Kyjev sahá k tvrdým válečným reformám, už nemůže jinak. Rusové ho drtí, ale to zdaleka není začátek konce

Když premiérka Julija Svyrydenková 10. června oznámila navýšení obranného a bezpečnostního rozpočtu o 1,56 bilionu hřiven, nebyla to politická rétorika. Byl to účet za válku, která se od fronty přelila do přístavů, energetické infrastruktury i ulic Kyjeva. Ruské rakety a drony v červenci 2026 patřily podle OHCHR k hlavním příčinám civilních ztrát a hlavní město bylo jedním z nejzasaženějších míst. Jenže Moskva netlačí jen na lidi, tlačí na peníze. A právě proto Kyjev sahá k opatřením, která mění Ukrajinu v disciplinovanější válečný stát.

Rozpočet jako zbraň

Už rozpočet na rok 2026, schválený v prosinci 2025, stanovil bezprecedentní pravidlo: veškeré domácí příjmy a domácí půjčky jdou na obranu. Sociální výdaje, zdravotnictví, školství, to všechno běží z peněz zahraničních partnerů. V květnu 2026 parlament přidal další vrstvu: novela rozpočtu počítá s 45 miliardami eur z EU a z navýšených 1,56 bilionu hřiven pro bezpečnostní sektor putuje přes 1,45 bilionu přímo na platy vojáků. Od 1. července se navíc výnos vojenného odvodu přesměrovává do zvláštního fondu určeného výhradně na odměňování ozbrojených sil.

Vláda sama zdůvodnila tyto kroky potřebou zabránit mezerám ve financování armády v „kritickém operačním období“. Přeloženo do srozumitelného jazyka: Kyjev si nemůže dovolit jediný měsíc, kdy by vojákům nedorazil plat. Důsledek pro běžné Ukrajince je tvrdý, domácí fiskální prostor na cokoli mimo válku prakticky neexistuje.

Armáda, která se přepisuje za pochodu

Druhý blok reforem míří přímo do zákopů. Ministerstvo obrany v květnu 2026 představilo první fázi transformace obranných sil. Klíčové body:

• Definované délky služby a rotační rámec, aby vojáci věděli, kdy a za jakých podmínek odejdou z fronty.
• Částečné propouštění nejdéle sloužících od konce roku 2026.
• Drasticky vyšší odměny pro pěchotu: speciální kontrakty pro útočné jednotky nabízejí 250 až 400 tisíc hřiven měsíčně podle typu úkolu. Minimum pro týlové pozice je 30 tisíc.

Ministr obrany Mychajlo Fedorov v červnovém rozhovoru otevřeně mluvil o tom, že motivace, prevence dezercí a schopnost doplňovat stavy jsou pro Ukrajinu existenční otázky. Nejde o kosmetiku, jde o to, aby se armáda nerozpadla zevnitř dřív, než ji zlomí nepřítel zvenku. Peníze a předvídatelnost služby jsou v opotřebovací válce zbraně stejně důležité jako munice.

Černé moře: rána do srdce ekonomiky

Ruský tlak ale nesměřuje jen na frontu a města. Cílí na samotný základ ukrajinské válečné ekonomiky, černomořské přístavy. Podle zprávy OHCHR za červenec 2026 bylo v Oděské a Mykolajivské oblasti zaznamenáno nejméně 39 útoků na lodě a přístavní infrastrukturu. Ukrajinská delegace v Radě bezpečnosti OSN 27. července oznámila, že Kyjev od 22. července pozastavil námořní export.

Proč je to tak bolestivé? Podle Evropské komise šlo ještě v dubnu 2026 zhruba 90 procent ukrajinského exportu obilí a olejnin přes Černé moře. Pozemní solidární koridory přes EU nesly pouhých deset procent. Přístavy přitom do 24. dubna odbavily přes 27 milionů tun nákladu. Systém fungoval, dokud ho Rusko nezačalo systematicky ničit v létě.

Železnice a pozemní trasy jsou důležitá záloha, ale kapacitně nedokážou moře nahradit. Delší výpadek černomořského exportu by pro Českou republiku znamenal spíš druhotnou cenovou vlnu na evropských trzích než prázdné regály, ale globální dopad na ceny potravin, pojištění a přepravu je reálný; před Radou bezpečnosti o něm mluvily i nezúčastněné státy.

Proč to není konec

Mezinárodní měnový fond 20. července 2026 dokončil první revizi programu pro Ukrajinu a konstatoval, že země přes válku udržela makroekonomickou a finanční stabilitu. Program zůstává plně financovaný i v horším scénáři díky EU, G7 a dalším partnerům. Projekce hrubých devizových rezerv Národní banky Ukrajiny na konec roku 2026 činí 65,5 miliardy dolarů, tedy polštář pokrývající 6,6 měsíce dovozu.

Důležitá nuance: rezervy NBU nejsou „volná kasa“ pro běžné rozpočtové utrácení. Slouží jako kotva pro kurz, importy a finanční stabilitu. V otevřených zdrojích se nám nepodařilo dohledat potvrzení, že by vláda k těmto rezervám mimořádně sáhla pro financování běžného rozpočtu. I kdyby k tomu došlo, šlo by o most na měsíce, ne o trvalé řešení.

Evropská unie má připravený rámec 90 miliard eur na urgentní rozpočtové a obranné potřeby pro roky 2026–2027. Pod programem Ukraine Facility bylo k 26. červnu mobilizováno 42 miliard eur z celkových padesáti. Pro Českou republiku to znamená, že případná další pomoc půjde spíš přes evropské balíky než jako izolovaný český krok.

Diplomatická hra o moře

Kyjev se zároveň pokouší o diplomatický tah. Podle informací agentury Reuters předal přes třetí zemi návrh na vzájemné zastavení útoků na civilní cíle v Černém moři. Moskva zatím odmítá; mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová prohlásila, že návrat k obilné iniciativě „nedává smysl“. Kreml tak drží tlak na přístavy jako jednu z mála pák, kterou dokáže Ukrajině škodit hluboko za frontovou linií a zároveň zvyšovat globální ekonomickou nervozitu.

Podle nás nejde ze strany Kyjeva o signál slabosti. Je to pokus přenést reputační cenu odmítnutí na Moskvu a zároveň chránit exportní tepnu, bez které válečná ekonomika nemůže dlouhodobě fungovat.

Ukrajina se nemění v padající stát. Mění se v dražší, tvrdší a na zahraniční pomoc závislejší válečný organismus, který kupuje čas penězi partnerů, disciplínou rozpočtu a vyššími platy pro muže v zákopech. Deficit veřejných financí bez grantů kolem 21 procent HDP je číslo, které by v míru znamenalo katastrofu; ve válce je to cena za přežití.