Ruská balistická střela Iskander-M dostala navigační modul, který má podle otevřených zdrojů vyžadovat k úspěšnému rušení více než jedenáct výkonných vysílačů elektronického boje najednou.
Závod mezi elektronickým rušením a satelitním naváděním probíhá na Ukrajině od prvních měsíců invaze. Kyjev v něm dlouho bodoval, ukrajinské rušičky dokázaly odchýlit od kurzu řadu ruských řízených zbraní, které se spoléhaly na signál GLONASS nebo GPS. Jenže Moskva reaguje. Podle analýzy serveru Army Recognition se na balistické střele 9M723 Iskander-M objevil nový navigační blok Kometa-M12R-VT s dvanáctiprvkovým digitálním anténním polem. A právě tento modul mění pravidla hry, ne proto, že by byl nezničitelný, ale proto, že posouvá Ukrajinu od levného elektronického rušení k drahým a vzácným kinetickým záchytům. Tam ji čeká ještě větší problém: nedostatek interceptorů do systému MIM-104 Patriot.
Co je Kometa-M12R-VT a proč komplikuje obranu
Kometa není žádná novinka z ničeho. Jde o rodinu rušeníodolných navigačních modulů, které vyrábí závod VNIIR-Progress v Čeboksarech. Podle sankčního profilu ukrajinské vojenské rozvědky HUR firma dodává různé verze Komety pro bezpilotní letouny, klouzavé pumy UMPK, řízené střely Kalibr i Ch-69 a pro Iskander konkrétně přijímací jednotky Kometa-R8. Nová varianta M12R-VT má dvanáct anténních prvků uspořádaných do digitálního pole, které dokáže prostorově potlačovat rušicí signály, jednoduše řečeno „vidí“, odkud rušení přichází, a elektronicky ho odfiltruje.
Starší verze s menším počtem prvků zvládaly totéž, ale v omezenější míře. Čím víc anténních kanálů, tím víc směrů rušení musí obránce pokrýt současně. Právě odtud pochází odhad z otevřených monitorovacích zdrojů, že k efektivnímu zarušení nové Komety může být potřeba více než jedenáct výkonných prostředků elektronického boje najednou. Jde o odhad, nikoli o laboratorně ověřený parametr, ale i jako odhad ukazuje na zásadní posun. Soustředit tolik rušiček přesně v místě průletu balistické střely, která letí rychlostí přes Mach 6 (přibližně 7 350 km/h), je logisticky i technicky mimořádně náročné.
Iskander-M: střela, kterou se těžko chytá i bez upgradu
Systém 9K720 Iskander-M patří k nejnebezpečnějším konvenčním zbraním v ruském arzenálu. Podle databáze CSIS Missile Threat má balistická střela 9M723 dolet 400 až 500 kilometrů, délku 7,3 metru, průměr 0,92 metru a startovní hmotnost 3 800 kilogramů. Nese bojovou hlavici o hmotnosti 480 až 700 kilogramů. Letí po snížené balistické trajektorii a během letu manévruje, což dramaticky komplikuje záchyt. Celý systém je silniční, rychle přemístitelný a určený k úderu na vysoce hodnotné cíle v operační hloubce.
Pro srovnání: americký ATACMS, který Ukrajina sama používá, má dolet kolem 300 kilometrů a spoléhá na inerciální navádění s podporou GPS. Evropský Taurus od MBDA kombinuje inerciální navigaci, GPS, obrazové a terénní navádění a výrobce ho popisuje jako odolný vůči rušení i bez trvalého GPS signálu. Iskander se od obou liší tím, že je balistický, letí strmě a rychle, což obráncům nechává výrazně kratší reakční čas.
Kometa-M12R-VT nenahrazuje celý naváděcí řetězec střely. Iskander standardně stojí na inerciální navigaci a některé varianty mají i terminální elektrooptické navádění. Satelitní navigace je doplňková vrstva, která zpřesňuje zásah. Nový modul ale zvyšuje šanci, že si střela tuto přesnost udrží i v hustě rušeném prostředí, a to je pro Ukrajinu zásadní rozdíl.
Největší problém: chybějící interceptory Patriot
Elektronické rušení bylo pro Ukrajinu relativně dostupnou obranou. Jenže čím víc se ruské střely stávají odolnějšími, tím víc roste tlak na kinetické záchyty, a tam naráží Kyjev na tvrdou zeď. Prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém projevu ze 6. července 2026 výslovně řekl, že problém s balistickými střelami vysvětluje „nedostatečný počet interceptorů“, a zdůraznil, že to platí zejména pro systém Patriot.
