících linkách bez nákladné přestavby. Nad 500 metrů elementy podle výrobce rychle ztrácejí energii, což má snižovat riziko vedlejších zásahů v zastavěném prostoru.

Důvod vzniku je prostý: brokovnice sice proti dronům fungují, ale voják by musel nést další zbraň. Mnogotočije má vrátit protidronovou schopnost přímo do pušky, kterou pěšák už má v rukou.

„Na první ránu“: firemní test, ne frontová garance

Formulace o sestřelení dronu na první ránu pochází z jediné kontrolované demonstrace. Dne 3. července 2026 střelec Alexej Jegorov v rámci firemního projektu Rostecu #НашКраш zasáhl zavěšený FPV cíl z padesáti metrů prvním nábojem. Podle popisu dva elementy zasáhly náklad a kameru dronu, třetí přerušil kabel motorů. U malého FPV často stačí vyřadit jednu vrtuli, baterii nebo kabeláž; celý stroj nemusí být „roztrhán“, aby přestal fungovat.

Jenže padesát metrů na statický cíl za kontrolovaných podmínek je něco zásadně jiného než střelba na manévrující dron v reálném boji, pod palbou, v prachu, za špatné viditelnosti. Rostec uvádí, že první zkušební série už dorazila k jednotkám „v zóně speciální vojenské operace“, ale neuvádí konkrétní úsek fronty, jednotku, počet dodaných kusů ani měsíční výrobní kapacitu. Nezávislé frontové vyhodnocení účinnosti zveřejněno nebylo. Tvrzení o bojové spolehlivosti tak zatím stojí výhradně na slovech výrobce.

Drony zatím vítězí, a čísla mluví jasně

Právě tady začíná rozpor mezi sebevědomou prezentací Rostecu a tím, co se děje na bojišti. Ukrajinské ministerstvo obrany v červnu 2026 oznámilo přes 800 000 ověřených zásahů drony od začátku roku, přičemž více než 90 % všech zasažených nepřátelských cílů připadlo na bezpilotní systémy. Za zimní období od prosince do února ukrajinské drony podle téhož ministerstva vyřadily téměř 89 000 ruských vojáků z celkových zhruba 92 500.

Ukrajinská Rada národní bezpečnosti v lednu 2026 uvedla, že 60 % ruských ztrát způsobují přímo FPV drony, a zmínila roční výrobní kapacitu přes osm milionů kusů. Nezávislá analýza amerického CSIS z července 2026 odhaduje celkové ruské ztráty od února 2022 na 1,4 milionu a v první polovině roku 2026 hovoří o poměru ztrát téměř 8 : 1 v neprospěch Ruska, z velké části právě kvůli ukrajinskému využití dronů.

Podle nás je právě tohle skutečný příběh: Mnogotočije nevzniklo z pozice síly, ale z nouze. Ruská armáda, která měla být druhou nejmocnější na světě, musí po více než čtyřech letech války řešit dronovou hrozbu až na úrovni jednotlivého střelce se samopalem.

Západ i Ukrajina nezůstávají pozadu

Mnogotočije není osamocený vynález bez paralel. Americké Naval Surface Warfare Center Crane vyvinulo protidronový náboj s „brokovým efektem“ pro standardní pušky a kulomety; v demonstraci uvádí 92% úspěšnost. Evropská skupina CSG spolu s italskou Fiocchi představila v dubnu 2026 puškovou protidronovou munici pro ráže NATO, což je pro český kontext zajímavé, protože CSG má seniorské vedení v Praze. Švýcarský SwissP Defence nabízí náboj Shatter 4K, který se po výstřelu kontrolovaně rozdělí dokonce na čtyři subprojektily. A vedle puškových řešení existuje i broková větev, například německý Rottweil DLE Anti Drone v ráži 12/70 s efektivním dosahem 10 až 50 metrů.

Klíčový rozdíl je v přístupu. NATO staví obranu proti dronům jako vrstvený systém: kombinaci senzorů, elektronického boje, kinetických efektorů a velení. Žádná „stříbrná kulka“ neexistuje. A proti vláknově řízeným FPV dronům, které Ukrajina už dodává na frontu, je čistě elektronické rušení podle oficiálního podkladu NATO neúčinné, signál totiž putuje po optickém vlákně, ne vzduchem. Ukrajina mezitím testuje nové typy FPV schopné operovat pod silným elektronickým rušením a zavádí vláknově řízené stroje typu Chyžak a Reboff, které ruské rušičky jednoduše obcházejí.

Užitečný náboj, ne zázračné řešení

Bylo by neférové Mnogotočije úplně odmítat. Jako levná, okamžitě dostupná poslední vrstva obrany na vzdálenost desítek až nižších stovek metrů dává smysl. Voják nemusí nosit další zbraň, nemusí čekat na elektronický systém, prostě nabije jiný zásobník. V terminální fázi útoku FPV dronu, kdy stroj klesá na cíl v posledních padesáti až sto padesáti metrech, může tříelementová střela reálně zvýšit šanci na zásah.

Jenže dronová válka roku 2026 stojí na masovosti, průzkumu, hlubokých úderech a průmyslovém tempu výroby. Ukrajina vyrábí miliony FPV ročně, operátoři se učí přilétat pod ostřejším úhlem, zkracovat čas v zóně ohrožení a využívat terénní překážky. Jeden nový typ munice tuhle dynamiku nezlomí, stejně jako ji nezlomil žádný jednotlivý protidronový systém na žádné straně konfliktu.

Mnogotočije je symptom, ne lék. Říká víc o tom, jak moc ruská pěchota drony trpí, než o tom, že by problém vyřešila.