Rusové tiše vylepšili Iskandery, budou ničivější než kdy dříve. Nová navigace má odolat ukrajinskému rušení

Válka na Ukrajině, která trvá už více než čtyři roky, se dávno přesunula i do elektromagnetického spektra. Právě tam se v posledních měsících odehrává závod, který rozhoduje o tom, jestli ruská balistická střela dopadne na zamýšlený cíl, nebo jestli ji ukrajinské systémy elektronického boje dokážou svést z kurzu. Začátkem července 2026 se na fotografiích trosek a ve vojensky orientovaných kanálech objevil důkaz, že Rusko do tohoto závodu nasadilo novou kartu: navigační komplex Kometa-M12R-VT. Ruské ministerstvo obrany úpravu veřejně nepotvrdilo. Informace pronikla přes telegramový kanál „Polkovnik GŠ“ a následně ji převzala ukrajinská i mezinárodní OSINT komunita. A právě v té tichosti se skrývá podstata: Moskva nemá důvod prozrazovat, jak rychle reaguje na ukrajinská protiopatření.

Co přesně se na střele změnilo

Střela 9M723, hlavní munice systému Iskander-M (v kódu NATO SS-26 Stone), získala do nosové části digitální anténní mřížku s dvanácti přijímacími prvky. Označení modulu zní Kometa-M12R-VT a podle dostupných analýz jde o chráněný satelitní navigační přijímač pracující na principu takzvané CRPA, řízené anténní soustavy s adaptivním přijímacím diagramem.

Klíčové je, že tato úprava nesouvisí s motorem, doletem ani bojovou hlavicí. Jak výslovně uvádí Army Recognition, jde čistě o změnu navedení. Starší navigační aparatura Kometa-R8, umístěná v zadní části střely a využívající dvě digitální mřížky ARP-4T, přitom podle veřejně dostupných popisů zůstává na místě. Nový modul ji tedy spíše doplňuje než nahrazuje; střela tak získává dvě vrstvy navigace pro různé fáze letu. Nosová Kometa-M12R-VT pracuje v počáteční a střední fázi, zadní Kometa-R8 přebírá v závěrečné.

Proč dvanáct prvků znamená problém pro ukrajinské rušení

Technologie CRPA funguje na jednoduchém, ale účinném principu. Více fyzicky oddělených anténních prvků umožňuje elektronice upravovat přijímací diagram tak, aby potlačila směr, odkud přichází rušení, a naopak zvýhodnila pravé družicové signály GLONASS. V odborné literatuře platí pravidlo N-1: soustava s N prvky dokáže teoreticky potlačit až N-1 nezávislých zdrojů rušení. U dvanáctiprvkového řešení to znamená schopnost vyrovnat se až s jedenácti simultánními rušiči.

Na některých vojenských kanálech se proto objevil odhad, že k potlačení jedné takto vybavené střely by bylo zapotřebí jedenáct a více systémů elektronického boje. Toto číslo je ale třeba brát jako neověřený odhad, nikoli jako potvrzený fakt; nezávislé ověření jsme nenašli. Co však říci lze s jistotou: předchozí osmiprvková Kometa-R8 měla nižší odolnost vůči rušení. Nárůst na dvanáct prvků je kvalitativní skok.

Samotná existence takové úpravy přitom silně naznačuje, že ruská strana považuje ukrajinské rušení a spoofing za reálný problém. Jinak by do navedení neinvestovala další ochrannou vrstvu. Současně ale neplatí, že rušení „přestane fungovat“; CRPA zvyšuje odolnost, nikoli imunitu. Jde o průběžný závod opatření a protiopatření.

Co znamená „ničivější“ v praxi

Střela 9M723 má podle údajů CSIS Missile Threat dolet až 500 kilometrů a nese bojovou hlavici o hmotnosti 480 až 700 kilogramů. Rychlost v terminální fázi dosahuje přibližně Mach 6–7 (zhruba 7 350–8 575 km/h), což z ní činí mimořádně obtížný cíl pro protivzdušnou obranu. Tyto parametry se nezměnily.

