EU pošle Ukrajině peníze na 16 švédských Gripenů E za 55 miliard Kč. Zaplatí to lidé

Koncem června 2026 švédská obranná agentura FMV a Ukrajina stvrdily smlouvu na šestnáct víceúčelových bojových letounů Gripen E. Hodnota kontraktu: přibližně 24,6 miliardy švédských korun, tedy asi 54 miliard Kč podle kurzu ECB z konce července. Jenže v médiích se opakuje číslo „přes 60 miliard“. Odkud se bere? Z původního politického oznámení, které v květnu mluvilo o alokaci 2,5 miliardy eur na až dvacet Gripenů E/F, a to při přepočtu vychází na zhruba 60,4 miliardy Kč. Jsou to tedy dvě různé částky za dva různé rozsahy, a právě v tom rozdílu se skrývá podstata celého příběhu.

Dvě čísla, dva příběhy

28. května 2026 vystoupili v Kyjevě společně ukrajinský prezident a švédský premiér. Oznámili, že Ukrajina plánuje z unijní půjčky vyčlenit 2,5 miliardy eur na nákup až dvaceti letounů Gripen E/F. Současně Švédsko přislíbilo darovat až šestnáct starších Gripenů C/D, které ukrajinské letectvo dostane dřív, cílem je začátek roku 2027. Výcvik pilotů měl podle švédské vlády začít ještě v roce 2026.

O měsíc později, 30. června, přišel podpis skutečného kontraktu. Ne na dvacet, ale na šestnáct kusů verze E. Ne za 2,5 miliardy eur, ale za 24,6 miliardy SEK, tedy asi 2,23 miliardy eur. Saab ve svém oznámení upřesnil, že cena zahrnuje i náhradní díly a související výbavu. FMV k tomu přidala informaci o rozsáhlém výcvikovém balíku a podpůrných službách.

Částka „přes 60 miliard“ tedy odpovídá širšímu politickému rámci, nikoli podepsané smlouvě. Reálný kontrakt je o šest miliard korun nižší. Pořád je to ale astronomická suma, a klíčová otázka zní: kdo ji zaplatí?

Odkud tečou peníze a kdo ručí

Celý nákup má být financován z unijní půjčky pro Ukrajinu v objemu 90 miliard eur, kterou v únoru 2026 schválil Evropský parlament a následně finalizovala Rada EU. Z toho orientačně 60 miliard eur směřuje na obrannou podporu, zbylých 30 miliard na rozpočtovou pomoc. Pro rok 2026 bylo Ukrajině zpřístupněno až 45 miliard eur.

Peníze přitom nejdou jednou obálkou. EU si půjčuje na kapitálových trzích a Ukrajině je vyplácí po tranších, vždy proti konkrétním smlouvám a platebním žádostem, které kontroluje Komise. Už 25. června odešla první rozpočtová splátka 3,2 miliardy eur, o pět dní později Komise uvolnila 3,9 miliardy eur na dronový program. Gripenová tranše zatím veřejně publikována nebyla, ale finanční rámec pro ni existuje.

A teď ten český háček. Titulek říká „zaplatíme to my“, a v obecném smyslu unijních veřejných peněz to není nepravda. Jenže konkrétně u tohoto nástroje je situace jiná. Česko se spolu s Maďarskem a Slovenskem k posílené spolupráci na úvěru nepřipojilo. Rada EU ve svém únorovém rozhodnutí výslovně uvádí, že nástroj nemá mít dopad na rozpočtové příspěvky těchto tří zemí. Úrokové náklady ponesou roční rozpočty EU, jistinu má podle politické dohody splatit Ukrajina, až po obdržení ruských reparací. Pro českého daňového poplatníka tedy přímý podíl na gripenové faktuře vychází podle oficiálních dokumentů na nulu.

Most ze starých strojů, budoucnost z nových

Vojensky nejzajímavější na celém balíku je jeho dvourychlostní logika. Okamžitý efekt nese dar starších Gripenů C/D. Jsou jednodušší, lehčí, s osmi závěsníky a motorem o tahu 80,5 kN, ale fungují, jsou k dispozici a Švédsko je může předat relativně rychle. Švédský parlament v červnu povolil darovat až šestnáct těchto strojů v hodnotě do 19,6 miliardy SEK, včetně přidružených systémů protivzdušné obrany.

Nové Gripeny E jsou jiná liga:

• Maximální vzletová hmotnost 16 500 kg oproti 14 000 kg u C/D
• Motor s tahem 98 kN
• 10 závěsníků místo osmi
• Radar s aktivním elektronickým řízením paprsku (AESA)
• Infračervený vyhledávací a sledovací systém (IRST)
• Výrazně pokročilejší elektronický boj

Jenže dodávky Gripenů E začínají podle Saabu a FMV až v roce 2029, s dokončením kolem roku 2030. To není zbraň na zítřek. Je to střednědobá investice do budování ukrajinského letectva, a právě proto dává smysl kombinace s okamžitým mostem přes C/D.

Oproti F-16, které Ukrajina už provozuje, nabízí Gripen E modernější senzorový balík a schopnost operovat z rozptýlených základen včetně silničních úseků. F-16 má zase obrovský zavedený ekosystém a desetiletí bojových zkušeností. Spíš než náhrada je to doplnění portfolia.

Šestnáct letounů válku neotočí, ale mění rovnici

Je šestnáct letounů dost? Samo o sobě ne. Šestnáct Gripenů E nezmění celou vzdušnou válku nad Ukrajinou. Ale v kontextu celého balíku (šestnáct nových E plus až šestnáct darovaných C/D, výcvik, logistika, podpora a návaznost v jedné platformě) jde o kvalitativní skok pro konkrétní část ukrajinského letectva. Je to smysluplný první bojový celek, ne definitivní řešení.

Že poptávka po Gripenech roste, potvrzuje i samotný Saab. Už 21. července 2026 oznámil rámcovou dohodu s brazilským Embraerem na možné rozšíření výrobní kapacity o dalších dvacet strojů. Výrobní fronta se natahuje a ukrajinská objednávka je jedním z důvodů, veřejný důkaz o tom, že by kvůli ní byl vytlačen jiný zákazník, ale zatím neexistuje.

Šestnáct švédských letounů za desítky miliard korun z unijní půjčky, kterou Česko formálně nespolufinancuje, s dodávkami začínajícími za tři roky. Není to jednoduchý příběh. Ale právě proto stojí za to ho znát celý.