Evropa už proti Rusku nepotřebuje americké Tomahawky. Nová střela MBDA doletí přes 1 000 km a GPS rušičky ji nezmatou

Na pařížském veletrhu Eurosatory stála letos poprvé kompletní sestava: mobilní odpalovač se čtyřmi střelami nové generace NCM-LCM Mk2, každá se schopností zasáhnout cíl vzdálený přes tisíc kilometrů. Firma ji popisuje jako suverénní evropské řešení, navrženou, vyrobenou a kompletovanou v Evropě, bez nutnosti čekat na souhlas Washingtonu. Právě ten souhlas se v posledních dvou letech ukázal jako překvapivě křehký.

Proč Evropa hledá vlastní cestu

Dne 10. července 2024 oznámili tehdejší prezident Biden a kancléř Scholz společný plán rozmístit v Německu americké zbraně dlouhého dosahu, včetně střel Tomahawk, od roku 2026. Mělo jít o jasný signál Moskvě. Jenže podle analýzy Arms Control Today z června 2026 se celý projekt dostal do nejistoty po zhoršení vztahů mezi Trumpovou administrativou a kancléřem Merzem. Americká jednotka do Německa nedorazila.

Berlín reagoval pragmaticky. V červenci 2026 Bundeswehr oznámil zájem o vlastní nákup systému Typhon a střel Tomahawk. Americká varianta tedy ze hry nezmizela, ale ukázalo se, že spoléhat výhradně na přítomnost americké jednotky na evropské půdě je sázka s proměnlivými kurzy. A právě do této mezery vstupuje MBDA.

Co přesně Mk2 umí, a co zatím nevíme

Firma plné technické parametry nové střely dosud nezveřejnila. Veřejně potvrzuje dolet přes 1 000 kilometrů, nízký let kopírující terén, zmenšený radarový odraz a novou generaci ochrany proti rušení satelitní navigace. Právě ta poslední vlastnost je v kontextu války na Ukrajině, která trvá už více než čtyři roky, klíčová. Ruské síly tam masivně nasazují rušičky signálu GNSS a dokážou jimi degradovat přesnost řady západních zbraní.

Mk2 na to odpovídá navigační redundancí. Příbuzná střela Storm Shadow/SCALP, kterou MBDA rovněž vyrábí, kombinuje inerciální navigaci, GPS, korelaci terénu a v závěrečné fázi infračervený hledač porovnávající aktuální obraz cíle s uloženým referenčním snímkem. Rušení satelitního signálu tak střelu „neoslepí“, protože má k dispozici další nezávislé vrstvy navedení. U Mk2 lze bezpečně předpokládat stejnou logiku, navíc posílenou o nový protirušicí prvek.

Ze stávající námořní verze rodiny NCM známe délku 6,5 metru, hmotnost 1 400 kilogramů a vysokou podzvukovou rychlost. Kolik přesně váží Mk2 a jakou nese bojovou hlavici, MBDA zatím neříká.

Srovnání: Tomahawk, Taurus, Kalibr

Zasadit novou střelu do kontextu pomáhá jednoduchá tabulka:

Tomahawk má na papíře delší dolet a desítky let operačních zkušeností. Storm Shadow s doletem přes 250 kilometrů a Taurus s přes 500 kilometry jsou zase čistě letecké zbraně, nedají se odpálit z mobilního pozemního odpalovače. Ruský Kalibr dosahuje podle odhadů CSIS až 2 500 kilometrů, ale je dostupný výhradně z ruských plavidel a ponorek.

Mk2 tedy není papírově nejdelší ani nejrychlejší. Její skutečná hodnota spočívá jinde: je to první evropská střela s plochou dráhou letu, která od počátku počítá s pozemním odpalem z mobilních vozidel, synchronizovanými salvami na jeden cíl a evropskou dodavatelskou suverenitou. Žádná americká exportní brzda, žádné čekání na politické rozhodnutí Bílého domu.

Proč nízký let, a ne hypersonická rychlost

MBDA vsadila na filozofii „být vidět co nejpozději“ místo „být co nejrychlejší“. Střela letící nízko nad terénem zůstává pod radarovým horizontem protivníka déle než balistická nebo hypersonická zbraň na vysoké trajektorii, to potvrzuje i studie amerického Congressional Budget Office. Zmenšený radarový odraz Mk2 tento efekt ještě zesiluje.

Hypersonické střely přinášejí jiný typ výhody: extrémní rychlost komplikuje reakci protivzdušné obrany. Jenže jejich vývoj je technologicky náročnější, dražší a pomalejší. Podle další studie CBO nejde o automaticky lepší cestu pro každou armádu. MBDA zvolila variantu, kterou evropský průmysl dokáže zvládnout v realistickém čase, s prvním pozemním systémem od roku 2029.

Mobilní odpalovač má být rozvinutelný za méně než 15 minut i z nepřipravených pozic. Čtyři střely připravené k okamžitému odpalu, rychlá změna stanoviště před nepřátelským protiúderem. Přesný čas opuštění pozice po salvě firma neuvádí, ale celý koncept zjevně míří na logiku „vystřel a zmiz“, kterou si válka na Ukrajině vynutila jako standard přežití.

Co to znamená pro Česko a střední Evropu

Výpadek plánovaného amerického rozmístění v Německu se střední Evropy dotýká přímo. Původní plán měl přinést americkou kapacitu hlubokého úderu do regionu už letos. Její absence znamená slabší okamžité odstrašení, a pozdější německý nákup Tomahawků tuto mezeru zacelit může, ale ne ze dne na den.

Česká republika zatím ve svém rozvojovém konceptu armády do roku 2035 žádný projekt pozemní střely s plochou dráhou letu nemá. Rozpočet ministerstva obrany na rok 2026 navíc přesouvá část nových investic do let 2027–2029. Teoreticky by ČR mohla systém MBDA pořídit v rámci širší evropské spolupráce, prakticky by to vyžadovalo nové politické zadání i financování. Spíš než vlastní nákup je pro Česko realistická cesta skrze aliační architekturu, tedy spoléhat na to, že systém budou mít sousedé.

Evropa dnes nemá plnohodnotnou náhradu za americké zbraně v jednotkách. Ale poprvé má vlastní projekt ve stejné kategorii schopností, s jasným harmonogramem a bez nutnosti žádat o svolení za oceánem. To není konec americké role v evropské obraně. Je to konec její technologické výlučnosti.