Putin je zodpovědný za smrt vlastních civilistů, hazarduje s osudem Ruska. Zelenskyj přikázal útoky ještě zesílit

Když v srpnu 2025 dopadly na Valujský okres v Belgorodské oblasti další ukrajinské drony, regionální úřady hlásily mrtvé civilisty. Podle oficiálních výstupů oblasti létalo nad ní během jednoho dne kolem 120 bezpilotních prostředků, z toho 34 právě nad Valujským okresem. Gubernátor mluvil o obětech, zraněných, poškozených domech. A přesně v tu chvíli se znovu otevřela otázka, kterou Kreml nechce slyšet: kdo za to nese odpovědnost? Odpověď je jednoduchá. Bez Putinovy invaze by Belgorod nebyl pod palbou.

Politická odpovědnost, ne náhoda

Vladimir Putin rozpoutal v únoru 2022 plnohodnotnou válku proti Ukrajině. Tím z ruského pohraničí udělal logistické zázemí invaze, a zároveň legitimní cíl ukrajinské sebeobrany. NATO opakovaně potvrdilo, že Ukrajina má právo zasahovat vojenské cíle na území agresora. Tehdejší generální tajemník Jens Stoltenberg to řekl přímo: právo na sebeobranu nekončí na hranici útočníka.

Putin tedy neprohrává jen v tom, že Ukrajina útočí. Prohrává v tom, že válka trestá regiony, které měl jeho režim držet mimo přímý dosah fronty. Belgorodská oblast funguje v permanentním bezpečnostním režimu. Oficiální web regionu otevřeně mluví o potřebě „dále zesilovat ochranu tras a infrastruktury proti dronům“, což je nepřímé přiznání, že stávající obrana nestačí. Stát situaci neřeší návratem k normálu, ale militarizací civilního prostoru.

Čím Kreml hazarduje

Čísla z Belgorodské oblasti jsou výmluvná. Jen za rok 2025 region kompenzoval škody na více než 2 600 poškozených automobilech v hodnotě přes 600 milionů rublů, tedy zhruba 150 milionů korun. Obcím a záchranným službám bylo předáno 247 obrněných vozidel, aby vůbec mohly fungovat. Sanitky, hasiči, komunální služby, to vše jezdí v pancéřovaných autech jako v aktivní válečné zóně.

Co to znamená pro Rusko v širším měřítku:

• Bezpečnost pohraničí je fakticky neudržitelná proti masovým dronovým vlnám. Levné bezpilotní prostředky zahlcují obranu, kterou statické systémy protivzdušné obrany nedokážou pokrýt na stovkách kilometrů hranice.
• Důvěra obyvatel ve stát eroduje. Lidé žijí v režimu permanentního rizika, ne v míru.
• Rozpočtové náklady na kompenzace, obrněná vozidla a dodatečnou ochranu rostou, a to v době, kdy ruský rozpočet už tak nese obrovskou zátěž válečných výdajů.

Putin svým rozhodnutím proměnil Belgorod a další pohraniční regiony ve faktické týlové bojiště. A nedokáže je z něj dostat zpět, dokud válka trvá.

Zelenskyj a strategie hlubokých úderů

Na ukrajinské straně mezitím probíhá systémová eskalace, která nemá nic společného s improvizací. Volodymyr Zelenskyj v létě 2025 opakovaně zdůrazňoval, že ruská logistika a palivová infrastruktura „to cítí“. V projevu z 26. srpna explicitně mluvil o tom, že Ukrajina bude pokračovat v úderech na zásobovací řetězce nesoucí ruskou válečnou mašinérii.

Klíčovou postavou této strategie je Robert Brovdi, známý pod přezdívkou Madžar. Nejde o pouhého frontového velitele proslulé brigády „Ptáci Madžara“, dekretem prezidenta ze 3. června 2025 byl jmenován velitelem Sil bezpilotních systémů, tedy celého samostatného druhu vojsk. Pod jeho velením funguje projekt Linie dronů, koncipovaný jako systém škálování nejefektivnějších bezpilotních jednotek. Cílem je zasahovat cíle ve strategické hloubce stovek kilometrů od linie kontaktu.

Konkrétní příklad ze 17. srpna 2025: podle zdroje z ukrajinské vojenské rozvědky HUR zasáhly ukrajinské drony železniční stanici Liski ve Voroněžské oblasti, tedy hluboko v ruském týlu, s cílem přerušit dodávky munice a personálu na frontu. Nejde o náhodný zásah. Jde o doktrínu.

Válka se rozlévá

Eskalace má přesahy daleko za Belgorod. Zelenskyj 21. srpna 2025 upozornil, že Rusko zaútočilo 574 drony a 40 raketami, přičemž jeden ruský útočný dron pronikl do vzdušného prostoru Polska. Další incidenty zaznamenala Litva. Pro země NATO, Českou republiku nevyjímaje, to není abstraktní hrozba.

Premiér Petr Fiala opakovaně rámoval podporu Ukrajiny jako součást evropské bezpečnosti. Po jednání koalice ochotných v červenci 2025 řekl, že „pokud chceme v Evropě mír, nesmíme ustupovat agresorům“. Česká pozice je jasná a ukrajinské hluboké údery na ruskou logistiku jsou její logickou součástí.

Pro srovnání: mimořádně velké dronové vlny, kdy Rusko tvrdí sestřelení přes dvě stě ukrajinských bezpilotních prostředků za noc, se v průběhu roku 2025 opakovaly několikrát. Nejde o výjimku, ale o nový standard války. Standard, který Kreml nedokáže zastavit.

Co z toho plyne pro Rusko

Putin stojí před problémem, který si sám vytvořil a který nemá čistě vojenské řešení. Dokud trvá invaze, Belgorodská oblast zůstane pod tlakem. Dokud Ukrajina škáluje dronové kapacity, hloubka úderů poroste. A dokud Kreml řeší ochranu vlastních občanů obrněnými sanitkami místo ukončením války, bude odpovědnost za každou další oběť v pohraničí ležet na jediném člověku, na tom, kdo válku začal.