Ukrajince čeká peklo, jaké tu dlouho nebylo. Rusové nahromadili přes 6 000 Geranů na masivní úder. Ale mají slabinu

Dne 13. května letošního roku se nad Ukrajinou odehrálo něco, co dosavadní statistiky neznaly. Útok trval přes třicet hodin, přicházel ve vlnách a zahrnul 1 567 dronů a 56 střel různých typů. Jen o necelé dva měsíce dříve, 24. března, Rusko za jediný den vypustilo 999 dronů, do té doby absolutní rekord. Obě čísla pocházejí přímo z hlášení ukrajinského ministerstva obrany. A obě naznačují, kam směřuje další eskalace: ke kumulovaným úderům, jejichž smyslem není jen ničit, ale systematicky vyčerpávat ukrajinskou protivzdušnou obranu.

Šest tisíc dronů v zásobě, co víme a co ne

Přesné číslo „6 200 Geranů“ se v otevřených primárních zdrojích nepodařilo ověřit na konkrétní srpnový datum. Co ale veřejně existuje, je odpověď ukrajinské vojenské rozvědky HUR pro server RBC-Ukraine z června 2025: Rusko tehdy disponovalo více než 6 000 úderných bezpilotníků typu Geran-2, Šáhid-136 a Harpia-A1 a k tomu dalšími přes 6 000 klamných dronů Gerber. HUR zároveň uvádělo schopnost nasadit až 500 dronů denně, včetně klamných cílů.

Zásoba v řádu tisíců kusů je tedy věrohodná. A hlavně, Rusko ji nehromadí náhodou. Analytická rekapitulace nasazení šáhidových dronů v roce 2025, kterou zpracoval washingtonský Institute for Science and International Security, popisuje zásadní taktický posun: Moskva přešla od modelu „vyrobit a hned vypustit“ ke kumulovaným masovým úderům trvajícím pět až osm dnů. Mezi špičkami zásoby hromadí. Pak udeří najednou.

Proč je to peklo, a pro koho

Logika je brutálně jednoduchá. Stovky dronů letících z různých směrů, v různých výškách a rychlostech, doplněné balistickými a řízenými střelami, mají za úkol zahlcit radary, vyčerpat obsluhy protivzdušné obrany a spotřebovat zásoby interceptorů. Útok z 13. května tuto taktiku potvrdil v praxi: trval přes třicet hodin a přicházel ve více vlnách, takže obránci neměli čas na odpočinek ani přeskupení.

Cíle se opakují: energetická infrastruktura, plynárenské uzly, logistická centra, průmyslové podniky. Z regionů se nejčastěji objevují Kyjev, Charkov, Sumy, Oděsa, Dnipropetrovská a Záporožská oblast. Ukrajinské ministerstvo obrany navíc upozorňuje na rostoucí zaměření i na civilní infrastrukturu v západních oblastech země.

Pro srovnání: v roce 2025 byly dosavadní rekordy výrazně nižší, 728 dronů 9. července a 823 vzdušných cílů 7. září. Letošní čísla jsou v úplně jiné kategorii.

Slabina, která ale není záruka

Rusko umí vytvořit mimořádně ničivou špičku. Co neumí, je držet takové tempo bez přestávky. A právě tady leží slabina.

Podle informací ukrajinské vojenské rozvědky DIU, které zprostředkovala Ukrajinska Pravda, Rusko sice už sériově vyrábí proudové verze Geran-4 (rychlost až 500 km/h) a Geran-5 (až 600 km/h), ale současná kapacita dosahuje maximálně 500 kusů těchto verzí měsíčně. Cílem Moskvy je dostat proudové Gerany na polovinu celé šáhidové produkce, zatím tam ale není.

Analytická data za rok 2025 navíc ukazují, že po červencovém vrcholu nasazení se objevily známky výrobní saturace a komponentových omezení. Jinými slovy: Rusko musí mezi masivními údery kumulovat zásoby, protože jeho továrny nestíhají vyrábět v tempu, které by umožnilo útočit v rekordní intenzitě každý den.

To je důležité okno. Není to záruka bezpečí, ale je to čas, který Ukrajina může, a aktivně ho využívá, na posílení obrany.

Jak se Ukrajina brání a co dělá Česko

Čísla obrany jsou pozoruhodná. V květnu 2026 Ukrajina podle ministerstva obrany zachytila 7 476 z 8 150 dronů, úspěšnost 91,73 %. Při rekordním dni 24. března neutralizovala přes 94 % všech vzdušných cílů. To jsou výsledky, které by ještě před dvěma lety zněly nereálně.

Za těmito čísly stojí technologický skok. Ukrajina nasadila radarově naváděné interceptory JEDI Shahed Hunter, které létají rychlostí přes 350 km/h a pokrývají ochranný poloměr až 40 kilometrů. Platforma Brave1 představila systém automatizující 95 % procesu zachycení dronu, od detekce po zásah. Odpověď na Gerany už dávno není jen klasická protivzdušná obrana se sovětskými kořeny.

Česko se do tohoto úsilí zapojuje. Ministr zahraničí Petr Macinka při lednové návštěvě Kyjeva označil protidronovou obranu za klíčovou prioritu a hovořil o konkrétní česko-ukrajinské spolupráci v oblasti munice a dronů. Česká armáda navíc letos v dubnu uspořádala cvičení Federated Cloud 2026 zaměřené právě na ochranu obyvatel a kritické infrastruktury před bezpilotními hrozbami. Nejde o abstraktní solidaritu, jde o přenos válečné expertizy, která se může hodit i na našem území.

Závod, který nekončí

Rusko se pokouší překonat ukrajinskou obranu objemem a kombinací různých typů hrozeb. Ukrajina odpovídá automatizací, rychlostí a inovací. Každý rekordní útok zatím narazil na obranu, která zachytila přes devět z deseti cílů, ale i těch zbývajících několik procent znamená zničené domy, rozbitou infrastrukturu a mrtvé civilisty. Slabina ruské výroby dává Ukrajině čas. Otázka je, jestli ho dokáže využít rychleji, než Moskva své továrny přestaví.