Indonésie zahájila v loděnici PT PAL v Surabayi výrobu první ze dvou konvenčních útočných ponorek Scorpène Evolved. Francie k tomu předává nejen výkresy, ale celý průmyslový ekosystém.
V říjnu 2024 vplula loď čínské pobřežní stráže CCG 5402 do vod severního Natunského moře, které Indonésie považuje za svou výlučnou ekonomickou zónu. Zasáhla proti průzkumu pro státní ropnou společnost Pertamina a Jakarta musela povolat námořnictvo i pobřežní agenturu Bakamlu. Incident nebyl první a s největší pravděpodobností nebude poslední. Čínské nároky v Jihočínském moři, vykreslované takzvanou devítibodovou čárou, se překrývají s indonéskou jurisdikcí v prostoru bohatém na ryby, plyn a klíčové námořní trasy. Indonésie si proto objednala něco, co má zvýšit cenu jakéhokoli budoucího nátlaku: dvě moderní ponorky schopné operovat v mělkých i hlubokých vodách regionu.
Co přesně Indonésie staví
Scorpène Evolved je nejnovější varianta francouzské konvenční útočné ponorky, kterou vyrábí Naval Group. Starší verze slouží v námořnictvech Chile, Malajsie, Brazílie a Indie. Indonéská konfigurace ale představuje evoluční skok. Trup měří 72 metrů, výtlak se pohybuje mezi 1 600 a 2 000 tunami a pod hladinou dosahuje rychlosti přes 20 uzlů, tedy zhruba 37 km/h. Maximální hloubka ponoru přesahuje 300 metrů. Výzbroj tvoří šest torpédometů ráže 533 mm s kapacitou 18 zbraní, torpéd nebo protilodních střel. Srdcem elektroniky je bojový systém SUBTICS.
Klíčová odlišnost od starších Scorpène spočívá v pohonu. Indonéská verze nese plnou lithium-iontovou bateriovou konfiguraci, která zkracuje dobu dobíjení, zlepšuje taktické manévrování a snižuje takzvaný poměr indiskrece, tedy čas, po který musí ponorka vystavit šnorchl nad hladinu a stát se zranitelnou. Lithium-iontové baterie na ponorkách nejsou naprostou novinkou (Japonsko dodalo v březnu 2025 ponorku Raigei s obdobnou technologií), ale v kombinaci s transferem know-how a lokální stavbou jde o unikátní program.
Od podpisu k prvnímu řezu oceli
Časová osa programu vyžaduje přesné rozlišení několika milníků. Kontrakt mezi Naval Group, PT PAL a indonéským ministerstvem obrany nabyl účinnosti 23. července 2025. Loděnice PT PAL o osm dní později oznámila spuštění produkčního procesu. Kvalifikační výrobní sekce, tedy zkušební svařování a ověřování schopností indonéských pracovníků, byla oficiálně zahájena 12. prosince 2025. Podle zpravodajského servisu Janes byl první řez oceli vedoucího člunu posunut na červenec 2026. Ještě v květnu 2026 agentura ANTARA popisovala program jako ve fázi předvýroby.
Pevný termín zařazení do služby zatím nebyl oficiálně potvrzen. Starší výrok šéfa PT PAL z října 2024 mluvil o cíli dokončení v roce 2028, ale reálný průběh kvalifikační výroby naznačuje, že první ponorka by mohla být hotová spíše v první polovině třicátých let.
