Vylodění téměř nemožné, byla by to sebevražda. Tchaj-wan rozmisťuje zabijáky lodí Harpoon

V červnu 2025 sjelo z přepravní lodi na tchajwanskou půdu prvních pět odpalovacích vozidel a jedno řídicí vozidlo systému Harpoon Coastal Defense System. Nenápadná dodávka, o které informovala tchajwanská agentura CNA, odstartovala proces, na jehož konci má ostrov disponovat stovkou mobilních odpalovacích jednotek schopných zasypat přibližující se lodě střelami RGM-84L-4 Harpoon Block II. Nejde přitom o jedinou zbraň, kterou Tchaj-wan proti případné invazi chystá. Je to ale ta, která dává celé obranné síti nový rozměr: americký, osvědčený a interoperabilní se spojenci.

Proč se Harpoonům říká zabijáci lodí

Označení není nadsázka. Střela Harpoon vznikla v sedmdesátých letech jako odpověď amerického námořnictva na potřebu zasáhnout nepřátelskou loď za horizontem, aniž by útočník musel cíl vidět vlastníma očima. Verze Block II, kterou Tchaj-wan pořizuje, tuto schopnost posouvá dál. Kombinuje aktivní radarové navedení s navigací GPS/INS, díky čemuž dokáže operovat i v komplikovaném příbřežním prostředí plném radarových odrazů od pevniny a mělčin. Letí nízko nad hladinou, takzvaným profilem sea-skimming, a v závěrečné fázi provádí terminální manévry, které ztěžují obranu cíle.

Hlavice o hmotnosti zhruba 227 kilogramů stačí k vážnému poškození nebo potopení vyloďovacího plavidla i menší válečné lodi. Americké námořnictvo ji popisuje jako zbraň schopnou zasáhnout cíl za každého počasí a za jakýchkoli podmínek na moři. Boeing u verze Block II zdůrazňuje schopnost útočit i na lodě kotvící v přístavu nebo manévrující v blízkosti pobřeží. Právě tohle je pro obranu Tchaj-wanu klíčové, protože čínská flotila by se musela přiblížit k západnímu pobřeží ostrova na vzdálenost, kde se Harpoon stává akutní hrozbou.

Dolet střely se v otevřených zdrojích pohybuje kolem 120–140 kilometrů, přesná hodnota pozemní verze HCDS není oficiálně publikována. Rychlost je vysoká podzvuková, zhruba Mach 0,85 (přibližně 1 050 km/h). Není to nejrychlejší ani nejdalekonosnější protilodní střela na světě. Je to ale jedna z nejspolehlivějších, ve službě desítek námořnictev po celém světě, s reálnými bojovými zásahy v historii.

Balík za 55 miliard a nové základny na jihu

Oficiální americké oznámení z prosince 2020 popisuje prodej v rozsahu, který nemá v tchajwanských zbrojních nákupech obdobu. Celkem 100 systémů HCDS, 400 střel RGM-84L-4, čtyři cvičné střely, 100 odpalovacích transportních vozidel, 25 radarových vozů a 411 logistických kontejnerů, to vše za odhadovanou cenu 2,37 miliardy dolarů, tedy přibližně 55 miliard korun. Washington v dokumentaci výslovně uvádí, že systém má pomoci „odradit nebo čelit“ námořní agresi, pobřežní blokádě i obojživelným útokům.

Důležité upřesnění: v médiích se občas objevuje číslo přes 2,8 miliardy dolarů, ale to vzniká sečtením HCDS s dalšími samostatnými balíky střel Harpoon, které nejsou součástí pobřežního obranného programu. Samotný HCDS je ten, který mění pravidla hry na pobřeží.

Tchaj-wan mezitím buduje infrastrukturu pro nové raketové jednotky. Vládní zadávací dokumentace odhalila projekty v oblastech Tainan, Kaohsiung a Pingtung, tedy na jihozápadě a jihu ostrova. Konkrétně jde o lokality v okrese Guantian u Tainanu, čtvrť Cuoying v Kaohsiungu a několik míst v Pingtungu. Volba není náhodná. Jihozápadní pobřeží kryje nejpravděpodobnější přístupové trasy čínské flotily, oblast kolem Cuoyingu zahrnuje klíčovou námořní infrastrukturu a Pingtung umožňuje manévr směrem k jižnímu výběžku ostrova i k východním vodám.

Armáda přitom zdůrazňuje, že Harpoon je mobilní systém. Základny slouží jako výchozí body, nikoli jako pevné pozice. V bojové situaci mají odpalovací vozidla rychle vyjíždět na předem připravená taktická palebná postavení, odkud odpálí salvu a přesunou se. Část infrastruktury má být hotová do roku 2027, plné dodávky amerického balíku mají skončit do konce roku 2028.

Harpoon není sám, ostrov se mění v ježka

Právě tady začíná příběh, který dělá z vylodění na Tchaj-wan operaci hraničící se sebevraždou. Harpoon Block II je jen jedna vrstva v systému, kterému analytici říkají „strategie ježka“. Ostrov se má stát tak nebezpečným, aby se útočník raději nepřibližoval.

