Noční salva Iskanderů zasáhla Kyjev a PVO se na nic nezmohla. Hypersonické střely prolétají bez odporu

Když krátce po půlnoci zaznamenaly ukrajinské radary starty balistických střel, zbývaly minuty. Ne desítky minut jako u dronů Šáhid, ne čtvrthodiny jako u křídlatých raket z bombardérů Tu-95. Minuty, a v těch minutách musí systém protivzdušné obrany detekovat, klasifikovat, zamknout a odpálit interceptor, který sám letí na hranici svých schopností. Jenže interceptorů je zoufale málo. A přesně to se v Kyjevě ukázalo.

Co se v noci stalo

Rusko vypálilo na Ukrajinu více než 70 raket a více než 280 útočných dronů v rámci další rozsáhlé kombinované vlny, jak uvedl prezident Zelenskyj prostřednictvím AP News. Přesný počet balistických střel Iskander-M mířících výhradně na Kyjev nebyl k ránu zveřejněn, ale operativní hlášení šéfa kyjevské městské vojenské administrativy Tymura Tkačenka ukazují následky v nejméně pěti rajonech hlavního města:

• Dniprovský rajon, poškozená civilní nebytová budova
• Svjatošynský rajon, poškozená nebytová budova
• Darnycký rajon, vybitá okna obytného domu
• Solomjanský rajon, požár kancelářské budovy
• Holosijivský rajon, požáry na několika adresách

Ukrajinská PVO přitom v téže noci podle AP zneškodnila přes 260 dronů. Proti pomalejším cílům tedy obrana fungovala. Problém nastal u balistické složky útoku, tam byla účinnost viditelně nižší. Není to selhání systému jako celku. Je to selhání jedné konkrétní vrstvy, která závisí na střelách, jichž je kritický nedostatek.

Proč Iskander prolétá obranou

Iskander-M je krátkodosahová balistická střela s dosahem 400 až 500 kilometrů. Podle CSIS Missile Threat létá na potlačené trajektorii, tedy níž, než by odpovídalo klasické balistické křivce, a během letu aktivně manévruje. Rychlost v terminální fázi přesahuje několikanásobek rychlosti zvuku. Reakční okno pro obranu se tak smršťuje na desítky sekund.

Jediný západní systém, který Ukrajina provozuje a který je přímo konstruovaný proti taktickým balistickým střelám, je americký Patriot s raketami PAC-3 MSE. Jenže právě těchto střel je zoufale málo. AP výslovně píše o vyčerpání amerických zásob, k němuž přispěla i válka s Íránem. A výroba se teprve rozjíždí; americká armáda v dubnu 2026 oznámila urychlené navyšování produkce PAC-3 MSE, ale nové střely nepřijdou za dny ani za týdny.

Kombinovaná taktika útoku celou situaci zhoršuje. Stovky levných dronů nutí PVO dělit pozornost, senzory i munici mezi různé typy hrozeb. Zatímco se obrana soustředí na roje bezpilotníků, balistické střely letí po jiné trajektorii, jinou rychlostí a vyžadují jiný interceptor. Podle profilu útoku jde o záměrné přetěžování obrany: drony jako rozptýlení, balistika jako úder.

Dva dny po Washingtonu

Útok přišel pouhé dva dny poté, co Zelenskyj jednal ve Washingtonu s Donaldem Trumpem a americkými obrannými firmami právě o dodávkách systémů Patriot. Načasování je výmluvné. Rusko opakovaně eskaluje vzdušný teror proti ukrajinským městům v momentech, kdy se na mezinárodní scéně jedná o posílení ukrajinské obrany.

Krátkodobě útok spíš zvýší politický tlak na urychlení dodávek, než že okamžitě zaplaví Ukrajinu novými střelami. Problém totiž není jen politická vůle, je průmyslový. Výrobní linka PAC-3 MSE má svou kapacitu, skladové zásoby jsou napjaté a priority americké armády sahají i mimo Ukrajinu. Zelenskyj v USA jednal také o možnosti licenční výroby, ale rozběh takového programu se počítá v měsících a letech, ne v týdnech.

Co to znamená pro Česko a NATO

Česká republika buduje vlastní protivzdušnou obranu v jiné třídě. Systém SPYDER se střelami I-Derby LR, který AČR pořizuje, je podle českého ministerstva obrany určený proti dronům, vrtulníkům, letounům a řízeným střelám. Proti balistické hrozbě typu Iskander ale neposkytuje stejnou ochranu jako Patriot PAC-3. Totéž platí pro systémy velmi krátkého dosahu RBS-70NG.

České MO samo zasazuje SPYDER, Iron Dome i Patriot do jedné širší vrstvené architektury integrované alianční obrany. Klíčové slovo je „vrstvená“; žádná jednotlivá baterie nezajistí obranu proti všemu. Proti dronům a křídlatým střelám fungují jiné systémy než proti balistice. A právě anti-balistická vrstva je dnes v celém NATO nejtenčí, nejdražší a nejhůře doplnitelná.

Podle nás kyjevská noc z 30. července ukazuje problém, který se netýká jen Ukrajiny. Pokud by se podobná balistická hrozba obrátila proti kterékoli evropské metropoli, otázka by zněla stejně: kolik interceptorů PAC-3 je skladem a kolik jich výrobní linka dodá za měsíc? Odpověď dnes není uklidňující pro nikoho.

Civilisté nemají na co spoléhat kromě krytu

Tkačenkův kanál během noci opakovaně vyzýval obyvatele Kyjeva, aby zůstávali v úkrytech a nevycházeli ani při dílčím uklidnění situace, dokud nebude odvolán poplach. Při balistickém útoku je varovný čas extrémně krátký a spoléhat na to, že PVO vše zachytí, je v současné situaci hazard.

Standardní civilní praxe platí beze změny: přednostně metro nebo podzemní kryt, při nemožnosti vnitřní chodba mezi nosnými zdmi, pryč od oken, bez výtahu, s připravenými léky, doklady a nabitým telefonem. Nic z toho není nová instrukce, ale každý takový útok připomíná, že je to jediná spolehlivá ochrana, kterou mají civilisté k dispozici, když interceptory docházejí.

Kyjev v noci na 30. července neztratil schopnost se bránit. Ztratil schopnost se bránit proti tomu nejrychlejšímu a nejnebezpečnějšímu, co na něj Rusko posílá. A dokud výrobní linky na PAC-3 MSE nedoběhnou na plný výkon, bude každá další balistická salva testem, na který obrana nemá čím odpovědět.