Video: „Rozhodně tam neměl být.“ Zelenskyj zuří, Rusové zasáhli muniční sklad u Kyjeva, exploze zabila desítky lidí

Čtvrteční večer 28. srpna, krátce po osmé. Na areál podniku v obci Myla v Bučanském okrese dopadá dron, součást masivní ruské vlny čítající přes 260 bezpilotních prostředků mířících na Kyjev a další regiony. Zásah sám o sobě by způsobil škody. Jenže uvnitř areálu ležely granáty, miny, drony a další munice Obranných sil Ukrajiny. Sekundární detonace proměnila vojenský cíl v civilní katastrofu. Tlaková vlna a střepiny zasáhly okolní zástavbu, poškodily kolem 130 domů. Záchranáři evakuovali přes 370 lidí, na místě pracovalo více než 300 příslušníků DSNS. Mezi potvrzenými oběťmi je i Taras Didyč, šéf místní Dmytrivské komunity, který přiběhl pomáhat a při další explozi zahynul.

„Hrůzná nedbalost“ – proč Zelenskyj zuří

Volodymyr Zelenskyj se k tragédii vyjádřil 29. srpna mimořádně tvrdě. „Místo skladování munice, které tam rozhodně nemělo být,“ řekl v oficiálním projevu. Použil slova „hrůzná situace“ a „hrůzná nedbalost“ a požadoval, aby konkrétní lidé nesli odpovědnost. „Munice nemůže být vedle domů a jiné obytné zástavby,“ zdůraznil. Nejde o diplomatickou formulaci ani o obecnou výzvu. Prezident přímo pojmenoval selhání vlastních lidí, a udělal to ve chvíli, kdy země čelí každodenním ruským úderům a jakákoli vnitřní kritika armády je politicky riskantní.

Právě ta otevřenost ukazuje míru jeho frustrace. Zelenskyj totiž nemusel sahat daleko pro srovnání. Stačilo se ohlédnout o necelé dva měsíce zpět.

Vyšněve: varování, které nezabralo

6. července zasáhl ruský útok muniční sklady ve Vyšněvém, rovněž v Kyjevské oblasti. Scénář byl téměř identický: munice uložená v blízkosti obytné zástavby, sekundární detonace, civilní oběti. Zelenskyj tehdy 11. července prohlásil, že odpovědní lidé porušili zákon i rozhodnutí štábu a že Ukrajina má určená místa pro skladování zbraní mimo obydlené oblasti. Bezpečnostní služba SBU následně zadržela ředitele obranného podniku a jeho zástupce.

Myla přišla 53 dní po Vyšněvém. Zelenskyj to sám pojmenoval jako „absolutně nepřijatelné“. Podle nás jde o nejsilnější aspekt celé tragédie: systém dostal jasné varování, proběhlo vyšetřování, padla zatčení, a přesto se totéž opakovalo. To už není jednorázová chyba v mlze války. To je strukturální selhání kontroly nad tím, kde a jak se v týlu skladuje munice.

Vyšetřování, doprava, oběti – co víme k 29. srpnu

Úřad generálního prokurátora Ukrajiny zahájil vyšetřování zaměřené na služební nedbalost a zákonnost umístění skladu. Policie a SBU prověřují, kdo rozhodl o uložení munice v areálu u obytné zástavby a jaká k tomu existovala povolení. Precedens z Vyšněvého naznačuje, že vyšetřování může dojít ke konkrétním jménům; podle ukrajinského trestního zákoníku hrozí za služební nedbalost s těžkými následky dva až pět let vězení a zákaz výkonu funkcí až na tři roky.

Bilance obětí se během dne měnila:

• 12:10 – MVS hlásilo 27 mrtvých a desítky zraněných
• 17:10 – ministr vnitra Ivan Vyhivskyj oznámil 37 mrtvých a 4 pohřešované; identita řady obětí se teprve zjišťovala
• 30. srpna – Zelenskyj uvedl 38 mrtvých

Exploze uzavřela klíčovou dálnici M-06 Kyjev–Čop v úseku mezi 15. a 32. kilometrem. Odpoledne 29. srpna se provoz částečně obnovil, jedním pruhem v každém směru pod dohledem policejních hlídek.

Dvojí odpovědnost: Rusko útočí, Ukrajina selhává

Prvotní příčinou tragédie je ruský útok. To je nesporné. Moskva systematicky zasahuje ukrajinský týl drony a raketami, Kyjevská oblast zůstává pod prakticky nepřetržitým tlakem. Žádná relativizace ruské odpovědnosti tu nemá místo.

Ale ničivost útoku zásadně znásobilo domácí selhání. Munice ležela tam, kde ležet neměla: u domů, u silnice, v obci na západním přístupu ke Kyjevu. Pokud šlo o stálý areál u frekventované trasy M-06, jeho stopa pro ruský průzkum byla výrazně vyšší než u rozptýleného polního skladu. V NATO existují přísná pravidla pro bezpečnostní vzdálenosti mezi muničními prostory a obydlenými oblastmi; standard AASTP-1 řeší právě toto. Český obranný standard na něj přímo navazuje. Ukrajina podobná pravidla formálně má. Problém je v jejich vynucování.

Co to znamená pro české dodávky munice

Česká muniční iniciativa pokračuje. Bezpečnostní rada státu se jí zabývala v lednu 2026 a premiér potvrdil, že Česko zůstává koordinátorem, pokud dodávky financují další státy. Incident v Myle podle nás sám o sobě českou politiku podpory Ukrajiny nezmění, ale oprávněně posiluje otázku, jak Ukrajina s dodaným materiálem nakládá po logistické stránce. Dokud nebude hotový audit podobných skladů a jejich skutečné přemístění z blízkosti civilní zástavby, riziko další sekundární detonace v týlu zůstává reálné.

Myla není jen příběh o ruském dronu. Je to příběh o varování, které přišlo v červenci, a o lidech, kteří v srpnu stále bydleli vedle munice.