Británie se konečně probudila a zvedá štít proti Rusku. Nasadí dvakrát více Sky Sabrů, které střílí rakety za zvuku ticha

Když britský parlamentní výbor v roce 2024 hodnotil stav protivzdušné obrany Spojeného království, použil slovo „zanedbatelná“. Po letech škrtů a podinvestování se ostrovní velmoc ocitla v situaci, kdy její pozemní protivzdušný štít pokrýval jen zlomek toho, co by bylo potřeba k současné ochraně domácích základen, zámořských území a aliančních závazků. Válka na Ukrajině fungovala jako budík. Teď, v létě 2026, ministr ozbrojených sil Luke Pollard potvrdil, že zdvojnásobení počtu nasaditelných Sky Sabrů je nasmlouvané, financované a první dodávky dorazí na přelomu let 2026 a 2027.

Co je Sky Sabre a proč mu říkat štít

Sky Sabre je britský pozemní systém protivzdušné obrany středního dosahu, který v roce 2021 nahradil zastaralý Rapier z osmdesátých let. Skládá se ze tří hlavních komponent: radaru Saab Giraffe AMB s dosahem přes 120 kilometrů, velitelsko-řídicího uzlu a odpalovacího zařízení Land Ceptor s raketami CAMM. Systém dokáže současně sledovat a ničit až 24 cílů (letadla, řízené střely, vrtulníky i drony) a jeho dosah činí přibližně 25 kilometrů, tedy zhruba trojnásobek toho, co uměl Rapier.

Klíčová vlastnost, která ho odlišuje od předchůdce: jednotlivé komponenty nemusí stát vedle sebe. Radar, velení a odpalovací zařízení mohou být rozmístěny až 15 kilometrů od sebe a komunikovat přes datové linky včetně standardu Link 16. Na bojišti to znamená, že jeden zásah nebo jedna antiradiační střela nevyřadí celý komplet. Právě tato rozptýlenost je jedním z důvodů, proč britské ministerstvo obrany systém označuje za štít, který se dokáže schovat.

Rakety za zvuku ticha: jak funguje studený start

Formulace o střelbě „za zvuku ticha“ není poetická licence. Raketa CAMM využívá technologii takzvaného studeného startu. Princip je jednoduchý a elegantní: plynový píst vytlačí střelu z přepravního kontejneru do vzduchu, pomocné trysky ji ve zlomku sekundy přetočí do směru letu a teprve potom se zažehne hlavní raketový motor.

Výsledek? Minimální záblesk při odpalu, výrazně nižší akustická stopa a hlavně dramaticky menší šance, že protivník okamžitě lokalizuje palebné postavení. Podle MBDA, výrobce střely, jde o jednu z nejnižších odpalovacích signatur ve své třídě. Absolutní ticho to samozřejmě není, raketový motor po zážehu řve jako každý jiný. Ale v kritických prvních sekundách, kdy nepřítel hledá zdroj palby, je Sky Sabre prakticky neviditelný.

Proč zdvojnásobení a proč teď

Británie Sky Sabre měla. Problém nebyl v kvalitě systému, ale v jeho množství. V lednu 2025 lord Coaker v parlamentu potvrdil, že Spojené království disponuje sedmi kusy. Sedm. Pro zemi, která má chránit vlastní území, Falklandy a zároveň plnit závazky na východním křídle NATO.

Jak moc to nestačilo, ukázala operace Stifftail. Od dubna 2022 do prosince 2024 chránil Sky Sabre polské město Rzeszów, klíčový logistický uzel, přes který proudila západní vojenská pomoc na Ukrajinu. Systém tam fungoval spolehlivě, ale jeho nasazení v Polsku znamenalo, že jinde chyběl. Po ukončení mise se vrátil do Británie k rekonstituci a ministerstvo obrany přiznalo, že potřebuje víc současně použitelných sestav.

Investice přes 350 milionů liber v rámci programu CUP1 proto nesměřuje k silnější raketě nebo lepšímu radaru. Směřuje k nákupu nových velitelských center SAMOC, dalších odpalovacích zařízení Land Ceptor a podpůrných vozidel. Už v srpnu 2025 ministerstvo oznámilo tříletý kontrakt za 118 milionů liber na šest nových odpalovacích zařízení; rozšíření tedy není jen tabulkový slib, ale běžící akvizice. Nová velitelská centra mají dorazit na konci roku 2026, odpalovací zařízení a podpůrná vozidla v průběhu roku 2027.

Přesné finální číslo kompletů vláda z bezpečnostních důvodů nezveřejňuje. Pracuje s metrikou „nasaditelných systémů“ a potvrzuje jejich zdvojnásobení. Prakticky to znamená jediné: méně bolestivých dilemat, zda chránit domov, nebo spojence.

Jeden štít nestačí, a Británie to ví

Sky Sabre pokrývá střední vrstvu protivzdušné obrany. Není to Patriot, který dokáže sestřelovat taktické balistické střely. Není to ani levný protidronový systém. A právě tady se ukazuje limit i problém.

V britském parlamentu v březnu 2026 zaznělo, že jeden výstřel ze Sky Sabre může stát až 250 tisíc liber, tedy přes 7,5 milionu korun. Použít takovou střelu proti íránskému dronu Šáhid za pár desítek tisíc korun je ekonomický nesmysl. Proto Británie paralelně vyvíjí levnější řešení: v květnu 2026 úspěšně otestovala systém Skyhammer určený právě proti levným útočným dronům a 13. července 2026 spustila společně s Polskem, Francií, Itálií a Německem evropský program levných interceptorů proti masovým dronovým hrozbám.

Sky Sabre tedy není samospasitelný zázrak. Je jednou vrstvou v systému, který musí zahrnovat i balistickou obranu, stíhací letectvo, krátkodosahové prostředky a právě ty levné protidronové efektory. Defence Investment Plan z 30. června 2026 to říká explicitně: investice do integrované protivzdušné a protiraketové obrany jsou zasazeny do kontextu zhoršeného bezpečnostního prostředí a poučení z Ukrajiny.

Český kontext: podobný problém, jiná odpověď

Česká republika řeší obdobnou situaci. Armáda zavádí čtyři baterie izraelského systému SPYDER, přičemž první baterie úspěšně prošla vojskovými zkouškami v září 2025. Počáteční operační schopnosti má systém dosáhnout letos, plné v roce 2028. Stejně jako Británie ale i Česko stojí před otázkou vrstvení: jeden systém střední třídy nestačí a ministerstvo obrany otevřeně hovoří o potřebě širší protivzdušné architektury po roce 2030.

Británie svým krokem vysílá signál, který se týká celé aliance. Nejde o to mít nejlepší raketu. Jde o to mít jich dost, na dost místech, ve stejnou chvíli. Dva a půl roku trvající nasazení v Polsku ukázalo, že Sky Sabre funguje. Teď zbývá dokázat, že ho Británie dokáže mít tam, kde je potřeba, aniž by musela nechat bez ochrany cokoliv jiného.