Ruské ztráty trhají rekordy: Ofenziva selhala, neschopné velení maskuje krach brutálními útoky na civilisty

Dva měsíce po sobě nad čtyřiceti tisíci mrtvých a raněných. Červenec přinesl 42 860 ruských ztrát, srpen dalších 42 020. Dohromady s červnem to za celé léto dělá 124 170 mužů, o čtvrtinu víc než za jarní měsíce. Čísla pocházejí z ukrajinského generálního štábu a západní analytici je považují za horní odhad, ale i konzervativnější propočty potvrzují totéž: ruská jarně-letní ofenziva v Doněcké oblasti se změnila v masovou řezničku bez operačního výsledku. A tam, kde fronta nepřináší slíbené vítězství, Kreml přesouvá násilí na obchodní centra, potravinové sklady a obytné čtvrti.

Ofenziva, která nikam nedošla

Institut pro studium války (ISW) datuje začátek ruské jarně-letní ofenzivy nejpozději k 17. březnu 2026. Prioritním směrem byl takzvaný pevnostní pás v Doněcké oblasti, linie opevněných ukrajinských pozic, kterou měla Moskva prorazit a otevřít si cestu k operačnímu manévru. Nestalo se. Za celý srpen ruské síly obsadily na všech úsecích fronty pouhých 90,35 km². Pro srovnání: ve stejném měsíci roku 2025 to bylo 505,55 km². Pokles o více než 82 %.

Kostjantynivka, jedno z klíčových měst na doněckém směru, zůstává z téměř 28 % v ukrajinských rukou. Rusko ji nedokázalo dobýt ani po měsících krvavých útočných vln. Ukrajinské protiofenzivní operace v lymanském a oleksandrivském směru mezitím podle ISW osvobodily nejméně 129,81 km², tedy víc, než Rusko za stejný měsíc zabralo na celém bojišti.

Velení, které lže samo sobě

Vladimir Putin 1. září prohlásil, že ruská armáda v srpnu obsadila 270 km² v Doněcké oblasti a patnáct obcí. ISW o den později spočítalo potvrzený postup na 73,14 km² v Doněcké oblasti. Rozpor je trojnásobný.

Nejde o ojedinělý případ. Náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov už v dubnu výrazně nafoukl ruské územní zisky. ISW popsal, jak Severní uskupení od července falešně hlásilo dobytí obce Kozačí Lopaň. Ruské zdroje publikovaly i pravděpodobně upravená videa s vlajkami v obcích, které ve skutečnosti neovládaly. Analytici pro tento jev používají termín „krásná hlášení“, tedy zprávy, které vypadají skvěle pro nadřízené, ale ničí vlastní operační plánování, protože velitelé rozhodují na základě dat, která neodpovídají realitě.

Putin sám dal od roku 2022 nejméně patnáct termínů na dobytí celé Doněcké oblasti. Ani jeden nesplnil. Přesto 1. září tvrdil, že vše jde podle plánu.

Cena postupu: 465 životů za kilometr čtvereční

Srpnová bilance je brutální i v přepočtu. Na každý dobytý kilometr čtvereční připadá 465 ruských ztrát. Ukrajinské ministerstvo obrany k tomu přidává technické ztráty: 13 835 vozidel a cisteren, 1 827 dělostřeleckých systémů, 89 tanků a 197 obrněných vozidel jen za srpen.

Otázka udržitelnosti se nabízí sama. Ukrajinská vojenská rozvědka SZRU v polovině roku 2026 odhadovala ruský nábor na přibližně 1 090 mužů denně. Za 31 dní to dělá zhruba 33 790 nových vojáků, o více než osm tisíc méně, než kolik Rusko v srpnu ztratilo. Bez další mobilizační vlny je takové tempo dlouhodobě neudržitelné. ISW výslovně uvádí, že není jasné, jak dlouho to Moskva bez otevřené či skryté mobilizace vydrží. Putin si zřejmě drží tuto kartu v rukávu: volby do Státní dumy proběhnou 18.–20. září 2026 a rozsáhlá personální přestavba bezpečnostních složek z 31. srpna (třináct odvolaných a patnáct nově jmenovaných činitelů) vypadá jako příprava aparátu na povolební fázi.

Proudové drony místo průlomu: teror jako náhradní strategie

Tam, kde fronta nepřináší výsledky, Kreml přesouvá tlak na ukrajinská města. Od konce srpna ISW popisuje nepřetržité denní i noční vlny dronových útoků, a to s výraznou změnou taktiky. Rusko stále častěji nasazuje proudové drony Geraň-4 a Geraň-5 místo klasických pístových Šáhidů.

Rozdíl je zásadní:

• Klasické Šáhidy létají rychlostí 150–170 km/h, Ukrajina je sestřeluje v 90–95 % případů.
• Proudové Geraně dosahují 400–500 km/h a sestřelitelnost klesá na přibližně 60 %, jak 1. září uvedl mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat.

Vyšší rychlost zkracuje reakční okno protivzdušné obrany a prakticky vyřazuje zachytávací drony, které fungují proti pomalým cílům. Výsledek: víc průniků, víc zásahů civilní infrastruktury. Cíle přitom nejsou vojenské. ISW dokumentuje cílené údery na obchodní centra, sklady potravin a obytné budovy. Monitorovací mise OSN pro lidská práva za samotný červenec 2026 evidovala 437 zabitých a 2 610 zraněných civilistů; dálkové střely a drony stály za 38 % všech civilních ztrát.

Podle nás jde o vědomou strategii, ne o vedlejší efekt. Když ofenziva nezlomí frontu, Kreml se pokouší zlomit zázemí, ekonomiku, morálku, každodenní fungování země.

Hybridní válka u našich hranic

Ruský nátlak nesměřuje jen na Ukrajinu. Německá vláda 2. září veřejně připsala Rusku odpovědnost za hybridní útok na letiště Leipzig/Halle. Polská kontrarozvědka ABW zadržela podezřelého z pokusu o atentát na představitele ukrajinského zbrojního průmyslu, na objednávku ruských služeb. Polský ministr vnitra označil požár v továrně WB Electronics, výrobce dronů, za pravděpodobnou sabotáž.

A Česko? Ředitel BIS ve výroční zprávě za rok 2025 varoval, že Rusko pokračuje v hybridním působení proti státům EU včetně České republiky a verbuje „telegramové agenty“ pro možné sabotáže. V březnu 2026 hořela v Pardubicích hala zbrojního podniku; polská ABW v souvislosti s případem zadržela dva polské občany. Definitivní připsání akce Rusku veřejné zdroje zatím neobsahují, ale vyšetřování pokračuje.

Ruská armáda měla být druhou nejsilnější na světě. Třetí rok ji na Ukrajině zadržuje početně slabší protivník, který rozdíly stírá inovacemi, západní technikou a odhodláním. Kreml za to platí rekordními ztrátami na frontě a terorem v týlu, a obojí ukazuje totéž: ofenzivní metoda selhává, ale schopnost Moskvy škodit nikoli.