Ukrajinská rozvědka to řekla narovinu: „Letos žádný mír nebude.“ Putin chce celý Donbas, generální štáb má plán

Dne 3. března 2025 vyšel na RBC-Ukraine rozhovor, ve kterém Skibickyj, zástupce náčelníka Hlavní správy rozvědky (GUR) a zároveň člen ukrajinské vyjednávací delegace, rozebral ruské záměry s chirurgickou přímočarostí. Hlavní cíl Moskvy pro rok 2025? Úplné obsazení Doněcké a Luhanské oblasti. A každý útlum bojů podle něj slouží jen k přípravě dalšího náporu. Žádné příměří, žádný kompromis. Jen přeskupení a nový útok. O půl roku později, v srpnu 2025, Skibickyj pro Suspilne dodal: dokud Putin osobně nedá povel k jednání, žádné schůzky reálný výsledek nepřinesou. Mír v roce 2025 skutečně nepřišel. Ale nepřišlo ani to, co chtěl Kreml.

Co přesně rozvědka věděla a proč varovala

Skibickyj nemluvil v obecných frázích. Popsal konkrétní signály, které GUR zachytila: Rusko přeskupuje jednotky místo toho, aby je stahovalo. Doplňuje ztráty. Cvičí nové kontraktníky, pro rok 2025 jich Moskva plánovala naverbovat 343 tisíc. Připravuje munici. A vytipovává prioritní směry dalších útoků.

Ty směry pojmenoval: Pokrovsk, Toreck, Časiv Jar, Kupjansk. Zmínil i možnost útočných operací v Chersonské a Záporožské oblasti. Bezprostřední vojenský cíl byl jasný, dobýt zbytek Donbasu. Ale Skibickyj šel dál. Podle něj původní a stále platný strategický záměr Kremlu je „úplné obsazení nebo kontrola celé Ukrajiny“. Donbas je jen etapa.

Reuters v červnu 2025 přinesl z istanbulských jednání další střípek: ruské podmínky fakticky znamenaly ukrajinskou kapitulaci, ne kompromis. Výměny zajatců a těl padlých fungovaly. Politický průlom ne.

Plán existoval. Termín se posouval

Z pohledu roku 2026 má Skibického varování zvláštní váhu, protože se naplnilo přesně napůl. Mír nepřišel, v tom měl pravdu. Ale ruský generální štáb svůj harmonogram nesplnil.

Podle dat ACLED z ledna 2026 zůstávala čtvrtina Doněcké oblasti pod ukrajinskou kontrolou. Rusko nedobylo ani celý Pokrovsk. Americký dohledový report k operaci Atlantic Resolve uvádí, že Moskva v celém roce 2025 získala asi jedno procento ukrajinského území, a žádné operačně významné město.

Sám Skibickyj to v červnu 2026 komentoval: ruské plány na úplné ovládnutí Doněcké oblasti se musely opakovaně posouvat. „Nejprve do 1. dubna, teď do podzimu,“ popsal. Reuters v červenci 2026 s odkazem na zdroje blízké Kremlu potvrdil, že Putin trvá na dobytí zbývající pětiny Doněcké oblasti a zvažuje rozšiřování „bezpečnostní zóny“ i mimo Donbas. Ambice neklesají. Schopnost je naplnit ale zaostává.

Západ vidí totéž a počítá s dlouhou válkou

Skibického hodnocení není osamocené. Americká zpravodajská komunita ve svém Annual Threat Assessment 2026 píše, že Rusko „vidí málo důvodů přestat bojovat“, dokud získává území, a věří, že si vynutí urovnání za svých podmínek. Zároveň varuje, že pokračování války zvyšuje riziko přímého konfliktu mezi Ruskem a NATO.

NATO na summitu v Ankaře v červenci 2026 přislíbilo Ukrajině 70 miliard eur vojenské pomoci na daný rok. Česká muniční iniciativa podle přepisu tiskové konference aliance z června 2026 běží dál. A český vládní Program Ukrajina 2026–2030 výslovně prodlužuje bilaterální asistenci na další roky. Nikdo na západní straně zjevně nesází na rychlý mír.

Co brzdí ruský postup

Ruská armáda má být druhou nejsilnější na světě. Přesto ji na Ukrajině zadržuje menší protivník, který rozdíl v síle kompenzuje inovacemi: masovým nasazením dronů, flexibilní obranou a západní municí. Tempo ruského postupu zůstává pomalé, ztráty vysoké a podle západních analytiků hrozí Moskvě nutnost nepopulární mobilizace, pokud chce ambice v Donbasu skutečně naplnit.

Skibickyj trefil trend roku 2025 správně: mír nepřišel a Rusko eskalovalo. Jenže Moskva dokázala válku prodlužovat lépe než plnit vlastní termíny. Čtvrtina Doněcké oblasti zůstávala pod ukrajinskou kontrolou ještě na začátku roku 2026, a v létě téhož roku to byla stále pětina. Ruský plán existuje. Jeho realizace je jiný příběh.