Co znamená „kompletní technologie“
Předání kompletní technologie není nadsázka, ale vyžaduje vysvětlení. Nejde jen o dodání výkresů a ocelových plechů. Naval Group popisuje program jako celostní transfer průmyslových schopností. Konkrétně to zahrnuje:
- Výcvik indonéských svářečů přímo ve Francii
- Vyslání přibližně 50 francouzských expertů do loděnice v Surabayi
- Vyškolení více než 400 indonéských inženýrů
- Dodání simulátoru a výcvik posádek, instruktorů i operátorů simulátoru
- Integrovanou logistickou podporu včetně materiálu na tři mise nebo zhruba rok provozu
- Řízení, provoz a údržbu, které mají probíhat v Indonésii
Naval Group si navíc k 1. červenci 2025 založila v Indonésii dceřinou společnost PT Naval Group Nusantara a podepsala memoranda o porozumění s indonéskými obrannými firmami i s výzkumnou agenturou BRIN. Francouzská firma svůj exportní model dlouhodobě staví na kontrolovaném přenosu znalostí, stejný princip uplatnila v Indii při stavbě ponorek třídy Kalvari a v Brazílii u programu Riachuelo. Indonésie tedy není výjimkou, ale zatím nejambicióznějším případem, protože PT PAL má využít sto procent svých výrobních kapacit.
Pro Indonésii je podstatné, že nejde o první ponorkovou zkušenost. Loděnice PT PAL už dříve dokončila třetí člun třídy Nagapasa (jihokorejský design Chang Bogo), takže základ průmyslové kompetence existuje. Scorpène Evolved na něj navazuje a posouvá ho výš.
Dvě ponorky proti čínské flotile
Realisticky: dvě ponorky regionální rovnováhu nepřepíší. Podle výroční zprávy amerického Pentagonu z prosince 2024 provozuje čínské námořnictvo PLAN šest balistických raketových ponorek třídy SSBN, šest jaderných útočných ponorek SSN a 48 konvenčních útočných ponorek s AIP pohonem, z toho nejméně 21 tvoří moderní třída Jüan. Indonésie má v aktivní službě čtyři ponorky starších tříd Cakra a Nagapasa.
V regionu jihovýchodní Asie přitom Indonésie není sama. Vietnam vybudoval flotilu šesti ruských ponorek třídy Kilo. Malajsie provozuje dvě starší Scorpène. Singapur disponuje třídou Invincible, plavidly o délce 70 metrů a výtlaku kolem 2 200 tun s posádkou 28 osob, a staršími čluny třídy Archer.
Podle nás ale číselné srovnání míjí podstatu. Scorpène Evolved není nástroj pro zrcadlení čínského objemu. Je to nástroj pro odepření moře, tedy pro komplikování přístupu protivníka do konkrétního prostoru. Stealth ponorka s 18 zbraněmi a lithium-iontovým pohonem operující v mělkých vodách kolem Natunských ostrovů a na průchodech mezi Jihočínským mořem a Indickým oceánem (Karimataským průlivem, Sundským průlivem) dokáže výrazně zvýšit nejistotu a náklady jakékoli nátlakové operace. Nemusí vyhrát námořní bitvu. Stačí, když protivník nebude vědět, kde je.
Proč to zajímá i Evropu
Jihočínské moře je světový obchodní uzel, kudy proudí zboží za biliony dolarů ročně. Česká strategie pro Indo-Pacifik z roku 2022 výslovně označuje rostoucí čínský vliv a napětí v tomto regionu za téma s přímými dopady na Evropu. Evropská unie prostřednictvím nástroje koordinované námořní přítomnosti koordinuje námořní a vzdušná aktiva členských států na podporu svobody plavby. Během českého předsednictví v Radě EU v roce 2022 Praha hostila Pražský dialog o Indo-Pacifiku, kde se řešily vztahy EU-ASEAN včetně bezpečnostní dimenze.
Přímá česká průmyslová stopa v indonéském ponorkovém programu veřejně doložena není. Vazba je strategická a diplomatická: Česko jako součást EU a NATO má zájem na tom, aby klíčové námořní trasy zůstaly otevřené a aby pravidla na moři určovalo mezinárodní právo, nikoli jednostranné nároky.
Indonésie si nekupuje jen dvě ponorky. Kupuje si právo být příště méně závislá na cizím dodavateli, a schopnost říct Pekingu, že průjezd kolem Natun už nebude zadarmo.