Ukrajinci oslepují ruskou PVO a ničí vojenská letadla ještě na zemi. Putin reagoval riskantním dekretem, který se nikomu nelíbí

V noci z 23. na 24. srpna 2026 zasáhly ukrajinské síly sérii ruských radiolokátorů v Rostovské oblasti a na Krymu, k tomu letoun MiG-29 na letecké základně Millerovo. Nebyl to izolovaný úder, den předtím hlásily zásahy dalších radarů, systémů PVO i letadel na letišti Vitjazevo u Anapy. Kreml na tento tlak nereagoval jen vojensky. Ještě 24. srpna Vladimir Putin podepsal dekret č. 604, který dává státu nástroj převzít správu nad soukromými firmami, pokud „nedostatečně chrání“ svou infrastrukturu před drony. Ruský byznys, právníci i oborové asociace okamžitě protestovali. Vznikla situace, kdy ukrajinské údery nepůsobí jen škody na technice, ale nutí Kreml přepisovat pravidla vlastnictví doma.

Čtyři radary a stíhačka za jednu noc

Velitel ukrajinských sil Robert „Magyar“ Brovdi zveřejnil na svém telegramovém kanálu seznam cílů zasažených v noci 23.–24. srpna: dva radary Kasta-2E2 a radar Něbo-SV v Rostovské oblasti, radar ST-68 v Rozdolném na Krymu a MiG-29 v prostoru Dolotinka u letecké základny Millerovo. Už den předtím, 23. srpna, ukrajinské síly hlásily zásahy radarů Něbo-U, Podljot a 36D6M, prvků systémů Tor a Pancir-S1, pozice S-400 a na letišti Vitjazevo u Anapy údajně zasáhly Su-33, další MiG-29 a průzkumný dron Orion.

Důležitá poznámka: nezávislé ověření rozsahu škod zatím veřejně chybí, takže je fér držet formulaci „ukrajinské síly hlásí zásah“. Ale i kdyby byla realita o stupeň slabší, dvoudenní koncentrace úderů proti radarům a letištím ukazuje na systematickou kampaň typu SEAD/DEAD, tedy potlačení a ničení nepřátelské protivzdušné obrany.

Ukrajinské ministerstvo obrany už v souhrnu za červenec psalo, že ničení radarů a pozic PVO vytváří „významné mezery v radiolokačním poli“ a omezuje ruské útočné možnosti. Srpnová vlna je komprimovanější a demonstrativně synchronní; během 48 hodin kombinuje radarové cíle, leteckou techniku na základnách, závod na raketové palivo i logistická centra e-commerce firem Ozon a Wildberries. Nejde o kolaps ruské PVO jako celku, ale o lokální a kumulativní oslepování: čím víc děr v radarovém poli, tím těžší je pro Rusko bránit současně letiště, logistiku i průmysl.

Dekret č. 604: od obnovy skladů k hrozbě převzetí

Pět dní před podpisem dekretu, 19. srpna, Putin nařídil vládní program obnovy komerčních skladů poškozených ukrajinskými útoky. To byl ještě měkký krok, stát pomáhá. Dekret č. 604 z 24. srpna je tvrdý krok, stát hrozí.

Podle textu zveřejněného na ConsultantPlus umožňuje dekret vládě na základě prezidentského pokynu zavést „dočasnou správu“ nad celým nebo částí movitého i nemovitého majetku firmy, nad jejími cennými papíry, podíly v ruských právnických osobách a majetkovými právy. Spouštěcí podmínky jsou čtyři:

• vlastník nezajistí bezpečnost objektu kritické infrastruktury,
• poruší stanovené požadavky,
• jeho protiopatření proti dronům budou označena za neúčinná,
• neobnoví provoz „včas“.

Výchozím správcem je Rosimušestvo, federální agentura pro správu státního majetku. Správce přebírá výkon práv vlastníka s výjimkou dispozice majetkem, provádí inventarizaci a zajišťuje uchování aktiv.

