Tchaj-wan obětuje vlastní tanky, aby se naučil ničit ty čínské. Zbraně z Ukrajiny změnily celou taktiku obrany ostrova

Na záběrech zveřejněných 18. srpna 2026 tchajwanským vojenským listem Youth Daily je vidět, jak malý dron ve střemhlavém letu naráží do věže obrněnce a detonuje. Tank stojí na střelnici, na střeše má namontovanou klecovou ochranu. Nejde o simulaci ani o počítačový model. Jde o skutečný kus železa, vyřazený tank CM12, tchajwanskou verzi amerického M48A3 se 105mm kanónem M68A1, a skutečnou vysoce explozivní protipancéřovou hlavici ráže 89 mm (3,5 palce). Tchaj-wan své staré tanky doslova obětuje, aby se jeho operátoři naučili ničit ty čínské. A celý tento posun má kořeny v jednom konfliktu: ve válce na Ukrajině, která v srpnu 2026 trvá už déle než čtyři roky.

Proč Tchaj-wan ničí vlastní obrněnce

Formulace „obětování tanků“ zní dramaticky, ale logika za ní je chladně pragmatická. Armáda letos potvrdila, že všech přibližně sto kusů tanků CM12 už bylo vyřazeno z aktivní služby a odesláno do opravárenského střediska k rozebrání na náhradní díly. Vedle nich slouží jako terče i vyřazovaná muniční obrněná vozidla CM24, určená původně pro přepravu granátů ráže 155 a 203 milimetrů. Žádný z těchto strojů už nemá bojovou hodnotu, jejich hodnota je teď výcviková.

A právě ta je obrovská. Skutečný tank dává pilotovi FPV dronu něco, co žádný simulátor nedokáže: realistickou siluetu, skutečné pancéřové plochy, problematická místa, kde se hlavice může odrazit nebo kde naopak pronikne. Tchajwanští operátoři podle oficiálního zpravodajství armády nacvičují čelní, boční i střemhlavé útoky, a to jak jednotlivě, tak v koordinovaných dvojicích. Právě dvojitý útok je klíčový: první dron odhalí nebo poškodí klecovou ochranu, druhý zasáhne odkryté slabé místo. Proti kleci na střeše tanku, která má zachytit útok shora, je to jediný spolehlivý postup.

Co přesně přišlo z Ukrajiny

Důležité upřesnění: „zbraně z Ukrajiny“ neznamená, že by Kyjev fyzicky dodával drony na Tchaj-wan. V otevřených zdrojích nic takového doložené není. Přenos je jiného druhu, a možná cennější než samotný hardware.

Tchajwanské ministerstvo obrany výslovně odkazuje na lekce z rusko-ukrajinské války. Analytická studie britského think-tanku RUSI podrobně popisuje, jak se na Ukrajině FPV drony proměnily z improvizovaného doplňku v masově vyráběný nástroj opotřebování. Vznikla takzvaná „stěna dronů“, hustá vrstva bezpilotních prostředků, která dokáže zpomalit, kanalizovat a decimovat obrněné kolony ještě dřív, než dosáhnou kontaktní linie. Nasazování tanků v otevřeném terénu prudce kleslo. Klecové ochrany, které Rusové improvizovaně montují na T-72 i T-90, někdy přerostly do absurdních „želví“ konstrukcí, které sice zvyšují šanci přežít zásah, ale omezují otáčení věže i mobilitu.

Tchaj-wan z toho všeho extrahoval principy: levný modulární FPV nosič s kumulativní hlavicí, shozové drony útočící na horní plochy vozidel, důraz na výcvik proti klecově chráněným cílům a především myšlenku, že tisíce levných dronů mohou asymetricky vyvážit převahu v těžké technice.

Nová architektura obrany ostrova

Nejde jen o jednu zbraň. Jde o přepsání celé obranné logiky.

V dubnu 2026 Tchaj-wan zřídil specializované Velitelství pro výcvik bezpilotních systémů, jehož úkolem je vzdělávání operátorů, testování, výzkum a vývoj. Současně běží masivní akviziční program: podle oficiálních údajů ministerstva obrany Tchaj-wan plánuje domácí pořízení 208 200 útočných dronů čtyř typů, 1 446 průzkumných dronů a 1 320 malých sebevražedných bezpilotních člunů. Samotná čísla jsou impozantní, ale ještě důležitější je kontext, do kterého zapadají.

