Pentagon podepsal smlouvu za 1,8 bilionu Kč na 14 jaderných ponorek. Rusko a Čína mají důvod k nespavosti

Koncem července 2026 oznámily loděnice General Dynamics Electric Boat a HII-Newport News Shipbuilding, že od námořnictva převzaly kontrakt na stavbu čtrnácti jaderných ponorek. Nejde ale o čtrnáct identických plavidel. Pět z nich patří ke třídě Columbia, strategické balistické ponorky nesoucí mezikontinentální střely Trident II D5 s jadernými hlavicemi. Zbylých devět je třídy Virginia, útočné ponorky s konvenční výzbrojí, torpédy a střelami s plochou dráhou letu Tomahawk. Dva úplně odlišné nástroje, dvě odlišné mise, jeden společný cíl: aby Spojené státy neztratily převahu pod hladinou právě v dekádě, kdy ji budou potřebovat nejvíc.

Dvě třídy, dva úkoly

Rozdíl mezi Columbií a Virginií je zásadní a stojí za to ho rozebrat.

Columbia je nástupce stárnoucích ponorek třídy Ohio, které od 80. let tvoří námořní nohu americké jaderné triády. Každá Columbia ponese šestnáct balistických střel Trident II D5, má reaktor na celou životnost lodi bez nutnosti výměny paliva a elektrický pohon navržený tak, aby byla co nejtišší. Podle Navy Shipbuilding Plan bude tato třída nést většinu amerických jaderných hlavic až do 80. let tohoto století. Celkem má vzniknout dvanáct Columbií jako náhrada za čtrnáct Ohio, méně trupů, ale modernější a odolnější.

Virginia je něco jiného. Jaderný pohon ano, ale výzbroj konvenční. Tyto ponorky loví nepřátelské ponorky a válečné lodě, provádějí průzkum, podporují speciální jednotky a v případě potřeby zasypou cíle Tomahawky. Devět objednaných kusů spadá do varianty Block VI a odpovídá pětiletému plánu námořnictva pro fiskální roky 2025 až 2029.

Proč ta astronomická cena

Částka 76,6 miliardy dolarů, tedy přibližně 1,8 bilionu korun, vypadá závratně. A je závratná i na americké poměry. Pro kontext: ve fiskálním roce 2026 žádá námořnictvo na stavbu lodí celkem 47,4 miliardy dolarů a samotné programy Columbia a Virginia z toho spolknou téměř polovinu; 10,9 miliardy na Columbie a 11,1 miliardy na Virginie.

Průměrná cena jedné Columbie v rámci tohoto balíku vychází zhruba na 140 miliard korun, Virginie přibližně na 112 miliard korun. Nejde přitom o jednorázový výdaj na jeden rozpočtový rok. Peníze se rozprostřou přes celou druhou polovinu dekády a zahrnují vše od předběžné stavby přes dlouhodobě objednávané komponenty až po inženýring. Už v březnu 2026 námořnictvo schválilo předchozí modifikaci kontraktu na Columbie v hodnotě asi 15,4 miliardy dolarů jen na takzvanou předběžnou stavbu a dlouhodobě objednávané položky, tedy díly, které se musí objednat roky předtím, než se loď vůbec začne svařovat.

Kdy ponorky skutečně vyplují

A tady přichází střízlivý pohled, který ale paradoxně posiluje strategický význam celé zakázky. Tyto ponorky nebudou na hlídce příští rok. Ani za dva roky. Podle zprávy Kongresové výzkumné služby se první odstrašující patrola vedoucí lodi třídy Columbia očekává na přelomu let 2030 a 2031, a i tento termín je zatížen odhadovaným sedmnáctiměsíčním zpožděním.

U Virginií je situace ještě komplikovanější. Skutečné výrobní tempo amerických loděnic se od roku 2022 drží na pouhých 1,1 až 1,2 lodi ročně, zatímco plán počítá s modelem „jedna Columbia plus dvě Virginie ročně“ od roku 2028. To je masivní skok v objemu práce. Navíc CRS ve zprávě o programu Virginia výslovně zmiňuje, že část výrobní kapacity musí pokrýt i závazky z paktu AUKUS; tři až pět Virginií má být v budoucnu prodáno Austrálii.

Právě proto je ale podpis kontraktu teď tak důležitý. Smluvní fixace nutí průmysl investovat do rozšíření kapacit, nabírat a školit pracovní sílu a držet harmonogram pod hrozbou sankcí za neplnění.

Proč by Moskva a Peking měly zpozornět

Rusko i Čína investují do vlastních podmořských programů. Moskva modernizuje třídu Borej, Peking rozšiřuje flotilu ponorek třídy Ťin a pracuje na nové generaci. Americká odpověď ale není jen o počtu trupů, je o kvalitativní převaze, kterou si Washington hodlá udržet.

Columbia je navržena jako „nejpřežitelnější“ složka amerického jaderného odstrašení. Ponorka, která zmizí v oceánu na měsíce a kterou protivník nedokáže spolehlivě najít, je z definice nejnebezpečnější. Pro ruské i čínské plánovače to znamená, že ani hypotetický první úder nemůže vyřadit americkou schopnost odvety. A Virginia k tomu přidává něco jiného: tichou přítomnost v Jihočínském moři, pod arktickým ledem, v blízkosti ruských přístavů, všude tam, kde se soupeření velmocí odehrává pod hladinou, daleko od kamer.

Nejde o to, že by čtrnáct nových ponorek změnilo rovnováhu přes noc. Jde o to, že si Amerika právě smluvně zajistila, aby jí v příští dekádě nespadla ani jedna ze dvou klíčových podmořských schopností, strategické odstrašení i útočná převaha. A to je pro Moskvu i Peking nepříjemná zpráva bez ohledu na to, kolik vlastních ponorek mezitím spustí na vodu.

Co to znamená pro Evropu a NATO

Česká republika samozřejmě žádnou z těchto ponorek nikdy neuvidí. Nepřímý dopad je ale reálný. Věrohodnost amerického jaderného odstrašení je pilířem, na kterém stojí bezpečnostní architektura NATO. Pokud by program Columbia selhal nebo se fatálně zpozdil, oslabilo by to důvěru v americký bezpečnostní deštník nad celou Evropou. Tím, že Washington investuje do obou programů současně, vysílá signál nejen rivalům, ale i spojencům: podmořská síla zůstane páteří americké vojenské moci i ve 30. a 40. letech.

Čtrnáct ponorek za 1,8 bilionu korun není válečný pokřik. Je to tichá, drahá a velmi konkrétní sázka na to, že podmořská převaha rozhodne o tom, kdo bude v příštích třiceti letech diktovat pravidla na světových oceánech.