Bomba u letadla v Lipsku je varování, říká šéfka kontrarozvědky. Francie se musí připravit na ruské útoky, Putin je štváč

Céline Berthonová, generální ředitelka DGSI, stála 26. srpna na pódiu podnikatelské konference MEDEF v Paříži a mluvila jazykem, který se od šéfky vnitřní zpravodajské služby slýchá zřídka. Lipský incident označila za signál, že ruské hybridní působení v Evropě přestává být jen záležitostí kyberútoků, trollích farem a diplomatických provokací. Podle ní se Francie musí připravit na „přímější“ a „násilnější“ nepřátelské akce, proti firmám obranného průmyslu, subdodavatelům, energetice i komunikační infrastruktuře. Není to poprvé, co Paříž ukazuje prstem na Moskvu. Je to ale poprvé, co mluví o bombách.

Co se stalo na letišti v Lipsku

Kolem jedenácté večer 4. srpna objevil pracovník letiště v zabezpečené nákladní zóně u jižní ranveje dron s neznámým výbušným zařízením. Speciální jednotka spolkové policie USBV odstranila roznětku a zajistila místo. Krátce po půlnoci zasáhl druhý neidentifikovaný létající objekt nákladní letoun DHL, který s poškozením přistál v Hannoveru. Během následujících dnů převzal vyšetřování federální prokurátor a případ začala řešit i německá meziresortní skupina GAZ Hybrid.

Investigativní zjištění NDR, WDR a Süddeutsche Zeitung z 25. srpna posunula příběh ještě dál. Vyšetřovatelé pracují nejméně se třemi drony. U třetího, nalezeného 14. srpna poblíž obce Kabelsketal, se objevila stopa přibližně padesáti gramů hexogenu, vojenské trhaviny. Na místech byly zajištěny stopy DNA a v širším kontextu vyšetřování se mluví o konstrukci s připevněnou nádobou s vysoce výbušnou náloží, řízené přes prostředníky na Telegramu.

Leipzig/Halle přitom nebyl nahodilý cíl. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu slouží jako jeden z hlavních uzlů Antonov Airlines pro přepravu vojenského materiálu pro NATO a partnerské státy. Dron s výbušninou ležel poblíž letounů, které zásobují ukrajinskou armádu. Německá vláda na tiskové konferenci 5. srpna přiznala, že letiště v té době ještě nemělo nasazenou antidronovou technologii. Teprve se pořizovala.

Proč Berthonová mluví o Putinovi, i když ho nejmenuje

Berthonová na konferenci MEDEF Rusko přímo nejmenovala v souvislosti s lipským incidentem, vyšetřování stále běží a veřejná oficiální atribuce chybí. V obecném kontextu hybridní agrese proti Francii ale Rusko jmenuje opakovaně a bez váhání. Už 3. června 2026 řekla ve francouzském parlamentu, že Rusko a Írán projevují na francouzském území rostoucí agresivitu. A mluvila o „tvrdnutí ruské postury“.

Její slova nestojí ve vzduchoprázdnu. Francie v dubnu 2025 veřejně připsala ruské vojenské rozvědce GRU, konkrétně skupině APT28, sérii kyberútoků proti francouzským veřejným službám, firmám i dřívější destabilizaci prezidentských voleb v roce 2017. Francouzská agentura Viginum v únoru 2024 odhalila proruskou informační síť Portal Kombat zaměřenou mimo jiné na francouzské publikum. A v únoru 2026 tatáž agentura s vysokou mírou jistoty připsala ruskému způsobu operování operaci Storm-1516, která cílila přímo na prezidenta Macrona.

Putin je v tomto kontextu politickým původcem celé linie. Kyberútoky, informační manipulace, destabilizace voleb, a teď dron s hexogenem u letiště, které zásobuje Ukrajinu. Berthonová nemusí říkat jeho jméno nahlas, celá trajektorie ukazuje jedním směrem.

Francie versus východní křídlo: jiný typ expozice

Pobaltské státy, Polsko a Finsko čelí ruským hybridním operacím v jiné podobě. Evropská komise v dokumentu z února 2026 výslovně zmiňuje dronová narušení vzdušného prostoru, rušení satelitní navigace, sabotáže dopravní infrastruktury a kyberútoky jako každodenní realitu východních pohraničních regionů EU. Tam je hrozba přímá, fyzická a permanentní.

Francie má jinou expozici. Není na frontové linii, ale je jadernou mocností, stálým členem Rady bezpečnosti OSN a jedním z hlavních evropských dodavatelů zbraní Ukrajině. Ruské hybridní působení proti ní bylo dosud spíš kybernetické, informační a symbolické. Lipsko ale ukazuje, že přechod od trollí farmy k výbušnině v zabezpečené zóně letiště není tak vzdálený, jak se mohlo zdát. Berthonová tento posun čte nahlas a veřejně, a to je samo o sobě bezpečnostní událost.

Český kontext: Vrbětice jako precedens, NÚKIB jako strážce

Česko nepotřebuje lipský incident k tomu, aby vědělo, jak vypadá ruská sabotáž na evropské půdě. V roce 2014 explodoval muniční sklad ve Vrběticích, při výbuchu zahynuli dva lidé. Česká vláda později předložila spojencům v NATO důkazy o zapojení agentů GRU. Premiér Babiš tehdy mluvil o „odporném a zcela nepřijatelném teroristickém aktu“.

Od té doby se český bezpečnostní aparát posunul. Vláda v dubnu 2026 schválila nový akční plán čelení hybridnímu působení na roky 2026–2027. NÚKIB ve zprávě za rok 2025 konstatuje, že Česko dál čelí aktivitám státních aktérů a sofistikovanost incidentů roste. Odborný materiál Hasičského záchranného sboru výslovně řadí letiště mezi typové cíle hybridního působení na kritickou infrastrukturu.

Specifické veřejné varování pro pražské letiště nebo jiný český logistický uzel zatím vydáno nebylo. Logika cíle je ale stejná jako v Lipsku: jakýkoli uzel napojený na vojenské nebo strategické dodávky spadá do stejného rizikového profilu.

Tenká hranice, která se posouvá

Evropská komise v únoru 2026 představila akční plán proti rostoucím dronovým hrozbám pro letiště a kritickou infrastrukturu. Dokument vznikl ještě před lipským incidentem. Lipsko pak ukázalo, že plán nepřišel ani o den dřív, než bylo třeba, a možná přišel pozdě.

Berthonová na konferenci MEDEF nemluvila o vzdálené budoucnosti. Mluvila o měsíci, který právě končil. Dron s vojenskou trhavinou se dostal do zabezpečené zóny jednoho z nejdůležitějších nákladních letišť v Evropě, druhý objekt zasáhl letadlo za letu. Vyšetřování běží, definitivní atribuce chybí, ale směr je čitelný. Hybridní válka, o které se roky mluvilo v kondicionálu, zanechává fyzické stopy na evropských ranvejích.

Lipsko není konec příběhu. Je to moment, kdy se bezpečnostní služby přestaly tvářit, že sabotáž na západoevropské půdě je jen teoretický scénář.