Koncem dubna 2026 Kyjev během tří dnů schválil nové úderné operace, rozšířil sankční seznamy a oznámil, že dosah ukrajinských dronů 1 500 kilometrů „už není novinka“.
Volodymyr Zelenskyj stál 29. dubna před kamerou a mluvil o „dlouhodosahových sankcích“, termínu, který u něj neznamená jen právní opatření, ale celou strategii systematického ničení ruského zázemí války. Rafinerie v Krasnodarském kraji, ropné terminály u Novorossijsku, tankery stínové flotily, logistické firmy zásobující okupovaná území, výrobci komponent pro řízené střely. Všechno na jednom seznamu. Cíl je jediný: aby jih Ruska přestal fungovat jako bezpečný týl.
Tři dny, které změnily pravidla
Série Zelenského večerních projevů z 27. až 29. dubna 2026 nebyla náhodná. Každý den přidal vrstvu. Nejprve projev z 27. dubna o „ukrajinských dlouhodosahových sankcích“ a tlaku na komponenty pro ruskou zbrojní výrobu. Den nato rozhodnutí o dalším zvýšení tlaku na Rusko. A 29. dubna klíčová formulace: schválení nových operací cílících na ruský ropný sektor, vojenskou logistiku a vojenskou produkci.
Zelenskyj přitom nemluvil jen k Putinovi. Výslovně zmínil „politické vedení Ruské federace“, tedy celý řetězec od Kremlu přes generální štáb až po ředitele podniků, které válku technicky a finančně obsluhují. Varování bylo adresováno každému, kdo na válce vydělává nebo ji umožňuje.
Co přesně Ukrajina zasahuje
Škrcení jihu Ruska stojí na dvou nohách: kinetických úderech a sankčním tlaku. Obě pracují současně a míří na stejné cíle.
Na vojenské straně ukrajinské ministerstvo obrany uvádí, že jen v lednu a únoru 2026 zasáhlo 13 ropných a plynárenských objektů v Rusku. Mezi nimi Ilskou rafinerii a Slavjansk ECO v Krasnodarském kraji, klíčové zdroje paliva pro jižní vojenské uskupení. V květnu pak přibyly terminály Šescharis a Grušovaja v Novorossijsku, Tamanneftěgaz na černomořském pobřeží, Taganrog i Feodosija na Krymu.
Na sankční straně jde o stále širší okruh:
- 23 plavidel stínové flotily vyvážejících ruskou ropu pod falešnými vlajkami
- 26 osob a 31 právnických subjektů napojených na ruský vojensko-průmyslový komplex
- 11 firem obcházejících sankce, včetně výrobců komponent pro střely Ch-101, Ch-59M2 a Iskander-K
- 10 logistických a poštovních společností zásobujících okupovaná území a dovážejících mikroelektroniku
- 10 ruských mobilních operátorů zajišťujících komunikační infrastrukturu okupace
Poslední bod je důležitý. Ukrajina v červnu 2026 rozšířila tlak i na digitální rovinu, na operátory, kteří v okupovaných oblastech šíří ruské vysílání a zajišťují spojení pro okupační správu. Blokáda tak dávno není jen o lodích a ropě.
Černomořská flotila pod tlakem
Výsledky ukrajinské námořní kampaně jsou měřitelné. Podle ukrajinského ministerstva obrany bylo k dubnu 2026 zničeno nebo těžce poškozeno zhruba 30 % bojových prostředků ruské Černomořské flotily. Černé i Azovské moře se pro ruská vojenská plavidla staly vysoce rizikovým prostorem.
To neznamená, že Rusko přestalo útočit na ukrajinskou infrastrukturu. Ale ukrajinské přístavy fungují dál; k 12. březnu 2026 odbavily přes 15 milionů tun nákladu, z toho 8,5 milionu tun obilí z přístavů Velké Oděsy. Černomořský koridor žije, byť pod neustálou hrozbou. Každé další vyhrocení se nicméně promítá do světových cen: FAO v červenci 2026 zaznamenala meziměsíční růst cen pšenice o 5,8 %, částečně právě kvůli obavám z narušení černomořských exportů.
Evropa přidává vlastní vrstvu
Ukrajinský tlak nestojí osamoceně. Šest dní před Zelenského klíčovým projevem, 23. dubna 2026, přijala Rada EU dvacátý sankční balík proti Rusku, 120 nových zápisů mířících do energetiky, vojensko-průmyslového komplexu, obchodu a finančních služeb včetně kryptoměn. Synchronizace není náhodná.
Česká republika je v tomto rámci zajištěná lépe než kdykoli dřív. Od dubna 2025 pokrývá ropovod TAL-PLUS plnou roční spotřebu země, až 8 milionů tun ročně ze západního směru. Přímá závislost na ruské ropě skončila. České ministerstvo zahraničí navíc vede vlastní sankční seznam podle zákona č. 1/2023 Sb. a Česko se podílí i na bezpečnostní spolupráci s Ukrajinou v oblasti protivzdušné obrany.
Od příprav k systematickému škrcení
Podzim 2025 byl o budování kapacit: dohody o stíhačkách Gripen, koordinace sankčních kroků s partnery, spolupráce s Českem a Polskem na ochraně vzdušného prostoru. Jaro 2026 je o jejich nasazení. Drony létají dál, sankční seznamy rostou rychleji, cíle se rozšiřují z vojenských objektů na celou ekonomickou a servisní infrastrukturu, která válku drží v chodu.
Zelenskyj svou strategii shrnul jednoduše: nové operace, rostoucí dosah, legitimní cíle v ruském zázemí. Kreml si na jaře 2026 nemůže být jistý ani svými rafineriemi, ani svými tankery, ani svými logistickými firmami. A přesně o to Kyjevu jde, aby válka přestala být pro ruské vnitrozemí vzdálenou operací bez nákladů a začala bolet tam, kde se počítají peníze, palivo a spojení.