Putin chystá eskalaci na Ukrajině, protože považuje USA za slabé. Šéf CIA ho v Moskvě varoval, že udělá chybu

Cesta proběhla v utajení, přes Rigu, a Washington o ní předem informoval Kyjev s žádostí, aby Ukrajina po dobu návštěvy zdržela údery na ruské území. Samotný fakt, že do Moskvy letěl osobně šéf americké rozvědky, prozrazuje váhu zpravodajských zjištění, která cestu vyvolala. Podle Washington Post americké zpravodajské služby vyhodnotily, že Kreml čte půlroční válku USA s Íránem jako moment americké slabosti a hledá prostor pro další vojenský tlak na Ukrajině i v širší Evropě. Ratcliffe měl doručit jednoznačné varování: výrazná eskalace nedonutí Trumpa k ústupkům, ale naopak ho přiblíží k Zelenskému.

Proč Kreml vidí okno příležitosti

Americká vojenská mašinérie je po šesti měsících války s Íránem znatelně opotřebovaná. AP popsala nedostatek pokročilých interceptorů v Evropě jako „za hranicí kritického stavu“. Reuters doplnil, že USA spotřebovaly prakticky všechny střely ATACMS a PrSM, zásoby raket Patriot klesly mezi únorem a červencem zhruba o 65 % a zásoby systému THAAD se ztenčily nejméně o 38 %.

K tomu přibyla politická realita. Bílý dům otevřeně mluví o návratu amerických stavů v Evropě na předválečnou úroveň a tlačí na evropské spojence, aby převzali větší díl konvenční obrany kontinentu. Pro Putina je lákavé číst tuto kombinaci jako pozvánku. Podle oficiálního hodnocení hrozeb americké zpravodajské komunity z března 2026 Moskva věří, že může na bojišti převládnout a vnutit Ukrajině urovnání za svých podmínek. Válka s Íránem tento dojem zřejmě posílila.

Co přesně Ratcliffe v Moskvě řekl, a komu

Kreml prostřednictvím mluvčího Dmitrije Peskova sdělil, že Ratcliffe s Putinem osobně nejednal. Ředitel CIA se sešel se šéfy ruských zpravodajských služeb, Sergejem Naryškinem z SVR a Alexandrem Bortnikovem z FSB. Putin byl podle Kremlu o kontaktech „ihned informován“. Naryškin celou záležitost zlehčil jako běžný pracovní kontakt.

Jenže běžný pracovní kontakt to nebyl. Šlo o první známou Ratcliffovu cestu do Ruska v roli ředitele CIA a o nejvyšší známou návštěvu představitele Trumpovy administrativy v Moskvě od ledna 2026. Trump sám ji označil za „standardní záležitost“, ale historický precedens mluví jinak: William Burns letěl do Moskvy v listopadu 2021 varovat před invazí a v listopadu 2022 jednal s Naryškinem kvůli jadernému riziku. Pokaždé šlo o krizovou komunikaci.

Podle zdrojů obeznámených s obsahem jednání Ratcliffe doručil dvě klíčová sdělení. Za prvé: pokud Rusko výrazně eskaluje válku na Ukrajině, riskuje, že Trumpa dotlačí blíž k Zelenskému, tedy k tvrdší americké podpoře Kyjeva, ne k měkčímu postoji. Za druhé, jak doplnila CBS: varování se týkalo i jakéhokoli útoku na členský stát NATO.

V čem by eskalace spočívala

Jeden veřejně potvrzený operační plán k dispozici není, ale indicií je dost na to, aby je Washington bral vážně. Prezident Zelenskyj v rozhovoru pro Axios koncem července uvedl, že Putin potichu připravuje mobilizaci až 500 tisíc lidí. Ukrajinský zástupce velitele sil Pavel Palisa podle téhož média popsal kremelské scénáře pro ofenzivu na severu Ukrajiny, směrem na Kyjev a Černihiv.

Už teď je viditelné zesílení vzdušné kampaně. Podle Zelenského Rusko při velkých úderech nasazuje 30 až 40 balistických střel a podniká tři až pět takových útoků měsíčně. Kombinace masivnějších úderů, příprav na novou mobilizaci a plánování pozemní ofenzivy vytváří obraz, který americká rozvědka zjevně vyhodnotila jako dostatečně naléhavý na to, aby ředitel CIA osobně letěl do Moskvy.

Chyba, kterou Putin může udělat

Jádro Ratcliffova vzkazu se dá shrnout jednou větou: zaměnit momentální americké vyčerpání za trvalou slabost je strategický omyl. A právě tady je klíčový paradox Putinovy pozice.

Kreml sází na to, že rozptýlený a muničně opotřebovaný Washington nebude mít chuť ani prostředky reagovat na další tlak. Jenže v americké politice existuje i opačný proud. Senát v srpnu schválil tvrdý sankční balík vůči Rusku a Trump jednal se Zelenským o licencích na výrobu systémů Patriot přímo na Ukrajině. Eskalace by mohla tento proud posílit, a místo smířlivého Washingtonu vyrobit Washington odhodlaný.

Ratcliffe přitom v Moskvě nejen varoval. Podle Axios zároveň sondoval možnost summitu Trump–Putin–Zelenskyj a zkoumal restart rozhovorů, které byly od února pozastavené kvůli íránské válce. Odstrašení a diplomacie běžely paralelně, a právě to dělá celou misi tak neobvyklou.

Co to znamená pro Česko a střední Evropu

Případná ruská eskalace by se středoevropských spojenců dotkla především přes vyšší tlak na východní křídlo NATO: protivzdušnou obranu, logistiku, kybernetickou odolnost. Česká armáda už je do této architektury zapojená; v květnu 2026 cvičilo téměř 450 vojáků ve scénáři rychlého posílení východního křídla v rámci cvičení Strong Lineage. Na Slovensku operuje mnohonárodní aliační uskupení s českou účastí, připravené k rozšíření na brigádní úroveň.

Generální tajemník NATO Mark Rutte v květnu zopakoval, že závazek kolektivní obrany podle článku 5 je „neotřesitelný“. Deklaratorně se tedy nic nemění. Prakticky ale roste tlak na evropské státy, aby nesly větší díl konvenční obrany, zatímco americká pozornost a zásoby jsou vázané jinde.

Putin může sázet na okno příležitosti. Ratcliffova cesta do Moskvy ale ukazuje, že Washington to okno vidí taky, a nemíní ho nechat otevřené.