Systém MIM-104 Patriot v konfiguraci PAC-3 MSE je dnes prakticky jedinou západní zbraní, která dokáže spolehlivě zachytit manévrující balistickou střelu třídy Iskander. Jedna raketa PAC-3 MSE stojí podle dostupných odhadů kolem 100 milionů korun a k záchytu jedné balistické střely jich obrana obvykle vypálí dvě. Ukrajinské ministerstvo obrany v červnu 2026 označilo přístup k Patriotům a raketám PAC-3 za klíčovou prioritu a zmínilo mechanismy PURL a JUMPSTART jako cesty k jejich získání. Americká armáda v dubnu 2026 oznámila zrychlení výroby PAC-3 MSE, protože jde o kritický interceptor nejen pro Ukrajinu, ale i pro vlastní potřeby USA a spojenců. Podle agentury Reuters projevil Raytheon zájem o společnou výrobu interceptorů přímo na Ukrajině.
Situace je ale jasná: i kdyby se dodávky zrychlily, spotřeba roste rychleji. Každá modernizace ruských střel, která snižuje účinnost levnějších protiopatření, tlačí Ukrajinu hlouběji do závislosti na vzácných a drahých raketách Patriot.
Ukrajina útočí na zdroj: závod v Čeboksarech pod palbou
Kyjev nečeká se založenýma rukama. Závod VNIIR-Progress v Čeboksarech, kde se moduly Kometa vyrábějí, se stal cílem opakovaných úderů. Ukrajinské ministerstvo obrany potvrdilo zásahy v květnu 2026 a prezident Zelenskyj ve večerním projevu z 10. června 2026 řekl, že továrnu zasáhly ukrajinské střely Flamingo. Exploze a požáry ve výrobních provozech byly potvrzeny, ale rozsah škod a rychlost obnovy výroby veřejné zdroje nedokládají.
Strategická logika úderů dává smysl: VNIIR-Progress nevyrábí Kometu jen pro Iskander, ale pro celou řadu ruských zbraní, od dronů Orlan přes klouzavé pumy UMPK až po střely Kalibr. Narušení výroby v jednom závodě tak může zasáhnout navigační schopnosti širokého spektra ruského arzenálu.
Paralelně tlačí i Evropská unie. Rada EU dne 17. července 2026 rozšířila sankce na část skupiny ABS Electro, pod kterou VNIIR-Progress spadá, právě kvůli systémům zvyšujícím odolnost ruských zbraní proti elektronickému boji. Ukrajinská analytická organizace NAKO přitom výrobce Kometa mapovala už od března 2025 a upozorňovala, že výroba spoléhá i na zahraniční strojní vybavení, tedy na další potenciální sankční páku.
Alianční rozměr: Iskander není jen ukrajinský problém
Dolet 400 až 500 kilometrů znamená, že Iskander-M rozmístěný v Kaliningradu ohrožuje síly NATO v Polsku, Pobaltí i ve Švédsku. NATO proto buduje vlastní vrstvy balistické obrany, aliance deklaruje Enhanced Operational Capability a základna Aegis Ashore v polském Redzikowu je v plném operačním stavu. Polsko samo v prosinci 2025 oznámilo plné operační schopnosti vlastního systému Patriot. Evropský SAMP/T NG od MBDA je výrobcem prezentován jako systém se schopností záchytu taktických balistických střel.
Česká republika zavádí systém SPYDER od izraelského Rafaelu s dosahem do 80 kilometrů a výškou zásahu do 20 kilometrů, doplněný radary MADR v rámci integrované protivzdušné obrany NATO. Proti Iskanderu ale SPYDER není ekvivalentem Patriotu, jeho primární role leží jinde. Přímé ohrožení českého území Iskandery z běžných ruských pozic je dnes nepravděpodobné, ale v aliančním kontextu jde o společný problém: každý interceptor Patriot, který chybí Ukrajině, chybí i v celkové rovnováze NATO.
Válka na Ukrajině trvá už déle než čtyři roky a závod mezi útokem a obranou se nezpomaluje. Kometa-M12R-VT není zázračná anténa, která by učinila Iskander nezastavitelným, ale je dalším krokem, který zdražuje obranu a prohlubuje závislost na interceptorech, kterých je zoufale málo.