NATO vyslalo ke Kaliningradu EA-37B, který umí oslepit ruskou PVO. Kreml tvrdí, že ho to nezajímá, ale vzkaz dobře chápe

Šlo o EA-37B Compass Call, americký letoun elektronického útoku na platformě Gulfstream G550. Není to průzkumné „oko“ ani vzdušný radar. Je to zbraň v elektromagnetickém spektru, stroj, který podle oficiálního factsheet amerického Velitelství vzdušného boje „odepírá, degraduje a narušuje“ protivníkovy radary, komunikace, navigaci i řízení palby. Když se takový stroj objeví u Kaliningradu společně s AWACS, tankery a stíhačkami, nejde o symbolický přelet. Je to nácvik toho, jak v krizi oslepit jednu z nejhustěji vyzbrojených ruských pozic v Evropě.

Co přesně se nad Baltem odehrálo

Polské velení operaci popsalo jako plánované cvičení zaměřené na interoperabilitu. Podle serveru The War Zone, který citoval polský vojenský zdroj, šlo ale o „specializovaný průzkumný a radioelektronický letový balík“. EA-37B byl přesunut z řecké základny do polského Powidze a operoval po boku aliančního E-3A AWACS, průzkumného systému ARTEMIS II, amerických a norských stíhaček a vzdušných tankerů. Celkem se podle dostupných odhadů zapojilo několik desítek strojů.

Klíčové je složení, ne počet. Každý prvek měl svou roli:

• E-3A AWACS – vzdušný velitelský uzel a radar, který vidí stovky kilometrů daleko a koordinuje ostatní letouny.
• EA-37B Compass Call – aktivní rušič, který útočí na elektromagnetické spektrum protivníka. Nezachycuje signály pasivně, ale aktivně je přehlušuje, zkresluje a komplikuje.
• ARTEMIS II a další ISR prostředky – sběr elektronických a signálových dat o ruských emitorech.
• Stíhačky a tankery – ochrana a vytrvalost celého balíku ve vzduchu.

Dohromady to tvoří model operace, která nejdřív vidí, pak ruší a teprve tím otevírá prostor pro další síly. Přesně takový postup by Aliance potřebovala, kdyby chtěla v krizi proniknout kaliningradskou protivzdušnou bublinou.

Proč právě Kaliningrad

Ruská exkláva sevřená mezi Polskem a Litvou není jen diplomatická kuriozita. Je to předsunutá vojenská základna, kde Moskva soustřeďuje vrstvené systémy protivzdušné obrany, balistické rakety Iskander a prostředky elektronického boje. Podle litevské státní bezpečnostní služby VSD Rusko z Kaliningradu aktivně ruší a falšuje satelitní navigační signály v celém baltském regionu, a dopady přesahují vojenskou sféru, protože zasahují i civilní leteckou a námořní dopravu.

Kaliningrad je zkrátka místo, kde Rusko samo používá elektromagnetické spektrum jako zbraň. Nasadit proti němu EA-37B znamená ukázat, že Aliance umí hrát stejnou hru a má na ni lepší nástroje.

Generál Christopher Donahue, velitel amerických pozemních sil v Evropě, to letos v létě řekl otevřeně: jeho koncept Eastern Flank Deterrence Line počítá se schopností „sundat“ kaliningradskou protivzdušnou a protipřístupovou bublinu v dosud nevídaném čase. Podle něj nejde jen o přítomnost vojáků, ale o architekturu zahrnující nepřetržitý průzkum, rozhodování podporované umělou inteligencí a distribuované přesné palby.

EA-37B: nová generace starého řemesla

Compass Call není nové jméno. Pod touto značkou americké letectvo provozovalo rušiče už na platformě EC-130H Hercules. Jenže starý turbovrtulový stroj létal pomalu, nízko a s omezeným doletem. Nový EA-37B na bázi proudového Gulfstream G550 je v jiné lize:

Vyšší rychlost a dostup znamenají, že EA-37B může operovat dál od nepřátelských systémů a přitom je rušit efektivněji. Větší dolet mu dovoluje zůstat ve vzduchu déle. A proudový drak je méně zranitelný než pomalý Hercules.

Systém je přitom stále čerstvý. První stroj byl americkému letectvu dodán 23. srpna 2024, první výcviková mise s plnou bojovou rolí proběhla 2. května 2025 a počáteční operační schopnost je plánována na fiskální rok 2026. To, že se takto mladá platforma objevila u Kaliningradu, není rutina. Je to signál, že Spojené státy chtějí, aby ho viděli ti správní lidé.

Co Kreml slyší, i když mlčí

Ruská veřejná linie k aliančním aktivitám u Kaliningradu bývá bagatelizační. Moskva opakovaně zdůrazňuje, že exkláva je dostatečně chráněná a že ji západní cvičení neznepokojují. Jenže čím víc Rusko opírá svou baltskou pozici o protivzdušnou obranu a elektronický boj, tím citlivější je na stroj, který obojí dokáže degradovat.

Podle nás jde o klasický případ, kdy se oficiální rétorika rozchází s vojenskou realitou. Když se u vašich hranic objeví letoun, jehož jedinou úlohou je oslepit vaše radary a přehlušit vaše komunikace, a doprovází ho AWACS s kompletním přehledem o situaci, tanker zajišťující vytrvalost a stíhačky zajišťující ochranu, tak přesně víte, co se nacvičuje. Není třeba to říkat nahlas. Stačí to vidět na radarech, které má EA-37B za úkol rušit.

Co to znamená pro Česko a širší region

Česká republika letoun typu EA-37B nemá a mít nebude. Ale to neznamená, že stojí stranou. Prezident Petr Pavel při jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem zdůraznil českou roli tranzitní země a poskytovatele logistické podpory pro přesuny aliančních sil. Česko přispívá do předsunutých sil NATO na Slovensku, v Lotyšsku i Litvě. Kdyby se Kaliningrad stal ohniskem krize, Praha by fungovala jako týlový a dopravní uzel, ne jako první linie, ale jako nezbytná součást celé obranné architektury.

Širší důsledek je jasnější. Pokud NATO prokáže schopnost neutralizovat kaliningradskou protivzdušnou bublinu, zvedne se manévrovací prostor Aliance v celém baltském regionu. Suwalský koridor, úzký pás mezi Kaliningradem a Běloruskem, který spojuje Pobaltí se zbytkem NATO, přestane být tak snadno uzavřitelný. A Moskva ztratí jednu z klíčových karet, kterou drží nad východním křídlem Aliance.

Celá operace trvala jen pár dní. Ale vzkaz, který nese, je dlouhodobý: Aliance ví, kde jsou ruské radary, ví, na jakých frekvencích pracují, a má stroj, který je umí umlčet. Kreml to může ignorovat v tiskových zprávách. Na velitelských stanovištích v Kaliningradu to ignorovat nelze.