„Rusové, těšte se! Zelenskyj schválil další operaci a nebude se vám líbit.“ Systematické ničení zla pokračuje

Dne 25. června 2026 si šéf SBU Jevhen Chmara sedl k briefingu s Volodymyrem Zelenským. Na stole ležely plány dalekodosahových a střednědobých úderů do ruského týlu, zaměřených na paliva, logistiku, protivzdušnou obranu a námořní cíle. Zelenskyj operaci schválil. Čtyřicet dní. Žádný veřejný operační rozpis, žádný seznam cílů předem. Jen politický rámec: ruský ropný sektor, vojenská výroba a zásobovací uzly jsou legitimní cíle. A pak začaly přicházet výsledky.

Co přesně Zelenskyj schválil, a proč to není jednorázová akce

Označení „operace vlivu“ může znít diplomaticky. Ve skutečnosti jde o koordinovanou sérii úderů, které SBU provádí kombinací dronů s dosahem 900 až 1 500 kilometrů. Zelenskyj přitom nemluvil o jedné izolované kampani. Už 29. dubna 2026 na svém oficiálním webu oznámil „nové operace“ proti ruské infrastruktuře. V červnu přidal pojem „dalekodosahové sankce“ a prohlásil, že plán se plní. Čtyřicetidenní operace SBU je tedy další fáze širší strategie, ne osamocený výstřel.

Proč by se to Rusku nemělo líbit? Protože cíle nejsou jen vojenské základny na Krymu. Jsou to uzly, na kterých závisí chod celé války, a stále víc i běžný život v ruském zázemí.

Týden po týdnu: co SBU zveřejnila

SBU publikovala výsledky v pravidelných týdenních souhrnech. Každý z nich čte jako katalog bolesti.

7. července: Třináct dalekodosahových a střednědobých úderů. Hangáry s letouny na krymských základnách Saky a Gvardijskoje. Petrohradský ropný terminál. Rafinerie v Nižním Novgorodu a Jaroslavli. Přístav Vysock. Kerč.

13. července: Tanker Blue ze „stínové flotily“, která Rusku pomáhá obcházet sankce. Pumpovací stanice Čerkasy v Baškortostánu, více než tisíc kilometrů od ukrajinských hranic. Další sklady a terminály.

27. července: Radar Něbo-U, prvky systému S-400, komplex Tor-M2, raketový člun třídy Molnija, dvě nákladní lodě, ropná plošina Filanovskij v Kaspickém moři a cíle spojené s FSB.

Zelenskyj 18. července popsal zásahy u Moskvy a v Tambovské oblasti jako likvidaci skladů navigačních systémů a komponentů pro ruské drony. Jinými slovy: Ukrajina neničí jen palivo pro tanky, ale i díly pro Šáhidy, kterými Rusko bombarduje ukrajinská města.

Bolest, kterou nelze schovat za propagandu

Když Kyjev hlásí zásahy, skeptik může namítnout, že jde o jednostranná tvrzení. Jenže existují důkazy i mimo ukrajinské zdroje.

Ruský e-commerce gigant Wildberries, obdoba českého Allegra nebo Amazonu, do konce července vyplatil 40 milionů rublů odškodného obětem útoků na své sklady. Nejméně osm dep bylo zasaženo, což představuje přes deset procent logistické kapacity firmy. 5. srpna agentura AP potvrdila další zásah skladu v Tule. Tohle nejsou vojenské objekty, jsou to místa, kam si Rusové objednávají zboží denní potřeby. Válka se jim vrací domů.

A pak je tu ropa. Rusko kvůli zásahům do rafinerií zakázalo export dieselu, což podle agentury Reuters rozhýbalo globální trh a zvýšilo ceny i v Evropě. Zelenskyj v červnu tvrdil, že za rok fungování Sil bezpilotních systémů byly zasaženy ruské cíle v hodnotě téměř bilion korun. I kdyby bylo skutečné číslo poloviční, jde o astronomickou sumu.

Co to znamená pro Česko a Evropu

Česko už není na ruské ropě systémově závislé. Podle statistiky MPO šlo v roce 2025 přes 92 procent dovozu ropy západní cestou přes ropovody IKL a TAL. Vláda v dubnu 2025 oznámila, že Česko je poprvé zásobováno výhradně neruskou ropou.

To ale neznamená, že se nás nic netýká. Diesel je globální komodita. Když Rusko zakáže jeho export, cena se pohne i na evropských burzách. Evropská komise sice 24. července ujistila, že EU nemá bezprostřední problém se zásobováním, ale „bezprostřední“ není totéž co „dlouhodobý“. Pokud ukrajinské údery budou pokračovat, a vše nasvědčuje tomu, že budou, tlak na ruskou rafinérskou kapacitu poroste. A s ním i nervozita na trzích.

Strategie opotřebování, ne zázračný úder

Bylo by lákavé psát o zlomovém momentu. Jenže 40denní operace SBU není knockout. Je to kumulativní opotřebování. Každý zasažený radar znamená díru v protivzdušné obraně, kterou musí Moskva zacelit. Každá zničená pumpovací stanice prodlužuje logistické trasy. Každý potopený tanker zdražuje obcházení sankcí.

Rusko má obrovské území a nedokáže ho celé pokrýt hermetickým štítem. Musí bránit zároveň frontu, Krym, Moskvu, energetickou infrastrukturu i vnitrozemí tisíc kilometrů od hranic. Když SBU kombinuje různé typy dronů a cílů, ani stovky sestřelů nezaručí plnou ochranu. Ruská strana 5. srpna tvrdila, že během jedné noci sestřelila 475 ukrajinských dronů; samo to číslo ukazuje, jakému objemu čelí.

Zelenskyj v lednu 2026 řekl, že drony už ničí přes 80 procent nepřátelských cílů. V červnu dodal, že za rok zasáhly více než 356 tisíc ruských cílů. Čísla jsou to ukrajinská, a tedy je třeba je brát s rezervou. Ale i kdyby byla nadsazená, trend je jasný: bezpilotní válka přestala být doplňkem. Stala se hlavním nástrojem.

Moskva zatím nenašla recept, jak tuto strategii zastavit. A Kyjev právě schválil její pokračování.