Ruské tažení v Charkovské oblasti narazilo. Ukrajinci za sebou nechávají mrtvé okupanty a zničenou techniku

Toto číslo, které v únoru zveřejnila Ukrajinska Pravda na základě vojenských zdrojů, nejlépe vystihuje, co se děje na severních přístupech ke Kupjansku v Charkovské oblasti. Ruská armáda sem posílá jednotku za jednotkou, tlačí na obou březích řeky Oskil a snaží se město sevřít ze severu i z východu. Jenže ukrajinská obrana protivníka ničí ještě na přístupových trasách, v lesích, u plynovodních koridorů, na otevřených polích. Pole jsou podle velitelů brigády Chartija doslova poseta těly. V průměru kolem deseti mrtvých Rusů denně, v některé dny až třicet.

Dva směry, jeden cíl

Ruský plán u Kupjansku stojí na dvou osách. První vede ze severu, přes vesnice Radkivka a Petropavlivka, kde se útočníci snaží obejít město a ohrozit komunikaci na Čuhujiv. Druhou osu tvoří východní břeh Oskilu, kde Rusové tlačí přes Kovšarivku a Kivšarivku směrem na železniční uzel Kupjansk-Vuzlovyj. Cíl je jasný: rozseknout ukrajinské předmostí na východním břehu a město postupně sevřít do kleští.

Ranní hlášení Genštábu ZSU z 12. srpna evidovalo na kupjanském směru patnáct ruských útoků za předchozí den. Směry: Radkivka, Petropavlivka, severní čtvrti Kupjansku. Žádný z nich nepřinesl potvrzený průlom.

Opotřebení místo průlomu

Viktor Trehubov, mluvčí ukrajinských sil v tomto sektoru, v červenci popsal situaci bez příkras: ruský tlak zesílil na obou březích Oskilu, boje v severních čtvrtích Kupjansku jsou tvrdé, ale ukrajinské jednotky protivníka opakovaně vytlačují. Ztráty na ruské straně označil za těžké.

Jak těžké, naznačuje dynamika nasazování sil. Podle velitelů 115. mechanizované brigády Rusové musí jednotky v kupjanském směru obměňovat každé dva až tři týdny, tak rychle se opotřebovávají. Obrněnou techniku nasazují omezeně, protože její „životnost“ je na tomto úseku extrémně krátká. Severní operační velení v dubnu potvrdilo „významné ztráty na lidech i technice“ u ruského 153. tankového pluku a částí 47. tankové divize v prostoru Kovšarivky.

Rusko si prostor u Kupjansku vykupuje krví, ne rychlostí.

Kremelská propaganda versus realita

Moskva se opakovaně pokouší prezentovat dílčí průniky jako strategické úspěchy. Typický příklad: na konci března ruské zdroje prohlásily, že „zajaly“ Kivšarivku na východním břehu Oskilu. Ukrajinská strana to obratem vyvrátila a jako důkaz předložila šest zajatých a čtyři zabité ruské vojáky z téže akce. „Chtěli vztyčit prapor, skončili v zajetí,“ shrnul to ArmyInform.

Podobně v lednu Trehubov uvedl, že v samotném Kupjansku zůstávají jen desítky ruských vojáků a ukrajinské předmostí na východním břehu Oskilu se Rusům nedaří zmenšit, je stále „poměrně velké“. Tvrzení o pádu města nebo zhroucení obrany v žádném věrohodném otevřeném zdroji potvrzení nemají.

Město v ruinách, děti pod palbou

Co statistiky útoků a ztrát nezachytí, popisuje představitel kupjanské komunity v srpnovém rozhovoru: město je v troskách, bez fungující infrastruktury, zaminované, pod neustálým dronovým dohledem. Normální život tam neexistuje. V některých okolních vesnicích nelze zajistit ani pitnou vodu nebo základní zdravotní pomoc.

Podle výroční zprávy ukrajinského ombudsmana bylo v roce 2025 z Kupjanského okresu určeno k nucené evakuaci 610 dětí. Odvézt se podařilo 604. Část dětí zůstávala v bojové zóně, kde byly podle zprávy zneužity jako živý štít.

Co Kupjansk znamená pro širší frontu

Kupjansk je dopravní uzel s železničními a silničními vazbami na Charkov, Izjum, Slovjansk i Kramatorsk. Kdyby padl, ruská logistika by získala výrazně lepší přístup k dalším osám postupu. Právě proto je jeho obrana strategicky důležitá, i když nejtvrdší boje aktuálně zuří jinde. Ve stejný den, kdy Genštáb hlásil patnáct útoků u Kupjansku, evidoval třicet čtyři u Kostiantynivky a třicet sedm u Pokrovsku.

Pro Česko má vývoj u Kupjansku konkrétní rozměr. Vláda v lednu potvrdila pokračování muniční iniciativy za podmínky financování dalšími státy a ministerstvo zahraničí prosadilo program podpory Ukrajiny na roky 2026–2030 s alokací miliardy korun ročně. Boje jako ty u Kupjansku jsou přesně tím argumentem, proč taková podpora dává smysl.

Ruská armáda u Kupjansku pořád tlačí. Ale každý metr, o který se posune, stojí víc lidí a víc techniky, než si může dlouhodobě dovolit. Pole kolem města to dokazují lépe než jakýkoli briefing.