Rusové se třesou strachy: Přes 500 dronů za noc, hoří to od Petrohradu po Krym. V Kyjevě byl přitom klid, Rusové neodpověděli

Číslo 571 pochází z ruských oficiálních zdrojů a označuje počet dronů, které Moskva tvrdí, že zlikvidovala. Kolik strojů Ukrajina skutečně vypustila, veřejně potvrzeno není. Jisté je něco jiného: i přes deklarované stovky sestřelů pronikly drony na vysoce citlivá místa po celé délce Ruska. Požáry zachvátily logistické sklady u Petrohradu, přístav Usť-Luga v Leningradské oblasti, průmyslový podnik v Kirově a třídicí centrum v Simferopolu na okupovaném Krymu. Letiště Pulkovo hlásilo zpoždění letů. A v Kyjevě? Tam se té noci nespal poplach. Ani jednou.

Noc, kdy hořelo všude najednou

Gubernátor Leningradské oblasti Alexandr Drozdenko postupně hlásil nejprve 33, poté 56 zničených dronů nad svým regionem. Jenže „zničené“ neznamená „všechny“. V průmyslové zóně Utkina Zavod i v Šušarech na okraji Petrohradu vypukly požáry. V přístavu Usť-Luga, klíčovém terminálu pro export ropy a plynu, hasiči zasahovali celou noc.

Zhruba tisíc kilometrů na východ, v Kirově, regionální úřady potvrdily zásah blíže nespecifikovaného podniku a zranění civilistů. Název závodu gubernátor neuvedl, ale analýzy otevřených zdrojů i server Meduza ukazují na Avitek, podnik vyrábějící součásti raketových systémů. Pokud se identifikace potvrdí, šlo o přímý zásah do ruského vojenského průmyslu.

Na druhém konci mapy, v Simferopolu, hořelo třídicí centrum e-commerce giganta Wildberries. Rozsah jedné noci tedy pokryl vzdálenost od Baltu po Černé moře a od druhého největšího ruského města po hloubku týlu, kam se drony ještě před rokem nedostávaly.

Wildberries: víc než hořící sklad

Právě opakované údery na Wildberries dávají útokům rozměr, který přesahuje čistě vojenskou logiku. Od 18. července bylo podle Reuters zasaženo osm skladů této firmy, tedy přes deset procent její logistické kapacity. Wildberries přitom není jen „ruský Amazon“. Platforma zprostředkovává 52 procent všech online objednávek v Rusku, závisí na ní odhadem 500 až 800 tisíc drobných prodejců a hodnota zboží prodaného přes ni v roce 2025 odpovídala zhruba třem procentům ruského HDP.

Ukrajinský prezident Zelenskyj už 18. července vysvětlil, proč jsou tyto sklady legitimním cílem: podle něj slouží k distribuci navigačních systémů, komponentů pro výrobu dronů a dalšího materiálu pro ruskou armádu. Estonská vojenská rozvědka to 24. července potvrdila a dodala, že na platformě lze najít i zboží dvojího užití včetně elektroniky a ochranných prostředků. Wildberries musela evakuovat personál, skrýt zboží z postižených skladů a zavést odklady splátek až na šest měsíců pro zasažené obchodníky. Když se vám rozpadne logistická páteř, kterou denně využívají miliony lidí, pocit zranitelnosti přijde sám.

Klid v Kyjevě, ale jen do rána

Během celé noci z 23. na 24. července nebyl v Kyjevě vyhlášen letecký poplach. Žádná ruská noční salva, žádná symetrická odveta. Pro obyvatele ukrajinského hlavního města to byla vzácně klidná noc, zatímco v ruském týlu hasiči nestíhali.

Ten klid ale trval jen do dopoledne. V 11:23 kyjevského času přišlo varování před balistickou hrozbou ze severu. O dvě minuty později Ukrajinska Pravda hlásila zásah Kyjevské oblasti. Rusko tedy neodpovědělo bezprostředně tou samou nocí, ale odpovědělo. Balistikou, proti které je Ukrajina podle Zelenského vlastního přiznání nejzranitelnější kvůli nedostatku střel Patriot.

Formulace „Rusové neodpověděli“ tak platí pro noční okno. Nikoli pro celý den. Moskva nehraje hru zrcadlové odvety v reálném čase; útočí v rytmu, který si volí sama, a sází právě na balistické střely s vysokou ničivou silou.

Co to říká o ruské obraně

Ruská protivzdušná obrana nezkolabovala. Stovky dronů skutečně sestřelila, čísla gubernátorů i ministerstva obrany jsou v tomto ohledu konzistentní. Problém je jinde: ani masivní palba nestačí pokrýt celé území, když Ukrajina útočí koordinovaně na desítky bodů současně. Obrana funguje bodově, nikoli jako nepropustný celostátní štít. Prestižní Petrohrad, strategický Krym, průmyslový Kirov, všude pronikly jednotky dronů skrz.

Podle estonské vojenské rozvědky jde o součást soustavného ukrajinského tlaku. Od začátku července bylo úspěšně zasaženo přes sto energetických objektů na Krymu, více než polovina obyvatel poloostrova zažívá dlouhé výpadky elektřiny. Rusko reaguje přesuny protivzdušných systémů a nasazením dronových týmů Rubikon, ale tempo ukrajinských úderů zatím předbíhá schopnost obranu přeskupit.

Proč se to týká i Česka

Válka na Ukrajině není pro Česko abstraktní téma. MZV ČR trvale důrazně varuje před cestami do Ruska i na celé území Ukrajiny. V dubnu 2026 česká diplomacie řešila ruské výhrůžky vůči konkrétním českým firmám, které Moskva označila jako možné cíle. A riziko přelití konfliktu už má precedenty: v květnu rumunské F-16 sestřelily v estonském vzdušném prostoru bezpilotník pravděpodobně ukrajinského původu za podmínek silného ruského rušení GPS, o několik dní později dron při ruském útoku narazil do obytného domu v rumunském Galați. Pro české firmy s lidmi, zbožím nebo pohledávkami v regionu to znamená rostoucí logistické, pojistné i bezpečnostní riziko.

Ukrajina za jednu noc donutila Rusko bránit zároveň prestižní velkoměsta, vojenské továrny, přístavy, Krym i civilní logistiku, na které závisí miliony lidí. Není to konec války. Je to ale důkaz, že druhá údajně nejsilnější armáda světa nedokáže ochránit vlastní zázemí před státem, který měla podle původních plánů porazit za tři dny.