Italský zbrojní gigant se hrne na Ukrajinu, z Rusů strach nemá. Usídlil se přímo v Kyjevě, chce testovat zbraně ve válce

Dne 20. května 2026 se v ukrajinském firemním rejstříku objevil nový zápis: TOV Leonardo Ukraine, sídlo Lavrska 20A, Kyjev, základní kapitál přes pět milionů hřiven. Hlavní předmět činnosti: výzkum a experimentální vývoj v technických vědách. Vedle toho výroba komunikační a navigační techniky, software, inženýring, údržba optických a elektronických systémů. Žádné memorandum o porozumění, žádný nezávazný stisk rukou na veletrhu. Italský zbrojní gigant s tržbami přes 17 miliard eur ročně si v hlavním městě země, kterou denně zasypávají ruské drony a balistické střely, otevřel vlastní vývojovou základnu. A podle slov jeho šéfa Roberta Cingolaniho tam chce ještě do konce roku otestovat první komponentu svého nejambicióznějšího projektu, protivzdušného systému Michelangelo.

Proč zrovna Kyjev a proč teď

Ukrajina po více než čtyřech letech plnohodnotné ruské invaze dávno přestala být jen příjemcem západní vojenské pomoci. Proměnila se v nejrychlejší inovační laboratoř protivzdušné obrany a dronového boje na světě. Státní platforma Brave1, zřízená jako brána pro obranné inovace, provozuje program „Test in Ukraine“, který zahraničním firmám nabízí něco, co žádná evropská střelnice nedokáže: bojovou validaci proti reálným hrozbám v reálném čase.

Lorenzo Mariani, provozní ředitel Leonarda, to na letošním veletrhu ve Farnborough řekl bez diplomatických obálek: kompetence ukrajinského průmyslu získané během konfliktu jsou „skutečně výjimečné“ a spolupráce s tamním dronovým sektorem dává strategický smysl. Nejde přitom o altruismus. Leonardo potřebuje prostředí, kde jeho technologie potkají íránské šahídy, severokorejské balistické střely a ruské řízené střely Kalibr, tedy přesně ten koktejl hrozeb, proti kterému Michelangelo vzniká.

Britské ministerstvo zahraničí přitom ve svém cestovním doporučení stále uvádí, že po celé Ukrajině dochází často k dronovým a raketovým útokům a platí stanné právo. Založit v takovém prostředí firmu s fyzickou adresou není projev naivity. Je to kalkulované riziko, které říká víc než jakýkoli tiskový briefing.

Co je Michelangelo a čím se liší od Patriotu

Michelangelo Dome není jedna střela ani jeden radar. Je to integrovaná, modulární architektura protivzdušné a protiraketové obrany, kterou Leonardo představilo v listopadu 2025. Propojuje pozemní, námořní, vzdušné i kosmické senzory s velitelskými systémy, umělou inteligencí a koordinovanými efektory, včetně raketových prostředků od MBDA. Cílem je chránit kritickou infrastrukturu, města i celá území před spektrem hrozeb od rojů dronů přes řízené střely až po hypersonické zbraně.

Srovnání s konkrétními systémy nasazenými na Ukrajině ukazuje zásadní rozdíl v pojetí:

• IRIS-T SLM (Diehl Defence) je konkrétní systém střední vrstvy s dosahem do 60 km a výškovým pokrytím 20 km. Jedna baterie, jeden úkol.
• Patriot (Raytheon) je zavedená integrovaná platforma s více typy interceptorů, nasazená u 19 armád světa. Zvládá balistické střely, řízené střely i letadla.
• Michelangelo chce být vrstva nad tím vším, architektura, která systémy typu IRIS-T nebo Patriot propojí do jednoho řídicího celku a doplní je o vlastní senzory a efektory.

Zatím nejde o hotový zavedený systém. Ale už to není ani powerpointová prezentace. Začátkem prosince 2025 Leonardo v Itálii provedlo první kvalifikační odpálení systému SAMP/T NG s radarem KRONOS Grand Mobile High Power a oznámilo simulovaný záchyt balistické střely 76 km od cíle. Cingolani v březnu 2026 investorům řekl, že první komponenta pro Ukrajinu je ve výstavbě a test v reálném prostředí má proběhnout ještě letos.

Leonardo není první, ale jde nejdál

Trend západních zbrojařů zakládajících lokální entity na Ukrajině běží už od roku 2023. Rheinmetall tehdy v říjnu zřídil v Kyjevě společný podnik pro servis, údržbu a výrobu vojenských vozidel. O rok později, v říjnu 2024, otevřela v Kyjevě dceřinou společnost francouzsko-německá skupina KNDS. BAE Systems tam má právnickou osobu a kancelář od jara 2024.

Leonardo Ukraine se ale od těchto předchůdců liší šíří záběru. Zatímco Rheinmetall se soustředí na pozemní techniku a KNDS na tankovou platformu, italská firma má v rejstříku výzkum, komunikace, navigaci, software i optoelektroniku. Podle deníku Milano Finanza nejde o prosté zastoupení ani čistě obchodní kancelář, ale o entitu s vývojovým profilem, která se má napojit na ukrajinský inovační ekosystém včetně Brave1.

Český rozměr: radar z Leonarda už slouží

Leonardo není v Česku neznámou firmou. Česká armáda provozuje v rámci protivzdušné obrany radar RAT-31DL, schopný sledovat vzdušnou situaci do vzdálenosti 470 km a integrovaný do natovského systému NATINADS. Leonardo samo potvrzuje, že tento radar dodalo mimo jiné České republice.

Vztah ale není bezproblémový. Leonardo v minulosti neuspělo v české vrtulníkové soutěži a právně napadalo postup ministerstva obrany při nákupu amerických strojů H-1. Otevření ukrajinské pobočky samo o sobě české obranné vztahy nemění, ale pokud se Michelangelo osvědčí v boji, Leonardo získá argument, který žádný konkurent v evropských tendrech na protivzdušnou obranu mít nebude.

Co to znamená pro válku i pro trh

Cingolani investorům prozradil, že o Michelangelo jedná s více než dvaceti zeměmi a od konce roku 2026 chce zahájit transfer technologie do partnerských států. Ukrajinský test je tedy víc než humanitární gesto, je to prodejní strategie. Systém ověřený proti skutečným ruským střelám má na mezinárodním trhu jinou váhu než systém ověřený na polygonu v Sardinii.

Ukrajina z toho těží symetricky. Každá západní firma, která si v Kyjevě otevře vývojové centrum, přináší know-how, kapitál a signál, že na zemi za frontovou linií se dá stavět dlouhodobě. A každý úspěšný test zahraniční technologie v ukrajinském prostředí posiluje pozici platformy Brave1 jako globálního uzlu obranných inovací.

Firma se sídlem na Lavrské ulici v Kyjevě, registrovaná uprostřed války, s mandátem testovat protivzdušnou architekturu proti reálným raketám, to není gesto. Je to sázka na to, že Ukrajina bude existovat dost dlouho na to, aby se investice vrátila. A právě tahle sázka Rusko znervózňuje víc než jakákoli diplomatická nóta.