Ministr obrany Koo v květnu 2026 popsal novou doktrínu jako vrstvené opotřebování invazních sil. Při čínském obojživelném útoku, tedy scénáři, na který se Tchaj-wan primárně připravuje, by obrana fungovala takto:

• Námořní fáze: Masové nasazení útočných dronů a sebevražedných bezpilotních člunů proti vyloďovacím plavidlům a logistickým lodím ještě před dosažením pobřeží.
• Pobřežní fáze: FPV drony s protipancéřovými hlavicemi proti čerstvě vysazeným obrněncům, kombinované s přesnou dělostřeleckou palbou a protitankovými řízenými střelami.
• Pozemní fáze: Mobilní zdržovací operace, přenosné protidronové systémy a těžké tanky M1A2T Abrams pro ničení protivníka přímo na pláži.

Právě Abrams jsou důležitou součástí příběhu. Tchaj-wan objednal 108 kusů M1A2T o hmotnosti přibližně 63 tun, a tyto stroje v nové doktríně drony nenahrazují. Doplňují je. Tank zůstává klíčovou silou pro přímý boj na pobřeží, ale už nemá výsadní roli. Dron je levnější, postraditelnější a v počáteční fázi invaze potenciálně účinnější.

Dokážou FPV drony zastavit čínské tanky?

Otázka, která visí nad celým konceptem: obstojí levný dron proti moderní čínské obrněné technice? Odpověď není jednoznačná.

Čínský hlavní bojový tank Type 99A kombinuje kompozitní pancíř, reaktivní pancéřování a systém měkkého ničení JD-3 určený k rušení naváděných střel. Podle některých sekundárních analýz novější varianta Type 99B směřuje k systému aktivní ochrany GL-6, který by teoreticky mohl zachytit i dron. Jenže, a to je podstatné, rozsah skutečného zavedení těchto systémů v jednotkách čínské armády není nezávisle ověřen. Lehčí Type 15 se 105mm kanónem, určený pro horský a jižní terén, žádnou prokazatelně zavedenou ochranu proti FPV dronům podle otevřených zdrojů nemá.

Samy o sobě FPV drony moderní tank pravděpodobně nezastaví. Ale to ani není záměr. Tchajwanská doktrína je staví do role nástroje opotřebování: zdržet, poškodit, kanalizovat, zlevnit ničení jinými prostředky. Koordinovaný dvojitý útok dronem, následovaný zásahem protitankové řízené střely nebo přesnou dělostřeleckou palbou, to je kombinace, proti které nemá spolehlivou odpověď žádná armáda na světě. Ukrajina to dokázala v praxi.

Tchaj-wan není sám, a není první

Podobný institucionální posun probíhá napříč západními armádami. Americká námořní pěchota letos zřídila specializovaný útočný dronový tým právě kvůli šíření ozbrojených FPV dronů. Americká armáda v roce 2026 předvedla protitankový FPV systém v rámci výcviku 1. pěší divize. Kanadští vojáci v Lotyšsku cvičí boj v prostoru formovaném FPV drony a elektronickým rušením.

Česká armáda zatím veřejně akcentuje spíš výcvik na simulátorech, integraci dronů do širších operací a protidronovou obranu; experimentální cvičení Drone Shield 2024 se zaměřilo na detekci a rušení. Ostré FPV útoky na vyřazené obrněnce po tchajwanském vzoru v českém prostředí zatím veřejně dokumentovány nejsou. Rozdíl je pravděpodobně ve fázi zavádění a v tom, že Česko (na rozdíl od Tchaj-wanu) nečelí bezprostřední hrozbě obojživelné invaze.

Tchaj-wan je ale zajímavý právě tím, že ukrajinskou improvizaci nepřejímá jako improvizaci. Dělá z ní systém, s vlastním velitelstvím, rozpočtem, průmyslovou základnou a doktrínou. A to je posun, který by čínské plánovače obojživelného útoku měl znepokojovat víc než jakýkoli jednotlivý dron.