Fiasko na frontě a panika v Černém moři: Rusko nedokáže postoupit a bleskově mění taktiku

Dva zdánlivě nesouvisející děje, stagnace pozemních útoků a horečná reorganizace flotily, mají společného jmenovatele. Rusko, které se prezentuje jako druhá nejsilnější armáda světa, je na moři dotlačeno do obrany a na zemi se mu nedaří převést masivní palbu do skutečného průlomu. Den námořnictva, který měl být oslavou síly, se proměnil v přiznání slabosti.

Fronty bez posunu: co se dělo 26. července

Podle denního hodnocení ISW/CTP pokračovaly ruské útočné operace na řadě úseků, od Velkého Burluku a Kupjansku přes Borovou a Slovjansk až po Dobropillja, Pokrovsk, Huljajpole a západ Záporožské oblasti. Výsledek? Na žádném z těchto směrů nebyl potvrzen územní zisk. Ruské nároky na obsazení některých obcí u Pokrovsku se navíc opíraly o záběry, které ISW označilo za pravděpodobně upravené umělou inteligencí. V Kostjantynivce šlo spíš o infiltrační průniky malých skupin než o průlom a držení města.

Čísla za předchozí týden přitom vypadají impozantně: přes 1 700 dronů, více než 1 630 řízených leteckých bomb a 95 raket. Jenže objem palby sám o sobě průlom nevytvoří, pokud útočníka permanentně opotřebovává protivníkův průzkumně-úderný systém. Ukrajinská doktrína „Drone Line“, jak ji popisuje ukrajinské ministerstvo obrany, vytváří pásmo smrti do hloubky 10 až 15 kilometrů s více než tisícovkou stálých posádek. Podle Kyjeva zasahují drony čtvrtinu všech cílů na frontě. Ruská armáda tak střílí hodně, ale manévruje málo, a tam, kde se pokusí o pohyb, naráží na smrtící zónu, z níž se těžko vrací.

Panika na moři: flotila, která bojuje o přežití

Zatímco na zemi Rusko útočí bez výsledku, na moři už ani neútočí. Černomořská flotila, kdysi páteř ruské projekce síly ve Středomoří, podle hodnocení ukrajinského ministerstva obrany ztratila přibližně 30 procent svých bojových prostředků, zničených nebo vážně poškozených ukrajinskými údery. Kyjev situaci shrnuje jednoznačně: ruská flotila nebojuje o dominanci, ale o vlastní přežití.

Rusko zkoušelo všechno. Přesouvalo lodě, rozptylovalo je do menších přístavů, natahovalo protidronové sítě, nasazovalo mobilní protiúderné týmy i letecké hlídky. ISW ale konstatuje, že se těmito opatřeními z velké části nepodařilo ukrajinské údery zastavit. Improvizace nestačila.

Proto přišla institucionální změna. Admirál Alexandr Mojsejev v televizi Zvezda, jak citovala agentura Interfax, oznámil, že 1. července vznikl v rámci Severní flotily první námořní pluk bezpilotních systémů. Struktura zahrnuje dvě nadvodní a jednu podvodní složku. Další pluky mají následovat u ostatních flotil. Načasování oznámení na Den námořnictva 26. července nebylo náhodné; Moskva chtěla prezentovat krok jako projev modernizace. Ve skutečnosti je to hasičský zásah.

Ruský bezpilotní pluk versus ukrajinské Síly bezpilotních systémů

Srovnání obou přístupů odhaluje zásadní rozdíl v ambicích. Ukrajinské Síly bezpilotních systémů jsou samostatný druh ozbrojených sil, zahrnují vzdušné, pozemní, hladinové i podhladinové drony a působí od fronty až po strategickou hloubku stovky kilometrů v ruském týlu. Důkazem je úder na ropnou rafinerii v Ťumeni, vzdálenou podle ISW zhruba 1 980 kilometrů od frontové linie.

Nový ruský pluk je naproti tomu flotilní jednotka podřízená námořnictvu, oddělená od ruských Sil bezpilotních systémů budovaných pro pozemní frontu. Jeho primární úkol není útočný; ISW ho interpretuje jako krok k ochraně lodí a přístavů. Ukrajina tedy drony útočí, Rusko se jimi brání. Asymetrie je zřejmá a pro Moskvu nepříjemná.

Drony nad Rumunskem: válka přetéká do NATO

Černomořský tlak se neomezuje na vody mezi Krymem a Oděsou. Rumunsko, členský stát NATO, mezi 24. a 27. červencem zaznamenalo opakované narušení svého vzdušného prostoru. Podle rumunského ministerstva obrany sestřelily rumunské F-16 drony 24., 25. i 26. července; u prvního incidentu byl výslovně potvrzen ruský dron typu Šáhid. U dalších dvou dnů vyšetřování původu dosud nebylo uzavřeno. Dne 27. července pak Bukurešť hlásila další krátké vniknutí do vzdušného prostoru.

Rumunsko o každém incidentu informovalo alianční struktury v reálném čase. Už v červnu navíc plně integrovalo americký systém Merops pro detekci a neutralizaci malých nízkoletících cílů, což ukazuje, že nejde o ad hoc reakce, ale o systémovou přípravu na novou realitu. Pro Českou republiku a celou alianci to znamená rostoucí nároky na integrovanou protivzdušnou obranu, sdílení radarových dat a krizovou koordinaci na východním křídle.

Putin mluví o Arktidě, zatímco mu hoří Černé moře

Symbolicky výmluvný byl i Putinův projev na Den námořnictva. Místo aby řešil ztráty v Černém moři, mluvil o Zemi Františka Josefa, o ruských zájmech na Severní mořské cestě a o ochraně Kaliningradu „všemi dostupnými prostředky“. ISW to čte jako projekci síly mimo ukrajinské bojiště, pokus vypadat jako globální námořní mocnost právě ve chvíli, kdy je flotila v defenzivě. Mezitím ukrajinské ministerstvo obrany upozorňuje, že ruská „stínová flotila“ čítá asi 1 500 tankerů, z nichž přes 610 už je pod sankcemi; námořní válka má i ekonomický rozměr, který Kreml financuje obcházením restrikcí.

Rusko zůstává útočníkem na pevnině, ale na moři hraje o čas. Nový bezpilotní pluk je přiznáním, že dosavadní obrana selhávala. A tři po sobě jdoucí sestřely dronů nad územím NATO ukazují, že důsledky tohoto selhání už dávno přesáhly hranice Ukrajiny.