Slovenská armáda bude chránit východ NATO před Rusy. Vysílá vojáky s 3D radary do Polska a Rumunska

Když se řekne „přes Rusy“, nejde o průchod přes ruské území. Jde o něco podstatnějšího: slovenští vojáci míří do Polska a Rumunska právě proto, že Rusko opakovaně narušuje vzdušný prostor členských států NATO. Drony, stíhačky, průzkumné prostředky. Série incidentů, která v září 2025 vyvrcholila bezprecedentní koncentrací ruských průniků nad Polskem, přiměla Alianci jednat. NATO 12. září 2025 oznámilo spuštění aktivity Eastern Sentry, Polsko požádalo o konzultace podle článku 4 Severoatlantické smlouvy a do několika dnů už na jeho území přijížděly první spojenecké jednotky. Slovensko se teď přidává.

Co přesně Slovensko vysílá

Slovenská vláda 26. srpna 2026 schválila materiál na vyslání až 101 příslušníků ozbrojených sil do Polska a Rumunska. Nejde o pěchotní jednotku s kulomety. Úkolem slovenského kontingentu je monitoring vzdušného prostoru, včasné varování a tvorba společného radarového obrazu, tedy senzorová vrstva, kterou NATO zapojí do integrované protivzdušné a protiraketové obrany.

Klíčovým prvkem nasazení jsou nové 3D radiolokátory. Označení „3D“ znamená, že radar poskytuje tři souřadnice cíle najednou: směr, vzdálenost a výšku. Slovensko je pořídilo od Izraele v rámci kontraktu podepsaného v roce 2021 pro systém NATINAMDS. Ministr obrany Robert Kaliňák nasazení v Eastern Sentry otevřeně rámuje i jako praktické ověření nové schopnosti v ostrém aliančním provozu, ne na cvičišti, ale v reálném mnohonárodním prostředí, kde se sledují skutečné hrozby.

Proč právě Polsko a Rumunsko

Obě země leží na ose, kterou NATO považuje za nejexponovanější. Polsko bylo bezprostředním spouštěčem celé aktivity Eastern Sentry. Kancelář polského premiéra v září 2025 výslovně označila operaci za reakci na ruské dronové provokace nad polským územím. Rumunsko tvoří jihovýchodní část téže ohrožené linie, blízko Černého moře, blízko ukrajinského bojiště.

Eastern Sentry přitom není izolovaná epizoda. NATO ji buduje jako flexibilní aktivitu podél celého východního křídla, do které přispívají Francie, Německo, Dánsko, Velká Británie a další spojenci letouny, vrtulníky, protivzdušnou obranou i námořními prostředky. Slovenský příspěvek 101 vojáků s radary samozřejmě nemění poměr sil. Ale v systému, který stojí na sdílení dat a včasném varování, má i menší kontingent reálný efekt, pokud přináší použitelné senzory. A přesně to Bratislava nabízí.

Česko už tam je

Podstatné je, že Praha udělala podobný krok o téměř rok dříve. Česká vrtulníková jednotka operuje v Polsku od září 2025. Ministerstvo obrany ČR potvrdilo nasazení bitevních vrtulníků a vojáků na ochranu polského vzdušného prostoru; polský ministr obrany v červnu 2026 děkoval za přibližně sto českých vojáků. Slovensko teď jde obdobnou cestou, jen s jiným typem schopnosti, místo vrtulníků přináší radarové oči.

Oba příspěvky spadají do stejné velikostní kategorie kolem stovky vojáků. Ani jeden sám o sobě nenahradí americkou divizi. Ale oba ukazují, že středoevropské armády berou obranu východního křídla jako vlastní záležitost, ne jako vzdálený problém.

Ficova dvojkolejnost

Vyslání vojáků do Eastern Sentry vyvolává logickou otázku: jak to jde dohromady s premiérem, který odmítá dodávat Ukrajině zbraně a mluví o deeskalaci? Odpověď leží v tom, co Fico skutečně říká, a co dělá. Na jedné straně blokuje státní dodávky smrtících zbraní Kyjevu. Na straně druhé opakovaně potvrzuje, že NATO je klíčový pilíř bezpečnosti Slovenska, žádá Alianci o posílení slovenské protivzdušné obrany a říká, že pokud chce být země součástí kolektivní bezpečnosti, musí posilovat vlastní kapacity.

Schválení 101 vojáků pro východní křídlo je konkrétní čin v té druhé rovině. Bratislava neopouští NATO, i když její rétorika vůči válce na Ukrajině zní jinak než z Prahy nebo Varšavy. O nasazení má ještě rozhodovat slovenský parlament, ale vládní souhlas je na stole.

Sto jedna vojáků s radary nezastaví ruský útok. Ale v aliančním systému, kde se bezpečnost skládá z desítek národních příspěvků jako z mozaiky, jsou slovenské „oči“ na východním křídle přesně tím dílem, který v obraze chyběl.