Rusáci lžou, na frontě potupně stagnují. Ukrajinci je nepouští a kontrolují pozice, které Kreml potřebuje

Když Gerasimov 27. srpna 2026 při inspekci uskupení Jih prohlásil, že ruské síly stojí čtyři kilometry od Slovjansku a bojují tři kilometry od Kramatorsku, znělo to jako předzvěst pádu celé doněcké aglomerace. Jenže analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW) vzali jeho tvrzení a přiložili je k aktuálním geolokovaným záběrům. Výsledek? Ruské pozice leží zhruba čtrnáct kilometrů od obou měst. Rozdíl není kosmetický, je to vzdálenost, na které se válčí měsíce.

Čísla, která nesedí

Gerasimov podle citace zveřejněné agenturou TASS uvedl hned několik konkrétních „úspěchů“: osvobození obcí Piskunivka, Peršomarivka a Orichuvatka, kontrolu téměř poloviny Oleksijivo-Družkivky, boje u kramatorského letiště a zisk přes sto čtverečních kilometrů v prostoru Družkivky za červenec a srpen. ISW ke stejnému datu konstatovalo, že nevidí žádný důkaz ruské přítomnosti v Piskunivce, Peršomarivce ani Orichuvatce. Ruské pozice od Oleksijivo-Družkivky dělí zhruba šest kilometrů, od Kurtivky devět a o bojích u kramatorského letiště chybí jakýkoli obrazový podklad.

Nejtvrdší rozpor je plošný. Gerasimov mluvil o více než stu čtverečních kilometrech jen v družkivském sektoru. ISW za stejné období eviduje 52,23 km² za celé Doněcko. Minimální nadsazení je tedy téměř dvojnásobné, a to ještě za předpokladu, že by veškerý doložený ruský postup spadal výhradně do prostoru Družkivky, což nespadá.

Proč Kreml potřebuje právě tyto pozice

Aglomerace Slovjansk–Kramatorsk–Družkivka tvoří jádro takzvaného pevnostního pásu, ukrajinského obranného pásma, které Rusko musí rozlomit, pokud chce ovládnout zbytek Doněcké oblasti. Podle geoprostorové analýzy ISW nejde jen o symboliku. Terén východně od Slovjansku (řeka, kanály, nádrže) znemožňuje přímý frontální útok. Ruské síly proto potřebují nejprve získat opěrné body jako Mykolajivku a Raj-Oleksandrivku, aby vůbec mohly zahájit seriózní nápor na město.

Přesně tyto body ale stále drží Ukrajinci. Geolokované záběry z 21. srpna potvrzují ukrajinské pozice v jižní části Raj-Oleksandrivky. Na jihu aglomerace Ukrajinci kontrolují severní a severozápadní sektory Kosťantynivky, kam ruské jednotky pronikly už v říjnu 2025, a ani po deseti měsících bojů nedokázaly město dobýt.

Stagnace, která bolí víc než ústup

Slovo „stagnace“ neznamená, že se na frontě nic neděje. Znamená, že se Rusko pohybuje rychlostí, která nestačí na splnění jeho vlastních cílů. ISW hodnotí, že ruské tempo v prvních třech měsících roku 2026 činilo v prostoru pevnostního pásu průměrně 5,5 km² denně, oproti 11,06 km² ve stejném období roku 2025. Rusko zpomaluje, ne zrychluje.

Ukrajinci přitom nejen drží pozice, ale aktivně brzdí ruský postup i za linií kontaktu. Podle ukrajinského ministerstva obrany v červenci systematicky ničily mosty, logistické uzly, protivzdušnou obranu a základny dronů. V Kosťantynivce probíhají průběžné čistky ruských infiltrátorů ukrytých v domech a sklepech. U Lymanu vedou ukrajinské síly účinné protiútoky, které brání sevření aglomerace ze severu. Bojový systém DELTA evidoval v červnu přes 200 000 dronových zásahů, v průměru přes 6 600 denně.

Cena, kterou Rusko za minimální zisky platí, je přitom enormní. Ukrajinská data uvádějí za samotný červenec 42 860 ruských ztrát na živé síle a rekordní ničení vozidel.

Propaganda jako zbraň, ne jen PR

Gerasimovovo vystoupení není ojedinělý výstřelek. ISW už 7. srpna upozornil, že do ruského vyššího velení i k Putinovi proudí systematicky zkreslený obraz bojiště, vzniká „fikční obraz“ úspěchů, který pak slouží dvojímu účelu. Dovnitř potvrzuje, že válka „funguje“. Navenek má přesvědčit Západ, že pád doněcké aglomerace je nevyhnutelný, a dotlačit ho k přijetí příměří na ruských podmínkách.

Tato informační operace se nevyhýbá ani Česku. Ukrajinské Centrum pro boj s dezinformacemi v srpnu 2026 popsalo šíření proruských narativů v českém informačním prostoru s cílem oslabit podporu pomoci Ukrajině. BIS ve výroční zprávě za rok 2025 potvrzuje pokračující ruské hybridní působení proti státům EU včetně České republiky a NÚKIB označuje Rusko za největší přímou a dlouhodobou hrozbu.

Co z toho plyne pro vyjednávání

Stagnace na bojišti paradoxně oslabuje Putinovu vyjednávací pozici: Rusko nedokáže rychle získat území, které chce předkládat jako hotovou věc. Právě proto propaganda její slabost maskuje. ISW výslovně píše, že přehnané mapy a tvrzení mají Západ dotlačit k odevzdání pevnostního pásu politicky, protože vojensky to zatím nejde. Ruská centrální banka přitom v srpnu přiznala tlak z poklesu výrobních kapacit, vyšší inflační očekávání a expanzivní fiskální politiku. ISW zmiňuje klesající nábor a přípravu podmínek pro možné nucené povolávání rezervistů po zářijových volbách do Dumy.

Gerasimov 27. srpna namaloval obraz fronty, která se hroutí ve prospěch Ruska. Mapy ukazují něco jiného: draze vykoupené metry, držící ukrajinskou obranu a generála, který potřebuje lhát, protože pravda by jeho velení nepotěšila.