180 bojů za jediný den. Rusové vrhají všechny síly na Kostiantynivku a Pokrovsk, Ukrajinci proti přesile nepolevují

Číslo 180 přitom není konečný součet dne, ranní souhrn z 28. července ho za stejné datum vyšrouboval na 227. A den předtím, 26. července, hlásila večerní svodka dokonce 231 střetů. Nejde tedy o jednorázový výkyv, ale o trvalý stav extrémního přetížení fronty, který se v létě 2026 drží týden za týdnem. Z těch 180 střetů k desáté večerní připadlo 22 na kostiantynivský a 21 na pokrovský směr. Dva propojené klíny, jimiž se Rusko snaží rozlomit jižní vstup do doněcké pevnostní linie. Současně s tím Rusové nasadili 6 222 kamikaze dronů, 164 řízených leteckých bomb a provedli 2 272 ostřelování. Objem palby, který nemá v této válce daleko k rekordům.

Proč právě Kostiantynivka a Pokrovsk

Kostiantynivka je jižní brána do soustavy opevněných měst, které Ukrajinci nazývají „pevnostní pás“ (Družkivka, Kramatorsk, Slovjansk). Kdo ji drží, kontroluje přístupy. Kdo ji ztratí, otevírá protivníkovi výhodnější nástupní prostor k dalším městským bojům.

Pokrovsk plní jinou roli. Je to silniční a železniční uzel, z něhož se rozbíhají zásobovací trasy do celé jižní části doněcké fronty. Ruský tlak z pokrovského směru ale v létě 2026 nesměřuje přímo na město, cílí severněji, k Dobropillji, odkud by mohl podpořit širší útok na pevnostní pás z boku. Analytici z ISW/CTP popisují, že Rusko u Kostiantynivky soustředilo nejméně jednu kombinovanou armádu a jeden armádní sbor. Jde o mimořádnou koncentraci sil na relativně úzký úsek.

Dronová válka v číslech, která mluví sama

Srovnání s podzimem 2025 ukazuje, jak dramaticky narostlo nasazení bezpilotních prostředků. Večerní svodka z 16. listopadu 2025 uváděla 2 322 kamikaze dronů k desáté večerní. O osm měsíců později, 27. července 2026, je to 6 222, téměř trojnásobek. A celodenní součty jsou ještě vyšší: za 24. července 9 846 dronů, za 26. července 8 884, za 27. července plných 10 600.

Tohle není jen statistická kuriozita. Mise OSN pro lidská práva za červen 2026 eviduje 293 zabitých a 1 990 zraněných civilistů v celé Ukrajině, nejvíc od dubna 2022. Krátkodosahové drony přitom zabíjejí a zraňují civilisty u fronty ve stále větší míře. Humanitární organizace ACAPS popisuje vysoce omezený přístup k obyvatelům v okolí Kostiantynivky a Družkivky, útoky na evakuační vozidla a kolabující základní služby (voda, elektřina, teplo).

Jak Ukrajinci drží linii

Na pokrovském směru zřídil 7. sbor Desantně-šturmových vojsk koordinační dronové centrum, které propojuje různé složky armády do jednoho systému vyhledávání a ničení cílů. Od začátku roku 2026 mu ukrajinské zdroje připisují 518 vyřazených ruských vojáků a stovky zasažených cílů. V praxi to znamená dálkové minování pravděpodobných přístupových cest, palebné týmy kryjící ohrožené směry, dronové osádky lovící ruské útočné skupiny a systematické ničení nepřátelských bezpilotníků.

Ministerstvo obrany Ukrajiny navíc od května 2026 nasazuje věže s umělou inteligencí schopné sestřelovat drony na stisk tlačítka, a to ve více než deseti jednotkách. Právě tato kombinace technologické improvizace a organizační adaptace drží ruské tempo postupu extrémně nízko. Analytici ISW/CTP v červnu uváděli, že se Rusové uvnitř Kostiantynivky posouvali o méně než sto metrů denně. Za zhruba deset měsíců postoupili směrem k městu a do něj asi o osm až deset kilometrů. Draze zaplacená vzdálenost.

Ruská propaganda versus realita bojiště

Ruské informační kanály opakovaně hlásí „bezprostřední pád“ Kostiantynivky a celého pevnostního pásu. ISW/CTP ale v červnových analýzách výslovně upozorňuje na nadsazené ruské nároky a zmiňuje dokonce pravděpodobně umělou inteligencí upravené záběry, které mají vytvořit dojem rychlého vítězství. Realita je jiná. Taktická situace v Kostiantynivce se pro Ukrajinu zhoršuje: Rusko dosáhlo lokálních zisků v části města a průběžně doplňuje ztracené jednotky, podle analytického odhadu až z osmdesáti procent.

Ani případná ztráta Kostiantynivky by ale podle dostupných zdrojů neznamenala automatický kolaps celé doněcké obrany. Následovaly by další tvrdé městské boje o Družkivku, Kramatorsk a Slovjansk. Rusko by muselo opakovat stejný vyčerpávající postup, dům po domu, ulici po ulici, v každém dalším městě.

Co to znamená pro Ukrajinu a její spojence

Čím déle se boj mění v dronově a logisticky řízenou opotřebovací válku, tím důležitější jsou pro Ukrajinu dodávky munice, krátkodosahové protivzdušné obrany, protidronových prostředků a ženijního materiálu. Tedy přesně ten typ podpory, na který mohou navazovat evropské země včetně Česka. Nejde o dodávky stíhaček nebo tanků, jde o tisíce dronů, elektronické rušičky a střelivo, které rozhodují o tom, zda se ruský postup zastaví na metrech, nebo na kilometrech.

Fronta v Donbasu nezkolabovala. Ale 227 střetů za jediný den, přes deset tisíc kamikaze dronů a neustálý tlak na dva strategické směry současně ukazují, že ukrajinská obrana operuje na samé hraně svých kapacit. Každý den, kdy linie drží, je výsledkem konkrétních lidí, konkrétních dronů a konkrétních rozhodnutí. Ne abstraktní odolnosti.