Vedle amerických Harpoonů stojí domácí tchajwanské střely:

• Hsiung Feng II – podzvuková protilodní střela s doletem přes 100 kilometrů, aktivním radarovým a infračerveným navedením, nasazovaná z mobilních pobřežních baterií i z lodí.
• Hsiung Feng III – nadzvuková protilodní střela s integrovaným náporovým motorem (ramjet), rovněž s doletem přes 100 kilometrů, navržená tak, aby svou rychlostí prorazila protivzdušnou obranu eskortních lodí.

Podle odhadu tchajwanských obranných činitelů z března 2026 může ostrov po dokončení domácí výroby a dodání všech Harpoonů disponovat až 1 400 protilodními střelami. To je číslo, které mění charakter jakéhokoli vyloďovacího pokusu. Útočník by musel počítat s tím, že jeho lodě budou zasypány střelami různých typů, rychlostí a naváděcích principů, podzvukovými i nadzvukovými, s aktivním radarem i pasivním navedením. Nasytit obranu flotily takovým mixem je nesrovnatelně těžší než čelit jedinému typu hrozby.

Tchaj-wan navíc reorganizoval pobřežní raketové síly pod nově zřízené velitelství pro pobřežní boj (Littoral Combat Command), které má koordinovat nasazení všech protilodních prostředků v jedné síti. Harpoony tak neoperují izolovaně, jsou napojeny na radarový průzkum, domácí střely a další prvky pobřežní obrany.

Proč by vylodění bylo sebevražda

Pentagon ve své výroční zprávě Kongresu z prosince 2024 popisuje plnohodnotnou obojživelnou invazi na Tchaj-wan jako jednu z nejsložitějších vojenských operací, jakou si lze představit. Útočník musí nejprve získat vzdušnou a námořní převahu nad Tchajwanským průlivem širokým zhruba 130 kilometrů. Pak musí prorazit nebo obejít vrstvenou pobřežní obranu. Následně vybudovat předmostí na západním pobřeží, v městské zástavbě, pod soustavnou palbou, a bez přerušení zásobovat desítky tisíc vojáků na břehu.

Každý z těchto kroků je sám o sobě mimořádně náročný. Dohromady tvoří řetěz, v němž selhání jediného článku může zhroutit celou operaci.

Respektovaný americký think-tank CSIS provedl v roce 2023 rozsáhlou válečnou simulaci čínské invaze. Ve většině scénářů invaze selhala, ale za cenu extrémních ztrát na obou stranách. Klíčový závěr pro Peking: i „úspěšná“ invaze by znamenala ztrátu desítek válečných lodí, stovek letadel a tisíců vojáků. Politické důsledky takového krveprolití by mohly destabilizovat samotný čínský režim.

Harpoony tento kalkul dále zhoršují. Každé odpalovací vozidlo, které přežije první čínský úder, představuje hrozbu pro vyloďovací plavidla plná vojáků a techniky. Mobilita systému znamená, že Čína by musela najít a zničit desítky rozptýlených, maskovaných a přesunujících se jednotek, a to ještě před zahájením vlastního vylodění.

Jak si Harpoon stojí ve srovnání s konkurencí

Harpoon Block II není nejmodernější protilodní střelou na světě. Čínská YJ-18, nasazovaná na lodích, ponorkách i pozemních nosičích, dosahuje podle databáze CSIS odhadovaného doletu 220 až 540 kilometrů, letí podzvukově v cestovní fázi a v terminální zrychluje na Mach 2,5 až 3 (přibližně 3 000 až 3 700 km/h). Norská střela NSM od firmy Kongsberg, používaná v několika zemích NATO, nabízí dolet přes 300 kilometrů, pasivní navedení a důraz na minimální detekovatelnost.

Harpoon má proti nim kratší ruku i nižší rychlost. Jeho síla leží jinde: v osvědčenosti, masovém nasazení a v tom, že útočník musí přijít k němu, ne naopak. Čínská flotila nemůže vylodit vojáky ze vzdálenosti 500 kilometrů. Musí se přiblížit k pobřeží, vstoupit do zóny, kde Harpoon operuje nejlépe. A právě tam se z něj stává smrtelná hrozba.

Jakýkoli vážný konflikt kolem Tchaj-wanu by zasáhl i Českou republiku, nikoli vojensky, ale ekonomicky. Ostrov je klíčovým výrobcem polovodičů, na nichž závisí český průmysl od automobilek po elektroniku. Každá střela Harpoon, která zvyšuje cenu čínské invaze, tak nepřímo chrání i dodavatelské řetězce na druhé straně planety.

Srpnový test amerického námořnictva v roce 2026, při němž Harpoon odpálený ze země úspěšně zasáhl cílové plavidlo v příbřežních vodách, potvrdil, že pobřežní konfigurace HCDS není teoretický koncept. Je to funkční zbraň, připravená k nasazení na ostrově, který se systematicky mění v pevnost obklopenou protilodními střelami. Peking nemusí měnit svůj cíl, ale s každou dodávkou Harpoonů roste cena, kterou by za něj zaplatil.