Co se změnilo, je pravděpodobnost, že tato hlavice dopadne přesně tam, kam má. V prostředí nasyceném ukrajinskými systémy elektronického boje dříve docházelo k degradaci navigace; střela mohla minout zamýšlený cíl o desítky až stovky metrů. Pokud nový navigační modul skutečně drží trasu i pod intenzivním rušením, stejná hlavice s identickou náloží způsobí větší škodu jednoduše proto, že zasáhne přesněji.

Pro srovnání: americký ATACMS (MGM-140/164), který Ukrajina sama používá, spoléhá na GPS-zvýšenou inerciální navigaci. Jeho varianta Block IA přidala GPS navedení právě proto, aby zvýšila přesnost hlubokých úderů. Obě strany konfliktu tedy řeší totéž: jak udržet satelitní navigaci funkční na bojišti, kde se elektromagnetické spektrum stalo zbraní.

Riziko roste hlavně pro pevné a časově citlivé cíle: velitelská stanoviště, logistické uzly, pozice protivzdušné obrany, energetickou infrastrukturu. V této válce často nerozhoduje jen výkon rakety, ale schopnost přežít elektromagnetické bojiště, a právě tam Iskander posílil.

Kolik střel a jak rychle

Zjištěná úprava by zůstala kuriozitou, kdyby se týkala jednotek kusů. Jenže kontext naznačuje opak. Ukrajinská vojenská rozvědka HUR v červnu 2026 odhadla, že ruský průmysl plánuje v roce 2026 dodat až 700 střel 9M723, tedy přibližně 55 až 60 měsíčně. Při tomto tempu může Rusko měsíčně odpalovat kolem stovky balistických raket a zároveň udržovat zásoby na stabilní úrovni.

Kolik z těchto střel už nese novou Kometu-M12R-VT, veřejně doloženo není. Fotografie trosek a analýzy potvrzují nález na části použitých střel, nikoli plošné nasazení. Ale trend je zřejmý a zapadá do širšího ruského vzorce. Výrobce navigačních modulů Kometa, podnik VNIIR-Progress v Čeboksarech, dodává podobné anténní sestavy i pro drony Šáhid, klouzavé bomby UMPK/KAB a střely s plochou dráhou letu Iskander-K. Právě proto se stal terčem ukrajinských úderů; Generální štáb Ukrajiny potvrdil zásah tohoto závodu už v červnu 2025.

Jak se bránit a co dělá NATO

Systém Patriot PAC-3, hlavní západní prostředek proti taktickým balistickým střelám, zůstává relevantní. Jde o interceptor s přímým zásahem navržený přímo pro tento typ cíle a dosavadní úprava Iskanderu míří do navigace, nikoli do kinematiky letu; střela neletí rychleji ani po jiné trajektorii. Patriot se nestává zastaralým. Ale navedení odolnější vůči rušení může zvýšit šanci, že střela doletí po správné dráze až do zóny obrany, kde na ni musí čekat dostatek interceptorů.

A právě v tom tkví problém. Interceptory jsou drahé a je jich málo. Proto Evropa reaguje nejen dodávkami, ale i systémově. Dne 13. července 2026 vznikla v Paříži Integrovaná protibalistická koalice pod kódovým označením FREYJA, do níž vstoupily Ukrajina, Francie, Německo, Itálie, Velká Británie a další státy. Cílem je rozšířit kapacity nad rámec stávajících systémů Patriot, SAMP/T, IRIS-T a NASAMS.

Na východním křídle NATO se posiluje i národními nákupy: Polsko zavádí Patriot v rámci programu Wisła, Česká republika zavádí čtyři baterie systému SPYDER jako vrstvu protivzdušné obrany, byť specializovanou protibalistickou vrstvu třídy Patriot jsme u České republiky nedoložili. Odpověď na vylepšené Iskandery tak neleží jen v rušení, ale v kombinaci radarového pokrytí, vrstvené obrany, pasivní ochrany, disperze sil a úderů na ruskou výrobní základnu.

Dvanáct anténních prvků v nose jedné střely nezní jako převratná zpráva. Ale v konfliktu, kde se o výsledku zásahu rozhoduje v elektromagnetickém spektru ještě dříve než v okamžiku dopadu, je to posun, který si Kyjev ani jeho spojenci nemohou dovolit ignorovat.