Zelenskyj vydal rozkaz, který Rusům zničí i zbytek toho, co jim zůstalo. Útoky budou silnější než kdykoliv předtím

Když 21. srpna 2025 dopadlo na ukrajinská města 574 ruských dronů a 40 střel, zasáhly mimo jiné americkou továrnu i civilní sklady. Volodymyr Zelenskyj tentýž den prohlásil, že Moskva se vyhýbá jakýmkoliv rozhovorům a místo toho stupňuje teror. Odpověď na sebe nenechala dlouho čekat. Už v červenci 2025 Zelenskyj veřejně formuloval princip, který se stal osou celé následující kampaně: pokud Rusko staví svou válku na šahedech a raketách, „má zůstat bez logistiky“. O rok později tuto linii institucionalizoval a výsledky se začaly projevovat v číslech, která Kreml nemůže ignorovat.

Čtyřicet dní, které mají Rusko přinutit k jednání

Dne 25. června 2026 Zelenskyj veřejně oznámil, že schválil 40denní operaci ukrajinské bezpečnostní služby SBU zaměřenou na „ovlivnění“ Ruska s cílem přiblížit konec války. Nejde o abstraktní diplomatický tlak. Operace míří na konkrétní uzly ruské válečné ekonomiky: rafinerie, palivové terminály, logistické trasy a distribuční centra, která drží v chodu jak armádu, tak každodenní zásobování ruského vnitrozemí.

Tento krok navázal na sérii veřejných prohlášení z léta 2025. V srpnu 2025 Zelenskyj v oficiálním projevu potvrdil, že ruská logistika a palivová infrastruktura „už cítí dopad“ a že ukrajinské aktivní operace budou pokračovat. Nebyla to rétorika. Byl to plán, který se v následujících měsících rozvinul do nejsystematičtější hlubinné úderné kampaně, jakou Ukrajina dosud vedla.

Co Rusku ještě drží válku v chodu, a proč právě to je cílem

Když se mluví o „zbytku toho, co Rusům zůstalo“, nejde o kolaps celého státu. Jde o zbývající funkční vrstvy infrastruktury, bez kterých ruská armáda nemůže efektivně operovat:

• Rafinerie a palivové uzly – bez nich nemají tanky, obrněnce ani logistické konvoje čím jet. Ukrajina mezi lednem a květnem 2026 zasáhla 15 ruských rafinerií. Podle Zelenského bylo ke květnu mimo provoz téměř 40 % ruské primární rafinační kapacity.
• Logistické trasy a sklady – zásobovací tepny, které přivádějí munici, náhradní díly a proviant k frontové linii.
• Krymské vojenské zázemí – Krym slouží Rusku jako klíčové nástupiště. Velitel ukrajinských dronových sil v rozhovoru pro AP popsal cíl jednoznačně: zajistit, aby na poloostrově nezůstala žádná použitelná vojenská kapacita. Každé zařízení zapojené do výroby či vypouštění ruských střel je legitimní cíl.
• Distribuční centra – včetně civilních logistických řetězců, které Rusko využívá k zásobování okupovaných území.

Konkrétní případ z konce srpna 2025 ukazuje, jak to funguje v praxi. Po ukrajinském dronovém útoku odstavila provoz Kujbyševská rafinerie s kapacitou přibližně 22 300 m³ denně (140 tisíc barelů denně). Jeden závod, jeden zásah, a z ruského trhu zmizelo palivo pro tisíce vojenských i civilních vozidel.

Čísla, která Kreml nechce slyšet

Dopady ukrajinské kampaně jsou měřitelné a nezávisle potvrzené. Agentura AP v srpnu 2025 popsala situaci v ruských regionech: regionální nedostatek pohonných hmot, fronty na čerpacích stanicích, přídělový režim na Krymu. Velkoobchodní ceny benzínu v Rusku dosáhly rekordních hodnot. Produkce benzínu klesla o 8,6 %, nafty o 10,3 % jen v první polovině srpna 2025.

A to byl teprve začátek. K červnu 2026 Zelenskyj prezentoval data, podle kterých bylo téměř 40 % ruské primární rafinační kapacity vyřazeno z provozu. Patnáct zasažených rafinerií za pět měsíců. To není náhodný úder, to je systematická destrukce pilíře, na kterém stojí ruská schopnost vést válku.

Pro Moskvu jsou právě tyto cíle nejcitlivější. Rafinerie a logistika nedrží v chodu jen armádu, ale i každodenní komfort obyvatelstva. Fronty na benzín a rostoucí ceny jsou něco, co ruská propaganda nedokáže zakrýt ani před vlastními občany.

Srpen 2026: útok, který ukázal nový rozsah

Že slova o zesílení útoků nebyla prázdná, potvrdil 28. srpen 2026. Ruské ministerstvo obrany samo přiznalo 512 ukrajinských dronů nad 18 ruskými regiony, od Moskevské oblasti přes Jaroslavl až po Sevastopol. Ukrajinský generální štáb potvrdil požár na rafinerii JANOS v Jaroslavli. V Sevastopolu drony zasáhly pětipatrový obytný dům, hotel i školku. V Moskevské oblasti utrpěl škody supermarket.

Geografický rozsah tohoto útoku je bezprecedentní. Zatímco dřívější vlny z léta 2025 se soustředily na rafinerie v oblouku Rjazaň–Volgograd, srpnová operace z roku 2026 pokryla prakticky celou evropskou část Ruska včetně jeho symbolického jádra u Moskvy. To je posun, který nelze bagatelizovat.

Má Ukrajina na to, aby tempo udržela?

Schopnost existuje, ale není neomezená. Zelenskyj už v červenci 2025 přiznal „významný deficit financí“ na výrobu zbraní. Současně ale jednal o nových finančních balících; v srpnu 2025 zmínil prostředky na nákup amerických zbraní a evropskou ochotu financovat ukrajinskou zbrojní výrobu. Samotná 40denní operace SBU z června 2026 dokazuje, že kapacita údery stupňovat reálně existovala.

Problém není v tom, zda Ukrajina umí zasáhnout ruskou rafinerii nebo logistický uzel. To opakovaně prokázala. Otázka je škálování, jak dlouho a v jakém tempu dokáže kampaň udržet, aniž by jí došly drony, finance nebo politická podpora spojenců. Dosavadní trend ale ukazuje spíš zrychlování než zpomalování.

Ukrajinská strategie přitom není popřením diplomacie. Je její pákou. Každá odstavená rafinerie, každý zničený sklad, každý den bez paliva na krymské základně zvyšuje cenu, kterou Moskva platí za pokračování války. A právě o to Zelenskému jde, aby ta cena byla tak vysoká, že se Kreml konečně posadí ke stolu.