Amerika spustila druhou superletadlovku třídy Ford. Proti kolosu John F. Kennedy regulérně nemají Rusko ani Írán šanci

Loď se stotisícitunovým výtlakem, délkou přes 330 metrů a jaderným pohonem, který jí zaručuje prakticky neomezenou operační výdrž, dokončila v srpnu 2026 takzvané přejímací zkoušky (Acceptance Trials), závěrečnou sérii námořních zkoušek, po jejichž splnění americké námořnictvo potvrdilo, že plavidlo je z 98 % hotové a připravené na předání. Není to slavnostní křest ani spuštění na vodu, to proběhlo už v prosinci 2019. Je to moment, kdy se z rozpracované stavby stává reálná bojová jednotka. A právě proto má smysl mluvit o tom, co její existence znamená pro rovnováhu sil na moři.

Co přesně je CVN-79 a proč jí říkají superletadlovka

USS John F. Kennedy nese trupové označení CVN-79 a je druhým kusem třídy Gerald R. Ford, první nové generace amerických letadlových lodí po více než čtyřiceti letech. Předchůdkyně, třída Nimitz, slouží od poloviny sedmdesátých let a postupně dosluhuje.

Parametry Kennedy mluví samy za sebe:

• Výtlak: přibližně 100 000 tun
• Délka: 333 metrů (1 092 stop)
• Pohon: dva jaderné reaktory, životnost lodi odhadována na 50 let
• Katapultový systém: elektromagnetický EMALS (Electromagnetic Aircraft Launch System) místo starších parních katapultů
• Přistávací systém: Advanced Arresting Gear (AAG), nástupce mechanického systému Mk-7
• Palubní letectvo: architektura přizpůsobená provozu stíhaček F-35C Lightning II páté generace
• Posádka: o několik set lidí menší než u třídy Nimitz díky vyšší automatizaci

Podle U.S. Navy má třída Ford generovat o 33 % více letových operací denně než třída Nimitz a ušetřit přibližně 100 miliard korun na provozních nákladech za celou životnost jedné lodi. Označení „superletadlovka“ sice není oficiální klasifikace, ale pro jaderný nosič s plnohodnotným palubním letectvem a globálním dosahem je přiléhavé.

Poučení z chyb prvního kusu

První loď třídy, CVN-78 Gerald R. Ford, vstoupila do služby v roce 2017, ale provázely ji notoricky známé problémy, především s pokročilými zbraňovými výtahy a zpožděním prvního operačního nasazení. Americké námořnictvo si z toho vzalo tvrdou lekci.

Kennedy proto prošla zásadní změnou přístupu. Namísto dodání v základní konfiguraci s pozdějšími úpravami zvolilo námořnictvo takzvanou jednofázovou dodávku: loď opouští loděnici už s plně instalovaným bojovým systémem a schopností operovat F-35C. Další podstatný rozdíl je radar: zatímco Ford nesla starší Dual Band Radar, Kennedy dostala modernější Enterprise Air Surveillance Radar z rodiny AN/SPY-6. Jde o aktivní fázovou anténní soustavu s technologií na bázi nitridu galia, modulární architekturou a digitálním formováním paprsků, tedy systém, který nabízí vyšší citlivost při detekci cílů na velké vzdálenosti.

Stavba Kennedy běží od června 2015. Loď dokončila stavební námořní zkoušky (Builder’s Sea Trials) 4. února 2026 a přejímací zkoušky (Acceptance Trials) 15. srpna 2026. Předání námořnictvu je podle zprávy Congressional Research Service plánováno na jaro 2027. Zbývá dokončit poslední čtyři pokročilé zbraňové výtahy, právě ty, které způsobily tolik potíží na prvním kusu.

Proč Rusko a Írán nemají čím odpovědět

Ruské námořnictvo provozuje jedinou letadlovou loď, Admiral Kuzněcov. Jde o plavidlo z osmdesátých let s konvenčním pohonem, rampovým startem bez katapultů a výtlakem kolem 55 000 tun. Podle analýzy U.S. Naval Institute z roku 2025 je Kuzněcov spíše kandidátem na zakonzervování nebo sešrotování než na operační nasazení. Rusko tak dnes fakticky nemá žádný aktivní nosič palubního letectva srovnatelný s čímkoli v americké flotile, natož s lodí třídy Ford.

Írán v únoru 2025 zařadil do služby loď Šahíd Bágherí. Zní to impozantně, ale realita je jiná: jde o přestavěnou komerční loď s přibližně 180metrovou letovou palubou určenou pro drony a vrtulníky. Nemá jaderný pohon, nemá katapulty, nemá schopnost operovat letouny s pevným křídlem. V kontextu oceánské projekce síly a přímého námořního střetu je to zcela jiná kategorie.

Formulace „regulérně nemají šanci“ proto drží pevně: v rovnocenném střetu nosičů na otevřeném oceánu ani jedna z těchto zemí nedisponuje plavidlem, které by se Kennedy dokázalo postavit. Asymetrické hrozby u vlastního pobřeží, protilodní střely, miniponorky, rojové útoky, jsou samozřejmě jiný příběh. Ale to není souboj letadlových lodí.

Skutečný konkurent sedí v Šanghaji

Pokud dnes někdo staví něco, co se americkým superletadlovkám alespoň vzdáleně blíží, je to Čína. Třetí čínská letadlová loď Fu-ťien je první čínský nosič s elektromagnetickým katapultem a schopností vypouštět specializované letouny s pevným křídlem pro včasnou výstrahu a radioelektronický boj. Pentagon ve své výroční zprávě o čínské vojenské moci z prosince 2024 uváděl, že Fu-ťien prošla námořními zkouškami a směřuje k operační službě.

Přesto mezi Fu-ťien a Kennedy zůstává propast. Čínská loď nemá jaderný pohon, její výtlak je nižší a čínské námořnictvo zatím nemá desítky let zkušeností s operacemi nosičových úderných skupin, které americká Navy budovala od druhé světové války. Kennedy navíc není osamocená, je součástí flotily, která má zákonem stanovenou sílu jedenácti letadlových lodí.

Cena za tuto dominanci ovšem není malá. Pořizovací náklady samotné Kennedy dosahují přibližně 310 miliard korun. Součet veřejně známých nákladů na první čtyři lodě třídy Ford, od CVN-78 po CVN-81, překračuje 1,3 bilionu korun.

Co to znamená pro svět a pro Česko

Každá další plně operační americká letadlová loď zvyšuje schopnost Spojených států držet předsunutou přítomnost ve více regionech současně. Prakticky řečeno: když jedna nosičová skupina operuje v Jihočínském moři, druhá ve Středomoří a třetí prochází údržbou, Kennedy přidává kapacitu, která může pokrýt další krizové ohnisko, aniž by jinde vznikla mezera.

Pro Českou republiku je dopad nepřímý, ale reálný. Silnější americké námořnictvo posiluje celkovou odstrašující schopnost NATO, včetně přítomnosti v Atlantiku a Středomoří. Zajímavá je i průmyslová stopa: česká firma Ray Service dodává kabelové svazky do programu F-35, tedy letounů, které budou na palubách lodí třídy Ford operovat, byť přímé napojení konkrétně na palubní F-35C pro Kennedy veřejně doloženo není.

Kennedy ještě není ve službě. Ale její přejímací zkoušky jsou za ní, jaro 2027 se blíží a s ním i okamžik, kdy americké námořnictvo získá druhou loď generace, proti které dnes žádný z jmenovaných soupeřů nemá odpověď.