Kreml to rámuje jako disciplinaci vlastníků. Mluvčí Peskov 25. srpna výslovně řekl, že vlastníci často nevěnují dost pozornosti protidronové bezpečnosti. Jenže mezi „disciplinací“ a faktickým převzetím kontroly je tenká čára, a dekret ji záměrně rozmazává.

Proč je dekret riskantní a komu se nelíbí

Právní analýza advokátní kanceláře Lidings upozorňuje na čtyři zásadní problémy: mimořádně široká definice „kritické infrastruktury“, vágní spouštěče typu „neúčinná opatření“, dopad i na zahraniční vlastníky a absence pevného časového limitu. Dekret nestanoví, kdy dočasná správa skončí; ukončení závisí na dalším prezidentském pokynu. „Dočasnost“ je tu slabší pojistka než u standardních soudních či insolvenčních režimů.

Odpor přišel rychle a z několika směrů. Šéf Ruského svazu průmyslníků a podnikatelů (RSPP) Alexandr Šochin požadoval transparentní výklad, hlavně co je „včasné obnovení“ a jaká bude odpovědnost dočasných správců. Prezident Asociace obchodní nemovitosti Pavel Ljulin se podle Kommersantu obrátil na vicepremiéra Manturova s žádostí o vysvětlení dopadů na vlastníky a správce obchodních center. Právníci citovaní Euronews mluví o nástroji pro převzetí aktiv pod záminkou bezpečnostního selhání a o obavě ze zneužití ve firemních sporech.

Rozbor kanceláře Morgan Lewis dodává, že dekret může dopadnout i na zahraničně vlastněné podniky. Zahraniční investor může zůstat papírovým vlastníkem, ale přijít o faktickou kontrolu nad provozem a rozhodováním. Formálně nejde o nacionalizaci. Prakticky se jí to může blížit víc, než je Kremlu příjemné přiznat.

Proč Ukrajina cílí i na sklady Ozonu a Wildberries

Údery na logistická centra e-commerce firem vypadají na první pohled jako eskalace mimo vojenské cíle. Ukrajinské ministerstvo obrany je ale veřejně rámuje jako zásahy proti centrům se zbožím dvojího užití, které komplikují logistiku nepřítele. Hlavní správa rozvědky (HUR) u Wildberries výslovně uvedla, že firma „hraje důležitou roli v logistice agresora a financování války“.

Strategický záměr je širší než fyzická škoda na jedné budově: přetížení distribučních řetězců, ztráty prodejců, tlak na regionální ekonomiku a psychologický efekt daleko od fronty. Podle AP pokračovaly útoky na Wildberries i 26. srpna. Kreml na ně reagoval jinak než na zásahy vojenské infrastruktury, ne jen PVO a hlášeními o sestřelech, ale ekonomicko-správním dekretem. Jinak řečeno: zásahy do retailové logistiky už Moskva neřeší jako bezpečnostní incident, ale jako problém řízení ekonomiky ve válce.

Co to znamená pro průběh války a pro Evropu

Sama o sobě série úderů válku nerozhodne. Mění ale nákladovou a logistickou rovnici. Generální štáb ZSU už v červnu mluvil o tom, že hluboké údery přerůstají v „systémový finanční, technologický a logistický paralyzující efekt“. Spíš než zlom fronty jde o zhoršování ruské schopnosti vést dlouhou opotřebovací válku stejným tempem.

Pro Evropu včetně České republiky je dopad hlavně alianční. NATO v srpnu řešilo porušení vzdušného prostoru v Polsku a Rumunsku a dál posiluje integrovanou protivzdušnou obranu na východním křídle. Česko je součástí tohoto posíleného křídla přes příspěvky do battlegroups v Lotyšsku a Litvě. Válka potvrzuje, že vícevrstvá PVO a protidronová obrana nejsou luxus, ale nutnost.

Kreml dekretem č. 604 fakticky přiznal, že ukrajinské údery už nejsou jen vojenský incident, jsou problém řízení státu. Putin dostal ruský byznys do situace, kdy firma buď investuje do ochrany před drony, nebo riskuje, že ji stát převezme. A „dočasně“ v Putinově podání může trvat velmi dlouho.