Rusko se chystá mobilizovat 600 000 vojáků, protože mu dochází síly. Nespokojenost s válkou roste, kremelské praktiky selhávají

Dne 27. srpna 2026 vystoupili zástupci dvou ukrajinských zpravodajských služeb, vojenské rozvědky GUR a zahraniční rozvědky SZRU, se společným briefingem, který popisuje připravený plán ruského generálního štábu na dodatečnou mobilizaci 600 000 osob. Nejde o jedno masové povolání, ale o dvě vlny: první 300 000 ještě letos, druhá stejně velká v roce 2027. Formální rozhodnutí veřejně dosud nepadlo. Podle ukrajinské strany má „nejpravděpodobněji“ přijít v dnech bezprostředně po volbách do Státní dumy, které se konají 18. až 20. září 2026. Kreml tím podle rozvědek sám přiznává, že další mobilizace je doma politicky toxická.

Ztráty a nábor: rovnice, která přestala vycházet

Čísla za prvních sedm měsíců roku 2026 vysvětlují, proč ruský generální štáb sahá po mobilizačním scénáři. Podle briefingu přišla ruská armáda od ledna do července o zhruba 240 000 vojáků, z toho nejméně 140 000 bezpovratně, tedy zabitých, nezvěstných nebo trvale vyřazených ze služby. Za stejné období se podařilo kontraktem naverbovat 232 000 lidí. Bilance je záporná. Armáda ztrácí rychleji, než doplňuje.

Už v polovině července přitom SZRU upozorňovala, že k začátku sedmého měsíce bylo nabráno jen asi 195 000 z ročního plánu 409 000 a denní tempo kolem 1 080 kontraktů nestačilo na jeho splnění. Britské vystoupení na OBSE z konce dubna 2026 zasadilo tato čísla do širšího rámce: průměr přes 30 000 ztrát měsíčně, minimální územní zisky a neudržitelná opotřebovací válka. Tempo ztrát v roce 2026 se přitom drží blízko velmi vysoké úrovni roku 2025, kdy měsíční průměr činil kolem 35 000.

Vyčerpané zásobníky: vězni, dlužníci, migranti, studenti

Nejsilnější signál z briefingu není samotné číslo 600 000. Je jím popis toho, odkud Kreml dosud bral vojáky a proč to přestává fungovat. Tradiční „zásobníky“ kontraktního náboru (vězni, dlužníci, migranti a další sociálně zranitelné skupiny) se podle ukrajinské rozvědky v části regionů propadly o 30 až 40 procent oproti roku 2025. Kampaň zaměřená na studenty selhala. Regionální data jsou výmluvná:

• Kurganská oblast – měsíční plány plněny jen z 57 až 69 procent.
• Volgogradská oblast – pokles potenciálních kontraktníků o 40 procent proti roku 2025.
• Orjol, Vladimir, Dagestán – největší problémy s plněním kvót.

Režim vyčerpal nejdostupnější skupiny rychleji, než je dokáže nahrazovat skutečně dobrovolným náborem. Proto briefing popisuje i rozšíření donucovacích nástrojů: nábor odsouzených podle dalších 11 článků trestního zákoníku, zapojení části uvězněných žen a, což je nový prvek, příprava kvót i pro příslušníky ministerstva vnitra, soudní vykonavatele, vězeňskou službu a vyšetřovatele. Kreml začíná sahat i na vlastní represivní aparát.

Na ruských pracovních platformách se ke konci července objevilo přes 2 500 nových inzerátů na pozice v podnikových odděleních mobilizační práce a vojenské evidence. Příprava se rozlévá do civilní ekonomiky.

Volby jako pojistka, a zároveň přiznání

Proč Kreml odkládá rozhodnutí na dny po hlasování? Protože ví, jak nepopulární další mobilizace bude. Podle briefingu dosahuje nespokojenost s válkou v některých ruských regionech až 69 procent. SZRU v červencové analýze doplnila, že i vládou kontrolované průzkumy ukazují jen 15 až 24 procent podpory pokračování bojů a 64 až 67 procent podpory mírových jednání. Podpora Jednotného Ruska klesla z 23 na 16 procent, „antirating“ strany dosáhl 22,3 procenta.

Mobilizace z roku 2022, tehdy ministr obrany Šojgu oznámil povolání 300 000 rezervistů, vyvolala vlnu emigrace a protestů. Nový scénář je dvojnásobný co do počtu a výrazně širší co do donucovacích nástrojů. Od 1. ledna 2026 platí v Rusku celoroční odvod, elektronická předvolání přes registr vojenské evidence mají 30denní lhůtu k dostavení, po podpisu elektronického rozhodnutí se automaticky zablokuje vycestování a lhůta po odpadnutí omluvy se zkrátila z 30 na 14 dní. Ukrajinská rozvědka navíc uvádí, že se rozpracovávají další restrikce: omezení úvěrů, nakládání s nemovitostmi, řidičských oprávnění a bankovních účtů.

Podle nás právě načasování po volbách je nejčitelnějším přiznáním, že Kreml se mobilizace bojí víc než sankcí. I zmanipulovaný volební systém nedokáže rizika nespokojenosti úplně smazat.

Co to znamená pro Evropu a Česko

I částečně úspěšná mobilizace by spíš prodlužovala opotřebovací válku, než okamžitě zlomila frontu. Briefing počítá s výcvikem mobilizovaných pouhých 15 až 60 dní, část z nich má být připravována na běloruských polygonech. Bojový efekt by se projevil nejdříve koncem roku 2026 a hlavně v roce 2027.

Pro Evropu to znamená pokračující tlak na výrobu munice, protivzdušnou obranu a protidronové kapacity. Český ministr zahraničí při lednové návštěvě Kyjeva označil protidronovou obranu za klíčovou bezpečnostní prioritu vlády. Česko pokračuje v Programu Ukrajina 2026–2030 s roční alokací jedné miliardy korun a v muniční iniciativě financované partnerskými státy.

Britské stanovisko z června 2026 přitom připomíná důležitou věc: stát pod tlakem je stále schopen působit obrovské škody. Rusko není poražené, ale jeho doplňovací model se láme. A číslo 600 000 je měřítkem toho, jak velkou díru musí zaplnit.