Oleksij Arestovyč, bývalý poradce prezidentské kanceláře v Kyjevě, prohlásil v rozhovoru pro ruský YouTube kanál, že Zelenskyj ve volbách nemůže uspět a Zalužnyj ho „rozdrtí“. Průzkumy ale ukazují složitější obraz.
Dne 26. srpna 2026 sedl Arestovyč před kameru kanálu Redakcija moderátora Alexeje Pivovarova a řekl větu, která okamžitě prolétla ukrajinskými i ruskými médii: Volodymyr Zelenskyj nemá šanci na znovuzvolení, protože ztratil armádu, dobrovolníky i elity. Jediný člověk, který ho podle Arestovyče dokáže porazit už v prvním kole, je bývalý vrchní velitel ozbrojených sil Valerij Zalužnyj. Jde o tvrzení, které má reálný základ v datech o důvěře veřejnosti, ale zároveň jde dál, než kam veřejné průzkumy zatím sahají.
Kdo je Arestovyč a proč mu naslouchat s rezervou
Oleksij Arestovyč není anonymní komentátor z exilu. 1. prosince 2020 ho šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak jmenoval mimoštábním poradcem pro strategickou komunikaci v oblasti národní bezpečnosti a obrany. V prvních měsících ruské invaze se stal jednou z nejviditelnějších tváří ukrajinské informační války, jeho pravidelné streamy sledovaly miliony lidí.
Jenže od odchodu z prezidentské kanceláře se z insidera stal ostrý kritik Zelenského. Dnes je na Ukrajině pod sankcemi, jeho kanály jsou na území země blokovány a rozhovor poskytl ruskému médiu, což samo o sobě na Ukrajině vyvolává kontroverze. Status bývalého insidera mu dává váhu. Status sankcionované a otevřeně konfliktní figury znamená, že jeho soudy je třeba číst jako politický komentář, ne jako nestrannou analýzu.
Co říkají průzkumy, a co ne
Arestovyčova teze o „rozdrcení“ stojí na jednom reálném pilíři: Zalužnyj má dlouhodobě vyšší osobní důvěru než Zelenskyj. Únorový průzkum Ipsos ukázal důvěru 63 % pro Zalužného oproti 49 % pro Zelenského. Srpnový průzkum agentury Rating potvrdil stejný trend: Zalužnyj 68 %, Zelenskyj 59 %.
Jenže volební modely vyprávějí jiný příběh než čísla o důvěře. Podívejme se na srovnání:
| Průzkum | Období | Zelenskyj (1. kolo) | Zalužnyj (1. kolo) | Budanov (1. kolo) |
|---|---|---|---|---|
| Ipsos | leden 2026 | 20 % | 23 % | 7 % |
| Rating | srpen 2026 | 25,2 % | 16,7 % | 7,9 % |
V lednu vedl Zalužnyj o tři body. V srpnu vedl Zelenskyj o osm a půl bodu. To není obraz „rozdrcení v prvním kole“, to je obraz otevřené soutěže, kde se karty mohou přeložit oběma směry. Podle nás je nejpřesnější říct, že Zelenskyj má poprvé vojensky legitimního a veřejně silného soupeře, ne že je odepsaný.
Za zmínku stojí i třetí jméno v tabulce. Kyrylo Budanov, bývalý šéf vojenské rozvědky, je od ledna 2026 vedoucím Kanceláře prezidenta Ukrajiny. Z čistě bezpečnostní figury se stal přímou mocenskou pákou uvnitř prezidentského aparátu. I on sbírá důvěru (62 % v srpnovém Ratingu) a komplikuje jakýkoli jednoduchý souboj dvou mužů.
Volby, které se zatím konat nemohou
Celá debata má jeden zásadní háček, který Arestovyč ve svém rozhovoru přeskakuje: za válečného stavu jsou prezidentské volby na Ukrajině zakázané zákonem. Dokud trvá válečný stav, žádné hlasování se konat nemůže. A Zalužnyj sám v rozhovoru pro AP v únoru 2026 řekl, že o kandidatuře během války nehovoří. Jeho poradkyně v červnu popřela, že by se Zelenským uzavíral jakékoli politické dohody o budoucích volbách, a potvrdila, že pokračuje jako velvyslanec ve Spojeném království.
Prakticky to znamená: nejdřív musí skončit nebo být zrušen válečný stav, pak teprve přijde technická a politická příprava voleb, a ta bude enormně složitá. Miliony Ukrajinců žijí v zahraničí, další miliony jsou na frontě nebo v ohrožených oblastech. Organizace takového hlasování je logistický i právní rébus, na který zatím nikdo nemá hotovou odpověď.
Proč se o tom mluví právě teď
Arestovyčův rozhovor nedopadl do vakua. Ukrajinská média v létě 2026 popisovala, že se na Bankové, v sídle prezidentské kanceláře, zvažovalo využití příznivější atmosféry po změnách na frontě a testovalo se, zda by podzimní volební scénář byl politicky průchodný. Ukrainska Pravda v červenci detailně rozebrala interní úvahy o možných volebních konstelacích se Zelenským, Zalužným i Budanovem.
Do tohoto kontextu Arestovyč vstupuje s maximalistickou tezí a posiluje narativ o nevyhnutelné poválečné výměně moci. Že tak činí z exilu, pod sankcemi a prostřednictvím ruského média, jeho slova nezbavuje relevance, ale zasazuje je do rámce, který čtenář musí znát.
Co by to znamenalo pro Česko
Česká podpora Ukrajině je navázaná na stát, ne na osobu prezidenta. Vláda schválila program pomoci na roky 2026–2030 s roční alokací jedné miliardy korun a muniční iniciativa pokračuje v české koordinační roli. Případná změna v Kyjevě by spíš proměnila styl vyjednávání a personální kanály než automaticky zastavila dodávky. Západ se Zalužným už dnes pracuje, jako s velvyslancem, ne jako s kandidátem. Ale každý, kdo sleduje ukrajinskou politiku, ví, že ta hranice je tenčí, než se na první pohled zdá.
Arestovyč možná přehání, když mluví o „rozdrcení“. Data ukazují spíš na první skutečně existenční volební souboj, který Zelenského čeká, pokud se volby jednou otevřou. A právě to „pokud“ je dnes důležitější než jakýkoli průzkum.