Rusové systematicky vypínají přístavy, Ukrajina ztrácí 22 miliard Kč měsíčně. Teď si berou do hledáčku i ty dunajské

Den předtím dopadly na oděskou přístavní infrastrukturu další rakety a drony. Nebyla to náhoda a nebyl to jednorázový úder. Byl to výsledek měsíců gradujícího tlaku, který z největších ukrajinských přístavů udělal prostor, kam se komerční rejdaři jednoduše přestávají odvažovat. Prezident Zelenskyj to 23. července potvrdil veřejně: „Včera do přístavu nevplula ani jedna loď.“ Ministr agrární politiky Taras Vysockyj ve stejný den upřesnil, že stát žádná formální omezení provozu nevyhlásil. Lodě nepřijely samy od sebe, protože riziko přerostlo únosnou mez. A zatímco černomořské přístavy takto tiše hasnou, Rusko 24. července podle vlastního ministerstva obrany udeřilo i na Izmail, klíčový dunajský přístav u rumunské hranice. Poslední vodní záloha ukrajinského exportu se ocitá pod palbou.

Jak se „vypíná“ přístav bez jediného výnosu

Rusko nemuselo vyhlásit blokádu. Stačilo opakovaně zasahovat terminály, sklady a lodě, aby se bezpečnostní kalkulace rejdařů a pojišťoven převrátila. Reuters od června popisuje, jak obchodníci pozastavují nákupy a lodní společnosti odmítají posílat plavidla do zóny, kde se válečné riziko skokově zvýšilo. Firma Allseeds, jeden z největších zpracovatelů olejnin v Oděské oblasti, 24. července oznámila pozastavení provozu kvůli bezpečnostní situaci.

Nejde o jednu noc ani o jeden přístav. Ruské ministerstvo obrany téhož dne tvrdilo, že jeho síly zasáhly přístavní infrastrukturu v Oděse, Mykolajivě i Izmailu, včetně vykládacích a skladovacích zařízení. Reuters tato tvrzení nezávisle nepotvrdil, ale efekt na trhu je měřitelný i bez satelitních snímků: lodě nejezdí, zrno se nehýbe, devizové příjmy klesají.

Čísla, která bolí víc než exploze

Vysockyj už v červnu varoval, že export z přístavů takzvané Velké Oděsy (Oděsy, Čornomorsku a Pivdenného) spadl zhruba ze šesti milionů tun měsíčně na čtyři miliony. Propad o třetinu. Podle předběžných odhadů to znamená výpadek devizových příjmů kolem 22 miliard korun měsíčně. Přesnou položkovou metodiku tohoto čísla otevřené zdroje nerozpadají, ale kontext je jednoznačný:

• V prvním čtvrtletí 2026 přinesla agrární produkce 6,3 miliardy dolarů, tedy 62 % celkového ukrajinského exportu, jak uvádí ukrajinské ministerstvo ekonomiky.
• V roce 2025 tvořilo zemědělské zboží 44,2 milionu tun z celkového přístavního obratu 82,2 milionu tun, přes polovinu.
• Státní rozpočet na rok 2026 počítá s příjmy 2,9 bilionu hřiven, ale zároveň s potřebou zahraniční podpory přes 2 biliony hřiven. Na obranu a bezpečnost jde 2,8 bilionu. Bez deviz z exportu se rovnice rozpadá.

Vysockyj to sám řekl nejlépe: den nebo týden trh nezlomí. Několik měsíců ano.

Dunaj jako poslední vodní pojistka, a její limity

Ukrajinský námořní koridor, který vznikl po vypovězení ruské obilné dohody v červenci 2023, nebyl experiment. Podle dat Správy námořních přístavů Ukrajiny (USPA) přepravil od září 2023 do dubna 2026 celkem 191,9 milionu tun a obsloužil 7 465 plavidel. Pro srovnání: celá Černomořská obilná iniciativa za rok svého fungování odbavila 32,8 milionu tun. Koridor byl mnohonásobně výkonnější.

Právě tuto fungující tepnu se Rusko snaží znehodnotit. A když se tlak na Velkou Oděsu stupňuje, pozornost se logicky přesouvá na Dunaj. Jenže dunajské přístavy (Izmail, Reni a Ust-Dunajsk) jsou jiná liga:

Vysockyj odhaduje, že na Dunaj lze přesměrovat asi milion tun měsíčně. To je šestina toho, co zvládala Velká Oděsa. A logistika je dražší: menší lodě, mělčí ponor, delší trasy.

Izmail pod palbou, Rumunsko ve střehu

24. července Rusko podle vlastního ministerstva obrany zasáhlo v Izmailu vykládací a skladovací zařízení i plovoucí suchý dok. Izmail přitom leží v bezprostřední blízkosti rumunské hranice, a Rumunsko to ví.

Už v dubnu rumunské ministerstvo obrany popsalo drony mířící k Izmailu, vyhlásilo výstrahu RO-Alert pro obyvatele Tulcejského kraje a vyslalo dvojici F-16. NATO a Rumunsko chrání vlastní vzdušný prostor, ne ukrajinské přístavy. Ale vzdálenost mezi oběma se měří v jednotkách kilometrů. Riziko přesahů, falešných poplachů a incidentů u hranice členského státu Aliance je reálné a roste s každým dalším útokem.

Bezprostřední dopad na ceny potravin v Česku zatím data neukazují: Český statistický úřad za červen 2026 eviduje meziroční pokles cen potravin o 3,4 %. Pokud by ale výpadek ukrajinského exportu trval měsíce, tlak na světové ceny obilí a olejnin by se dříve či později propsal i sem.

Co zbývá, když dojdou přístavy

Vysockyj 15. července slíbil, že Ukrajina udělá vše pro udržení exportu minimálně na úrovni minulé sezony. Zmiňoval alternativy: dunajské přístavy, „suché přístavy“ napojené na železnici, pozemní trasy do EU. Kapacitně ale žádná z nich Velkou Oděsu nenahradí. Bez Dunaje by export pokračoval, pomaleji, dráž a s výrazně menší schopností obsloužit vzdálené trhy v Africe a Asii, které na ukrajinském obilí závisejí.

Rusko nemusí přístavy obsadit. Stačí, aby do nich nikdo nechtěl vplout. Čím déle bude tichý přístav bez lodí, tím hlasitěji se bude ozývat díra v ukrajinském rozpočtu, díra, kterou bez masivní zahraniční pomoci nelze zacelit.