Kanada a Ukrajina podepsaly v Calgary deklaraci o stoletém partnerství a spustily společný program výroby dronů, z něhož třetina produkce poputuje přímo na ukrajinské bojiště.
Dne 10. září 2026, Calgary. Kanadský premiér Mark Carney a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj připojili podpisy k dokumentu, jehož samotný název zní jako geopolitická provokace: deklarace o století spolupráce. Jenže tohle není jen slavnostní papír do vitríny. Součástí balíku je obranně-průmyslový rámec pro společnou výrobu bezpilotních systémů, protidronových technologií, prostředků elektronického boje a munice. K tomu Kanada přihodila zhruba 6,5 miliardy korun na interceptory protivzdušné obrany a prodloužila výcvikovou misi Operation UNIFIER až do roku 2029. Pro Moskvu je to kombinace, která bolí na několika frontách najednou.
Co přesně znamená „partnerství na 100 let“
Důležité je rozlišit dvě věci. To, co Carney a Zelenskyj podepsali v Calgary, je politická deklarace, která vstoupila v účinnost okamžikem podpisu. Není to ještě finální stoletá smlouva, ta má být podle textu deklarace uzavřena do prosince 2026. Vzorem je britsko-ukrajinská dohoda podepsaná 16. ledna 2025, která už má formu plnohodnotné mezinárodní smlouvy s devíti pilíři a klauzulí o trvání sto let.
Kanada je zatím o krok pozadu po právní stránce, ale o krok napřed v jednom ohledu: průmyslový obsah. Deklarace zavádí formát strategického dialogu 2+2 (ministři zahraničí a obrany obou zemí) a otevírá cestu k dohodě o sociálním zabezpečení i zjednodušení cestovního režimu pro Ukrajince. Ottawa mluví o „komplexním strategickém partnerství“, ne o pouhé vojenské pomoci. A právě šíře záběru dělá z dokumentu víc než symboliku.
Obří deal: drony, elektronický boj a třicet procent pro Ukrajinu
Zelenskyj už v srpnu 2025 po setkání s Carneym v Ottawě označil drony za absolutní prioritu, pro frontu, ochranu energetické infrastruktury i údery do hloubky nepřátelského území. Kanada tehdy podepsala letter of intent ke společné výrobě. O rok později v Calgary se z příslibu stal vládní program.
Konkrétní obrysy vypadají takto:
- Společná výroba bezpilotních systémů, protidronových technologií, prostředků elektronického boje a prioritní munice.
- Transfer technologií – ukrajinské bojové know-how proudí do severoamerické výroby, Kanada přidává průmyslovou kapacitu a financování.
- 30 % produkce z ukrajinsko-kanadského programu půjde přímo Silám obrany Ukrajiny. Podle webu ukrajinského prezidenta jde o vyrobené kusy, ne o pouhou rezervaci kapacity.
- První kontrakty v rámci kanadské Defence Drone Initiative už byly zadány, do výše 50 milionů CAD (asi 930 milionů korun) pro posílení zásob kanadské armády a pobřežní stráže.
Celková cenovka samotného dronového dealu zveřejněna nebyla. Zelenskyj ale po jednání hovořil o „vážných dohodách“ za více než dvě miliardy dolarů. „Obří“ je ten deal doložitelně rozsahem a strategickým přesahem, ne jedním číslem na faktuře.
Proč je to studená sprcha pro Moskvu
Kreml čelí nepříjemné logice. Kanada nedává najevo únavu z podpory Ukrajiny, naopak ji institucionalizuje na horizont, který přesahuje jakýkoli volební cyklus. A to je pro ruskou strategii „přečkat Západ“ zásadní problém.
Konkrétní kroky, které Moskvu ochlazují:
- Interceptory za 350 milionů CAD (cca 6,5 miliardy korun) přes mechanismus JUMPSTART posilují ukrajinskou protivzdušnou obranu. Každý sestřelený ruský dron nebo raketa zvyšuje cenu Putinových vzdušných útoků.
- Operation UNIFIER prodloužená do roku 2029 znamená pokračující výcvik ukrajinských vojáků, od pěchotní přípravy přes bojové ženijní dovednosti po polní chirurgii. Od roku 2015 prošlo programem přes 49 tisíc příslušníků ukrajinských sil.
- Tlak na ruská aktiva a stínovou flotilu. Deklarace výslovně zmiňuje další sankce, práci s imobilizovanými ruskými státními aktivy a boj proti flotile tankerů obcházejících cenový strop na ruskou ropu.
- Průmyslový transfer. Ukrajina přenáší do Kanady válečné know-how z reálného bojiště a část výstupu dostává zpět. To je model, který Rusko nemůže snadno narušit.
Ottawa uvádí, že od roku 2022 její celkové závazky vůči Ukrajině přesáhly 26 miliard CAD, v přepočtu přes 480 miliard korun.
Český kontext: jiný model, stejný cíl
Česko a Ukrajina podepsaly vlastní bezpečnostní dohodu 18. července 2024. Není to právně závazná mezinárodní smlouva, ale politické potvrzení podpory v obraně, ekonomice a rekonstrukci. Bilaterální rámce tedy nejsou výsadou jen největších členů NATO.
České těžiště je ovšem jinde než kanadské. Česká muniční iniciativa spuštěná s Nizozemskem a Dánskem v březnu 2024 se soustředí na objem: podle ministra Lipavského bylo jen v roce 2025 Ukrajině dodáno téměř 1,6 milionu kusů velkorážové munice s výhledem na 1,8 milionu do konce roku. Kanada naopak sází na technologickou budoucnost: drony, elektronický boj, protivzdušnou obranu. Česko dodává to, co Ukrajina spaluje na frontě dnes. Kanada buduje to, co má Ukrajina vyrábět a nasazovat zítra. Oba přístupy se doplňují.
Víc než gesto, méně než zlom
Sama o sobě jedna deklarace válku neotočí. Reálný dopad je v něčem jiném: v signálu, že západní podpora přechází z režimu ad hoc pomoci do režimu průmyslového partnerství s horizontem přesahujícím generace. Moskva vsadila na to, že Západ unaví. Calgary ukazuje, že alespoň některé země hrají delší hru.