Rusové podnikli masivní hypersonický útok na Kyjev. Ukrajinské letectvo sestřelilo desítky mocných střel, neprošlo skoro nic

Krátce po půlnoci se nad Kyjevem rozsvítilo nebe. Sirény vyhnaly přes 38 tisíc lidí do stanic metra a do podzemních krytů, zatímco ukrajinské stíhačky, baterie protivzdušné obrany a mobilní skupiny elektronického boje začaly zachycovat salvu, jakou Kyjevská oblast v posledních měsících zažívá stále častěji. Rusko tentokrát namířilo hlavní směr útoku právě na hlavní město a jeho okolí a do kombinace zařadilo i hypersonické střely Cirkon, jedny z nejrychlejších zbraní ve svém arzenálu.

Co přesně Rusko vypálilo

Podle ranní bilance ukrajinského letectva salva obsahovala nejméně 46 veřejně rozpočítaných raket: 36 střel typu Ch-101, Iskander-K a Ch-59, osm námořních Kalibrů a dvě střely Banderole. K tomu ale letectvo přidalo kategorii, kterou kus po kuse nerozepsalo, a to blíže nespecifikovaný počet balistických a hypersonických prostředků zahrnujících střely Oniks, Cirkon 3M22, Iskander-M a rakety odpalované ze systému S-400. Celkový součet raketové salvy tak byl vyšší než oněch 46, přesné číslo ale ukrajinská strana veřejně neuvedla.

Součástí útoku bylo i 168 útočných dronů typu Šáhid. Dohromady šlo o kombinovaný úder s různými rychlostmi, výškami a směry přiblížení, od pomalých bezpilotníků přes řízené střely až po hypersonické Cirkony letící rychlostí přesahující pětinásobek rychlosti zvuku.

Bilance obrany: tvrdá čísla i mlha

Tam, kde letectvo zveřejnilo přesné počty, jsou výsledky mimořádné. Z 36 střel Ch-101, Iskander-K a Ch-59 jich obránci zneškodnili 31. Všech osm Kalibrů bylo sestřeleno nebo potlačeno. Obě Banderole taktéž. Z řízených a leteckých raket tedy prošlo nejvýše pět ze 44. Ke 145 sestřeleným dronům ze 168 se pak přidávají další, které se ztratily v prostoru elektronického rušení.

Jenže právě u balisticko-hypersonické vrstvy (Cirkonů, Oniksů, Iskanderů-M a střel S-400) letectvo přesnou bilanci sestřelů nezveřejnilo. A právě tady leží nejcitlivější místo ukrajinské obrany. Agentura AP v kontextu útoku připomněla, že Rusko v posledních měsících zesílilo balistické údery na Kyjev mimo jiné proto, že Ukrajina trpí chronickým nedostatkem interceptorů Patriot, jediného systému v jejím arzenálu, který dokáže tyto cíle spolehlivě zachytit.

Podle nás právě tento kontrast (téměř dokonalá bilance u řízených střel versus mlha kolem hypersonické složky) ukazuje, kde je obrana nejsilnější a kde je nejvíc pod tlakem.

Škody v Kyjevě a Brovarech

To, co proniklo, zanechalo v hlavním městě hluboké rány. V Solomjanském rajonu hořela a byla zničena horní patra devítipodlažního obytného domu. Poškozena byla škola i dětská nemocnice; podle oficiálního portálu Kyjeva mezi pacienty ani personálem nemocnice naštěstí nikdo neutrpěl zranění. Části Svjatošynského a Solomjanského rajonu zůstaly ráno bez elektřiny, energetická společnost DTEK ji do poledne obnovila.

V nedalekých Brovarech záchranáři hlásili destrukci osmého a devátého patra dalšího panelového domu a poškození dvaceti garáží. Celkem si útok vyžádal nejméně 15 obětí jen v samotném Kyjevě.

A den neskončil ranní salvou. Odpoledne drony zasáhly objekt kritické infrastruktury a město varovalo před výpadky teplé vody v Děsňanském a části Dniprovského rajonu. Ruské ministerstvo obrany mezitím tvrdilo, že zasáhlo podniky obranného průmyslu a logistická centra. Provládní televize Zvezda šla ještě dál a mluvila o zásazích pozic systémů Patriot a IRIS-T u Brovar. Žádné z těchto tvrzení nebylo nezávisle potvrzeno; ověřené následky ukazují především civilní škody.

Opakovaná taktika, ne ojedinělý experiment

Útok z 20. srpna nebyl bleskem z čistého nebe. 5. srpna ukrajinské síly evidovaly 74 raket a 496 dronů, přičemž v salvě byly výslovně uvedeny čtyři Cirkony a 24 balistických střel mířících na Kyjev. 15. června to bylo 70 raket a 611 dronů. Rok 2026 oproti předchozímu roku přinesl zřetelný posun: těžší podíl balistických a hypersonických prostředků a opakované nasazování Cirkonů proti hlavnímu městu.

Taktický záměr je podle dostupných indicií jasný: přesytit protivzdušnou obranu kombinací profilů letu, které vyžadují různé typy interceptorů a různé reakční časy. Pomalý Šáhid zaměstná mobilní skupiny a elektronický boj, řízená střela vytíží střednědobojové systémy a hypersonický Cirkon dorazí dřív, než operátor stihne přehodnotit priority. Premiér Andrej Babiš po červencovém jednání koalice ochotných mluvil o potřebě společného evropského projektu protivzdušné obrany; útoky jako ten srpnový ukazují proč.

Co drží Kyjev nad vodou

I pod tímto tlakem město funguje. Metro slouží jako kryt i dopravní tepna, tramvaje a trolejbusy se během dopoledne vrátily do provozu, elektřina byla obnovena. Kyjev na 21. srpna vyhlásil den smutku a zakázal zábavní akce. Záchranné štáby začaly pomáhat obyvatelům poškozených domů ještě za tmy.

Ukrajinská obrana proti řízeným střelám a dronům funguje tvrdě a prokazatelně. Otevřenou otázkou zůstává, jak dlouho dokáže čelit rostoucímu podílu balistických a hypersonických zbraní bez dostatku interceptorů Patriot, a právě na tuto otázku bude muset odpovědět nejen Kyjev, ale i jeho spojenci.