Rozhodne o osudu Ukrajiny: Nový velitel provedl armádu peklem u Izvaryne 2014, teď má zastavit Rusy na celé frontě

Dne 21. července 2026 Volodymyr Zelenskyj oznámil jméno nového vrchního velitele Ozbrojených sil Ukrajiny. Mychajlo Drapatyj, generálporučík s dvanáctiletou nepřetržitou bojovou zkušeností, převzal funkci, která v ukrajinském právním systému znamená přímé vojenské řízení celé armády, od zásobování brigád přes koordinaci dronové války až po mobilizaci. Nejde o ceremoniální post. Vrchní velitel odpovídá za to, jak se armáda bije, kolik lidí dostane na frontu a jak rychle se dokáže přizpůsobit. Prezident zůstává vrchním velitelem státu a vydává strategické direktivy, ale denní realitu války řídí právě muž v této funkci. Drapatyj ji přebírá ve chvíli, kdy válka trvá déle než čtyři roky a Rusko tlačí na několika úsecích fronty současně.

Peklo u Izvaryne: kde se rodí velitelská pověst

Léto 2014, ukrajinsko-ruská hranice u Izvaryne a Červonopartyzanska. Jednotky 72. mechanizované brigády jsou odříznuté, zásobování se rozpadá, zásoby se shazují ze vzduchu, cesty jsou zaminované a nepřátelská palba je trvalá. Situace je natolik kritická, že velení 1. praporu brigády rozhodne zničit zbraně a přejít na ruské území k internaci. Kapitulace jedné části jednotky. Ale ne všech.

Drapatyj tehdy velel 2. mechanizovanému praporu téže brigády. Podle analýzy válečného novináře Jurije Butusova, který boje u Izvaryne sledoval přímo, se Drapatyj rozhodl jinak. Kolem sebe soustředil zbytky několika jednotek, převzal vedení kolony a zorganizoval průlom z obklíčení. Kolona odvezla raněné i techniku. Někteří pohraničníci při průlomu padli, ale většina lidí se dostala ven. V prostředí, kde se rozpadala koordinace a kde se velitelé museli rozhodovat mezi internací v Rusku a smrtelným rizikem průlomu, Drapatyj zvolil cestu ven. Právě tady, v okamžiku, kdy systém selhal, si vybudoval pověst velitele, který chrání lidi a neodevzdává zbraně.

Od Kryvého Rihu po velení celé armádě

Kariérní trajektorie Drapatyje není skok z jedné epizody do nejvyšší funkce. Je to postupná eskalace odpovědnosti, vždy spojená s konkrétním bojovým úsekem.

V létě 2022, několik měsíců po ruské invazi, velel operační skupině Kachovka na jihu Ukrajiny. Dne 8. července 2022 od něj prezident Zelenskyj osobně převzal hlášení o situaci v regionu Kryvého Rihu, průmyslového města s milionem obyvatel, které Rusové ohrožovali z chersonského směru. Na konci listopadu 2024 ho Zelenskyj jmenoval velitelem pozemních sil s odůvodněním, že organizoval obranu na charkovském směru a fakticky zmařil ruskou ofenzívu v tom roce.

Pak přišel zlom jiného druhu. Dne 1. června 2025 podal Drapatyj rezignaci na post velitele pozemních sil poté, co ruský úder zasáhl 239. výcvikový polygon. Převzal osobní odpovědnost. O dva dny později byl z funkce formálně odvolán. V ukrajinském prostředí, kde se odpovědnost za ztráty často rozplývá v byrokratickém mlčení, to byl neobvyklý krok. A právě tento krok, ochota nést následky, je součástí profilu, který ho nakonec vrátil na vrchol.

Co zdědil a co musí změnit

Zelenskyj při oznámení výměny veřejně poděkoval odvolanému Syrskému za obranu Kyjeva, charkovskou protiofenzívu i kurskou operaci. Žádné oficiální selhání v dekretu o odvolání uvedeno nebylo. Přesto prezident změnu spojil s požadavkem na „modernizaci řízení armády“, a právě v tom je klíč k pochopení, proč k výměně došlo.

Drapatyj přebírá armádu se seznamem strukturálních problémů, které Zelenskyj otevřeně pojmenoval:

• Mobilizace — realistické doplňování jednotek, spravedlivější distribuce personálu mezi brigádami.
• Zásobování — přímé financování brigád, rychlejší dodávky zbraní a munice na frontu.
• Drony — rozvoj bezpilotní složky jako klíčového nástroje moderní války.
• Protivzdušná obrana — uzavření nebe nad kritickou infrastrukturou i nad frontovými pozicemi.
• Korpusní reforma — pokračování přechodu na nový systém velení, který má zrychlit rozhodování.
• Byrokracie — odstranění přebytečné administrativy, která zpomaluje velení.

Už na jednání Stavky vrchního velitele 1. června 2026 se řešilo přímé financování brigád a rozšíření výcvikových kapacit. Drapatyj tedy nepřichází do prázdna, přichází do rozjeté reformy, kterou má urychlit.

Zastavit Rusy na celé frontě: co to reálně znamená

Formulace „zastavit Rusy na celé frontě“ neznamená, že po jmenování jednoho generála přestanou všechny ruské útoky. Znamená něco jiného: vybudovat obranný systém, který Rusům nedá průlomovou příležitost na žádném z hlavních směrů. Stabilizovat nejohroženější úseky, ať už jde o pokrovský, kostiantynivský nebo záporožský směr, a zároveň zrychlit adaptaci armády tak, aby dokázala reagovat na ruský tlak rychleji, než se přesouvá.

Butusov, který Drapatyje sleduje od roku 2014, jeho jmenování hodnotí s opatrnou nadějí. Oceňuje bojovou autoritu, rychlost rozhodování a reputaci u vojáků. Současně ale varuje: jeden člověk nemůže sám odstranit systémové slabiny velení, koordinace a mobilizace. „Nejde o mesiáše,“ píše. Síla jmenování je v kombinaci frontového kreditu s velitelskými zkušenostmi na vyšší úrovni. Limit je v tom, co Drapatyj zdědil, ne po Syrském jako osobě, ale po systému jako celku.

Proč je to důležité i pro Česko

Kvalita ukrajinského velení není jen vzdálený příběh z východní fronty. Stabilizace ukrajinské obrany přímo ovlivňuje bezpečnostní situaci ve střední Evropě: snižuje tlak na další ruskou eskalaci, na migrační vlny i na vojenské rozpočty NATO. Česká republika v tom hraje konkrétní roli: muniční iniciativa zprostředkovává velkorážní munici pro ukrajinskou armádu a bezpečnostní dohoda s Ukrajinou počítá i s pokračováním výcviku, včetně mise EUMAM na českém území. Munice, výcvik, doplňování brigád, přesně ty věci, které Drapatyj potřebuje, aby mohl svůj úkol splnit.

Drapatyj převzal armádu, která se čtyři roky bije s početně silnějším protivníkem a drží. Jeho úkolem není vyhrát jednu bitvu, ale opravit stroj, který ty bitvy vede, a udělat to pod palbou.