Přes 10 miliard Kč za jednu noc obrany Kyjeva. „Ekonomicky likvidujeme Evropu i Ameriku,“ smějí se Rusové

Ukrajinské letectvo hlásilo sestřelení 23 střel a 185 dronů. Přesto pět raket a třicet útočných dronů zasáhlo dvanáct lokalit, další trosky dopadly na sedm dalších míst. Ani nejdražší protivzdušná obrana na světě není hermetická, a právě to je jádro příběhu, který Moskva ráda vypráví. Ruská propaganda z takových nocí dělá důkaz, že Západ se bráněním Ukrajiny ekonomicky vyčerpává. Čísla ale říkají něco jiného.

Odkud se bere částka „přes 10 miliard korun“

Přesnou fakturu za jednu noc obrany nikdo nezveřejnil. Existují ale tvrdé vstupní údaje, ze kterých se dá počítat. Americký armádní rozpočet pro fiskální rok 2026 uvádí jednotkovou cenu střely PAC-3 MSE na 3,871 milionu dolarů. Exportní cena bývá ještě vyšší; jihokorejský kontrakt na 107 kusů z roku 2025 naznačuje příplatek za zahraniční odběratele.

Mediální a analytické odhady celkové ceny obrany Kyjeva v tu noc se pohybovaly v rozmezí 350 až 450 milionů dolarů. Kurz české koruny kolem data útoku činil podle ČNB zhruba 21,1 Kč za dolar. Spodní odhad tak dává asi 7,4 miliardy korun, horní přes 9,5 miliardy. Hranice „přes 10 miliard“ vychází až ze zaokrouhlení nebo širšího započtení celé vrstvené obrany: radarů, řízení palby, levnějších systémů, které pracovaly společně s Patrioty. Není to oficiální účet. Je to expertní horní odhad, který ale stojí na reálných číslech.

Co Rusové myslí „ekonomickou likvidací“

Logika je prostá a na první pohled přesvědčivá. Íránský dron Šáhid stojí odhadem 20 až 50 tisíc dolarů. Střela PAC-3 MSE, která ho sundá, stojí skoro čtyři miliony. Poměr nákladů útoku a obrany může být 1 : 80 i víc. Když Rusko vypustí stovky dronů a desítky střel najednou, obránce musí reagovat na všechno a pálit i ty nejdražší interceptory, protože v chaosu masové salvy nelze vždy spolehlivě rozlišit balistickou hlavici od klamného cíle.

Přesně tento problém není jen ukrajinský. National Defense Magazine s odkazem na analýzu FPRI popsal, že během prvních 96 hodin operace Epic Fury na Blízkém východě vypálily americké a spojenecké baterie Patriot 943 interceptorů, z nichž každý PAC-3 MSE stál kolem 4,5 milionu dolarů. Ekonomická asymetrie útoku a obrany je obecná vlastnost moderní protivzdušné obrany. A Rusko ji cíleně zneužívá.

Moskva z toho dělá narativ o civilizačním zlomu: Západ prý utrácí víc, než si může dovolit, a jednou mu dojdou peníze i trpělivost. Jenže tady propagandistická zkratka naráží na tvrdá makrodata.

Proč Západ tuhle částku ustojí, a proč Rusko ne

Podle Světové banky mělo Rusko v posledním plném roce HDP kolem 2,17 bilionu dolarů. Evropská unie 19,5 bilionu. Spojené státy 28,75 bilionu. Dohromady je západní ekonomika zhruba dvacetkrát větší. Jednorázový účet v řádu stovek milionů dolarů, byť šokující v titulcích, je pro ekonomiky této velikosti fiskálně zvládnutelný. Není to příjemné, ale není to existenční hrozba.

Rusko naopak svou vlastní ekonomiku válkou viditelně přehřívá. Centrální banka v červenci 2025 držela klíčovou sazbu na 18 procentech a pro celý rok čekala růst HDP jen 1 až 2 procenta při stále zvýšené inflaci. Rozpočtový deficit dosáhl už v prvním pololetí celoročního cíle 1,7 procenta HDP. Obranné výdaje narostly na 6,3 procenta HDP, a přesto podle odhadů SIPRI Rusko v roce 2025 utratilo za armádu 190 miliard dolarů, zatímco samotné USA 954 miliard. Rusko tedy nemá ekonomiku na to, aby Západ přeplatilo. Může mu škodit, může ho zdržovat, ale „ekonomicky zlikvidovat“ ho nemůže.

Skutečný problém: ne peníze, ale výrobní tempo

Západ nemá primárně finanční problém. Má průmyslový. Lockheed Martin v roce 2025 mířil na výrobu přes 600 střel PAC-3 MSE ročně s cílem dosáhnout 650 kusů do roku 2027. To je výrazný nárůst oproti předchozím letům, ale stále málo, pokud mají tyto střely současně krýt Ukrajinu, americké zásoby, Blízký východ a spojence v Asii.

Řešení, které se rýsuje, není „více Patriotů“, ale „chytřeji použité Patrioty“. Ukrajina už testuje interceptorové drony za 3 až 5 tisíc dolarů, které dokážou sestřelit Šáhid za zlomek ceny rakety PAC-3. Princip vrstvené obrany znamená:

• Drahé PAC-3 MSE šetřit výhradně na balistické hrozby a řízené střely.
• Levnější systémy a drony nasazovat na pomalé bezpilotní prostředky a klamné cíle.
• Elektronický boj a rušení využívat jako nejlevnější první vrstvu.

Právě tady se láme skutečná ekonomická válka: ne v tom, kdo má víc peněz, ale kdo rychleji přizpůsobí průmysl a taktiku.

Český kontext: pomoc pokračuje, ale jinak

Přímý český podíl na obraně Kyjeva v tu konkrétní noc z otevřených zdrojů rozpočítat nelze. Česko ale patří k nejaktivnějším spojencům Ukrajiny ve své váhové kategorii. Vojenská pomoc do února 2025 přesáhla 6 miliard korun a zahrnovala vrtulníky, tanky, bojová vozidla pěchoty, houfnice i raketomety. Od začátku roku 2025 dodala česká muniční iniciativa půl milionu kusů velkorážové munice. Premiér Fiala po květnovém jednání se Zelenským potvrdil pokračování podpory i rozšíření výcviku.

Zajímavý je i ekonomický rozměr: český export na Ukrajinu dosáhl v roce 2024 téměř 45 miliard korun. Jedna „drahá noc“ obrany Kyjeva tedy odpovídá zhruba čtvrtině ročního českého obchodu s Ukrajinou. Podpora má svou cenu, ale má i svou ekonomickou logiku.

Ruský smích o „ekonomické likvidaci Západu“ zní sebejistě v propagandistických kanálech. V tabulkách centrálních bank a rozpočtových dokumentů ale vypadá jinak: jako země s osmnáctiprocentní úrokovou sazbou, stagnujícím růstem a vojenským rozpočtem, který je pětkrát menší než americký. Asymetrie útoku a obrany je reálný taktický problém. Na strategické vítězství nad dvacetkrát větší ekonomikou ale nestačí.