Zelenskyj chce spustit údery přímo na ruské raketové systémy. Brání mu v tom Musk, stojí za Putinem

V úterý 28. července 2026 seděl Volodymyr Zelenskyj v Bílém domě naproti Donaldu Trumpovi a položil mu žádost, která se netýkala zbraní, peněz ani diplomatických garancí. Chtěl, aby Trump zavolal Elonu Muskovi. Konkrétně aby ho přesvědčil odblokovat satelitní síť Starlink pro ukrajinské dálkové drony operující uvnitř Ruska. Cílem jsou mobilní balistické odpalovače, kamiony rozptýlené po ruském vnitrozemí, ze kterých Rusko pálí rakety na ukrajinská města. Podle rekonstrukce The Atlantic, opřené o tři obeznámené zdroje, Trump odpověděl, že věc zváží a s Muskem si promluví. Žádný termín, žádný závazek. Musk sám pozvání na schůzku se Zelenským odmítl, veřejné vysvětlení nedal.

Proč právě Starlink a proč právě teď

Ukrajina dnes disponuje dálkovými drony schopnými zasáhnout cíle hluboko na ruském území. Velké statické objekty (rafinerie, muniční sklady, logistická centra) dokáže trefit i bez Starlinku, s pomocí palubních počítačů a AI navigace. Jenže mobilní balistické odpalovače jsou jiná kategorie. Typově jde především o systémy Iskander-M a severokorejské KN-23 na silničních podvozcích, které Rusko přesouvá, maskuje a odpaluje z měnících se pozic. Ukrajinská vojenská rozvědka tyto systémy opakovaně identifikovala při útocích na města, například při raketovém úderu na Sumy v dubnu 2025 konkrétně pojmenovala 112. a 448. raketovou brigádu.

Pro zásah takového cíle potřebuje dron stabilní, nízkolatenční datové spojení v reálném čase. Starlink, síť tisíců satelitů na nízké oběžné dráze, přesně tohle nabízí. Problém je v tom, že SpaceX síť nad ruským územím blokuje. Funguje na Ukrajině včetně Krymu a dalších okupovaných oblastí, ale za ruskou hranicí je geofencing nepropustný. Ukrajinské drony tam musí spoléhat na méně spolehlivé alternativy, které na malé pohyblivé cíle nestačí.

Muskova zeď: korporátní politika, nebo politický signál

Omezení útočného použití Starlinku není novinkou roku 2026. Už v únoru 2023 prezidentka SpaceX Gwynne Shotwellová veřejně prohlásila, že firma podnikla kroky k omezení řízení dronů přes Starlink a že síť „nikdy neměla být weaponized“. SpaceX oficiálně tvrdí, že s Ruskem neobchoduje a že omezení vychází z obchodně-právní logiky a obavy z eskalace.

Jenže efekt rozhodnutí mluví jiným jazykem. Pokud Musk nepovolí nejpřesnější komunikační kanál pro údery na ruské odpalovače, jeho rozhodnutí objektivně pomáhá přežít systémům, kterými Rusko útočí na ukrajinská města. A není to poprvé, kdy Muskovy kroky vyvolaly v Kyjevě i Moskvě politické čtení. V říjnu 2022 navrhl „mírový plán“ zahrnující podmínky vstřícné Kremlu; Moskva ho veřejně uvítala, Zelenskyj reagoval anketou na sociální síti, zda lidé preferují Muska podporujícího Ukrajinu, nebo Rusko. Odpověď byla jednoznačná.

Formálně Musk nemusí být na Putinově straně. Ale když jeho rozhodnutí reálně kryje ruské raketové brigády tím, že ztěžuje preventivní zásah, rozdíl mezi záměrem a výsledkem se pro Ukrajince scvrkává na nulu.

Zima jako termín

Logika Zelenského žádosti je brutálně jednoduchá. Levnější a udržitelnější je zničit odpalovací platformu před startem než průběžně spalovat drahé interceptory typu Patriot na sestřelování příchozích střel. Zásoby protiraketové obrany jsou omezené, každá zachycená raketa stojí řádově miliony dolarů. Každá nezachycená dopadá na elektrárny, teplárny a rozvodny.

Mezinárodní energetická agentura ve své předziimní analýze potvrzuje, že ukrajinská energetika zůstává křehká. Od března do září 2025 zaznamenalo ministerstvo energetiky přes 3 100 narušení v důsledku ruské agrese. Dovozní kapacita elektřiny je nastavena na 2,1 GW, při pokračování útoků na plynovou infrastrukturu hrozí potřeba dalších 4,4 miliard kubíků dovozů plynu před březnem. Jeden z činitelů obeznámených s jednáním to shrnul tak, že bez možnosti zasahovat odpalovače „nemají jasnou cestu touto zimou“.

A dopad nekončí na ukrajinských hranicích. Podle UNHCR bylo ke konci roku 2025 mimo Ukrajinu 5,86 milionu uprchlíků, zimní útoky nechaly miliony bez spolehlivého topení a elektřiny. V České republice bylo k 31. březnu 2026 evidováno téměř 380 tisíc osob v režimu dočasné ochrany. Další destabilizace ukrajinské energetiky znamená další tlak na české školy, bydlení a sociální služby.

Co když Musk nepovolí

Pokud Trump Muskovi nezavolá, nebo zavolá a neuspěje, Ukrajina není zcela bez možností, ale žádná alternativa není ekvivalentní.

• Stávající drony s AI navigací zvládnou velké statické cíle, ale pro malé mobilní odpalovače jsou méně spolehlivé.
• Starshield, vojenská varianta Starlinku provozovaná přes Pentagon, je podle The Atlantic funkční, ale dražší a hůře integrovatelná do ukrajinských systémů.
• Eutelsat/OneWeb, jediná další globálně provozní LEO konstelace, nabízí podobné nízkolatenční spojení, ale její terminály stojí kolem 250 tisíc korun za kus oproti řádově tisícovkám u Starlinku. Masové nasazení v krátkém čase je nereálné.
• Pasivní ochrana a decentralizace energetiky mohou zmírnit dopady zásahů, ale neřeší příčinu: rakety dál startují.

Přitom Starlink už dávno není jen improvizovaná pomoc z prvních měsíců války. V srpnu 2025 americká agentura DSCA schválila možný prodej satelitních komunikačních služeb pro ukrajinské Starlink terminály za zhruba 3,6 miliardy korun. Rozhodnutí o použití sítě má tedy už formálně i státní a spojenecký rozměr; nejde jen o soukromou firmu a jejího majitele.

Jeden muž, jedna síť, miliony životů

Situace, kdy soukromý podnikatel fakticky rozhoduje o tom, zda spojenecká země může efektivně bránit svou energetickou infrastrukturu, nemá v moderních dějinách obdobu. Starlink je technologický monopol na nízké oběžné dráze; plnohodnotná alternativa neexistuje, a pokud ano, není dostupná v potřebném měřítku a čase.

Trump řekl, že věc zváží. Ukrajinské elektrárny a teplárny takový luxus nemají: zima nepočká na to, až se dva nejbohatší muži planety domluví.